Zní to jako něco, co jsme vždy tušili: podle nové studie jsou v důsledku změny klimatu některé typy extrémního počasí stále častější. Zvláště dramatický je dopad na četnost extrémních veder, která mají za následek desítky tisíc úmrtí ročně.
Jde ještě o počasí, nebo už o změna klimatu? Tato otázka se v souvislosti s každoročními novými teplotními rekordy v Německu i ve světě objevuje stále častěji, ale dosud na ni nebylo možné jednoznačně odpovědět. Výzkumný tým, na němž se podílela i známá německá klimatoložka Friederike Ottová, nyní v nové studii uvádí: rostoucí trend vln veder je jednoznačně důsledkem změny klimatu. „Není pochyb o tom, že změna klimatu mění pravidla hry. A to po celém světě“, sdělila Ottová na tiskové konferenci.
V metaanalýze se výzkumný tým snažil určit, které trendy v extrémních povětrnostních jevech lze skutečně přičíst změně klimatu. Jejich závěr zní: „Nejdramatičtější změny“ se týkají četnosti a intenzity extrémních veder i mrazů, uvádí studie, kterou má k dispozici ntv.de. Podle autorů jsou důsledky pro lidi na celém světě katastrofální.
Oteplování: „Bohužel jde o předzvěst budoucnosti“
Podle studie se pravděpodobnost extrémních teplot na pevnině do roku 2015 zvýšila pětinásobně. „Přímým důsledkem klimatických změn je, že horka, která byla dříve velmi vzácná, jsou nyní pouze neobvyklá, zatímco události, které jsou nyní považovány za „extrémní“, dosahují teplot, které byly dříve považovány za téměř nemožné“, uvádí autoři studie. Tento jev lze pozorovat na všech kontinentech a podle zprávy IPCC 2021 je způsoben změnou klimatu způsobenou člověkem.
Desítky tisíc mrtvých v důsledku změny klimatu
Tento vývoj má smrtelné následky: počet úmrtí v důsledku horka celosvětově roste a více než třetinu z nich lze přičíst změně klimatu, což představuje desítky tisíc úmrtí ročně. V důsledku klimatických změn dochází stále častěji k extrémním vedrům, během nichž se lidský organismus již nedokáže ochlazovat – i ten nejzdravější člověk – byť ve stínu a s dostatkem vody – by během několika hodin zemřel na těžký úpal, uvádí studie.
Autoři varují, že se navíc zvyšuje výskyt onemocnění souvisejících s teplem, jako jsou srdeční a plicní choroby, selhání ledvin a poruchy elektrolytů. Ohroženo je také zdraví plodů v děloze. Vlny veder jsou také spojeny s nárůstem škodlivých látek, jako je ozón, pevné částice, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a oxid dusičitý, které dodatečně zatěžují dýchací cesty.
Odklon od plynu, soláry, renovace: jak chce Habeck šetřit energií
Podle studie zveřejněné v časopise Environmental Research trpí rostoucím horkem také ekonomika: produktivita pracovníků klesá, protože „musí zpomalit, dělat více přestávek a pít více tekutin, aby eliminovali nebezpečí“. Výzkumníci odhadují celosvětové ztráty na 280 až 311 miliard amerických dolarů ročně, zejména v rozvojových a rozvíjejících se zemích a v odvětvích, kde se pracuje fyzicky náročně nebo venku, jako je např. stavebnictví.
Mohou zvýšenou úmrtnost kompenzovat mírnější zimy?
Existuje však i opačný trend: podle studie se v důsledku globálního oteplování výrazně snižuje počet extrémních chladných vln. Úmrtnost je navíc vyšší v chladných měsících než v létě, zejména v mírných zeměpisných šířkách, jako je Evropa a Severní Amerika. Mohou mírnější zimy vyvážit smrtící následky extrémních veder? Pravděpodobně ne. Autoři zdůrazňují, že nárůst úmrtnosti v důsledku vysokých teplot je „odhadován jako mnohem větší“ než její pokles v důsledku méně častých chladných extrémů. Vliv chladu na zdraví v zimě je navíc obtížné oddělit od ostatních sezónních faktorů.
Autoři vidí jasnou souvislost se změnou klimatu i v dalších extrémech počasí. Do roku 2015 se například zvýšila četnost přívalových dešťů. Důvod: v důsledku globálního oteplování může atmosféra absorbovat více vody, což může v určitých oblastech vést k silným dešťům. Zejména v Severní Americe, Asii a Evropě dochází k častějším záplavám. Tento trend se však v jednotlivých regionech liší – v severní Evropě přibývá vydatných srážek, ale v jižní Evropě jsou oproti tomu méně časté.
Válka a ekologie: „Totální návrat zpět“
Studie rovněž potvrzuje nárůst lesních požárů a sucha v důsledku změny klimatu, i když v těchto případech je vliv méně zřetelný. Pokud jde o sucha, vliv klimatických změn se přeceňuje, říká klimatoložka Ottová. Podle jejího názoru je to někdy dokonce nebezpečné, jak poukazuje na příkladu východní Afriky. Vliv na sucho mají i další faktory, jako je infrastruktura a typ zemědělství. Pokud bychom sucha sváděli pouze na změnu klimatu jako na „vyšší moc, zbavili bychom místní správu jakékoli odpovědnosti“.
Tropické cyklóny nejsou častější
Studie nezjistila žádné zvýšení četnosti tropických cyklónů, jako jsou hurikány a tajfuny. Zvyšuje se však jejich intenzita, uvádějí autoři. Kromě toho bylo pozorováno zpomalení bouřek, je doprovázeno vyšším objemu srážek.
Na záchranu Země existuje jen omezené časové období
Podle další studie se počet tropických cyklónů v důsledku změny klimatu dokonce snížil. Vědci zjistili, že ve 20. století bylo tropických cyklónů o 13 % méně než ve druhé polovině 19. století. Tato studie se však nijak nevyjadřuje k vývoji intenzity bouří.
Další vybrané publikace, na nichž se podílela fyzička a klimatoložka Friedericke Ottová:
- Dlouhodobá sibiřská vedra roku 2020 jsou bez vlivu člověka téměř nemožná (Prolonged Siberian heat of 2020 almost impossible without human influence, 2021);
- Cesty odolnosti vůči klimatu v 21. století (Pathways of climate resilience over the 21st century, 2021);
- Globální dopady změny klimatu způsobené odlesňováním, za kterým stojí Bolsonarova vláda: Expertní zpráva pro předložení Mezinárodnímu trestnímu soudu (Global Climate Change Impacts Attributable to Deforestation driven by the Bolsonaro Administration: Expert report for submission to the International Criminal Court, 2021);
- Změna klimatu a příčiny. Spojení práva a klimatologie na základě formální logiky. (Climate Change and Causation. Joining Law and Climate Science on the basis of Formal Logic., 2020);
- Podíl člověka na rekordních vlnách veder v červnu a červenci 2019 v západní Evropě (Human contribution to the record-breaking June and July 2019 heat waves in Western Europe, 2020);
- Zuřivé počasí: hledání viníků vln veder, povodní a bouří., kniha, německy, 240 stran (Wütendes Wetter: Auf der Suche nach den Schuldigen für Hitzewellen, Hochwasser und Stürme., nakl. Ullstein, 2019).
Dopady působení člověka na Zemi se zabýváme v rubrice Ekologie, energetika a životní prostředí.
