Evropa se drolí, ale sever stále drží

Volby do Evropského parlamentu

Evropa se drolí, ale sever stále drží
Na rozdíl od většinového unijního trendu ztrácejí ve Švédsku a Finsku pravicové strany hlasy, zatímco Zelení a levice získávají. Ve Finsku například levicová aliance dosáhla významného zisku, zvýšila svůj podíl o 10,4 procentního bodu a získala tři křesla v Evropském parlamentu, zatímco ve Švédsku Zelení získali 13,8 % a stali se třetí nejsilnější silou.
REKLAMA

V rozporu s většinovým unijním trendem ztrácejí ve Švédsku a Finsku pravicové strany hlasy. Zelení a levice naopak získávají.

V mnoha zemích po evropských volbách triumfují krajně pravicové strany. Na dalekém severu je situace jiná. Tam jejich voličská přízeň klesá. Například ve Finsku dosáhly levicové strany v evropských volbách masivních zisků. Po sečtení všech hlasů zvýšila levicová aliance oproti eurovolbám v roce 2019 svůj podíl o 10,4 procentního bodu a skončila se 17,3 % jako druhá nejsilnější strana za konzervativci. Jedná se o největší nárůst ze všech stran – levicová aliance tak získala tři křesla v Evropském parlamentu. Za tento výsledek vděčíme vedoucí kandidátce Li Anderssonové, která byla po oznámení výsledků ohromena: „Nemohla bych být šťastnější.“

Nejsilnější silou zůstala konzervativní strana Rally premiéra Petteriho Orpoa, která získala celkem 24,8 % hlasů. Strana si tak zajistila čtyři křesla v Evropském parlamentu. Pravicoví populisté, kterým průzkumy dávaly velké šance, se podle prvních propočtů propadli se 7,6 % na šesté místo a skončili tak za Zelenými. Sociální demokraté se umístili na třetím místě s 14,9 %. Do Evropského parlamentu bylo tentokrát zvoleno 15 finských europoslanců, zatímco ve volbách v roce 2019 jich bylo 13.

Zelení jsou ve Švédsku na třetím místě

Ve Švédsku se v eurovolbách jako nejsilnější síla opět prosadili sociální demokraté. Strana získala 24,9 % hlasů poté, co volební úřady v pondělí večer sečetly více než 90 % hlasů. Významný zisk však v zemi klimatické aktivistky Grety Thunbergové zaznamenali Zelení, kteří získali o více než 2 procentní body více než ve volbách do Evropského parlametnu v roce 2019 – podle předběžných údajů dosáhli 13,8 procenta a stali se třetí nejsilnější silou.

Na druhém místě skončili Umírnění (“Moderaterna“) premiéra Ulfa Kristerssona, zatímco pravicově populističtí Švédští demokraté byli s 13,2 procenta čtvrtou nejsilnější silou po Zelených, kteří vůči posledním volbám před pěti lety ztratili více než dva procentní body. Švédsko má v Evropském parlamentu 21 křesel.

REKLAMA

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno