Na konci prosince byla konečně zprovozněna nejmodernější francouzská jaderná elektrárna – s dvanáctiletým zpožděním. Nyní francouzský Účetní dvůr vystavil projektu katastrofální vysvědčení.
Po spuštění třetího reaktoru jaderné elektrárny Flamanville zveřejnil francouzský Účetní dvůr zprávu, která projektu atestuje v nejlepším případě „průměrnou rentabilitu“. Kvůli „nové dynamice“ a „kumulaci rizik a okolností“ auditoři vyzývají francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby okamžitě zastavil všechny plány na další budování jaderné energetiky. Ten chce v příštích letech chce postavit 6 až 14 nových jaderných reaktorů.
Náklady na jaderný reaktor se zvýšily sedmkrát
Francouzská energetická společnost EDF, která je pod státní kontrolou, zahájila stavbu reaktoru v roce 2007. Původní plán počítal s jeho připojením k síti v roce 2012. EDF tehdy odhadovala náklady na přibližně 3,3 miliardy eur. Právě zveřejněná zpráva uvádí celkové náklady na výstavbu ve výši 23,7 miliardy eur, což je více než sedminásobek původně plánované ceny.
Drahá a nerentabilní: nová jaderná elektrárna nedává žádný smysl
Dramatický nárůst nákladů se projevuje i na ziskovosti reaktoru. I v případě nejpříznivějšího scénáře auditorů by EDF musela prodávat elektřinu z Flamanville 3 za více než 12 centů za kilowatthodinu, aby dosáhla aspoň 4% zisku během 60 let životnosti elektrárny. V pravděpodobnějších scénářích využití kapacity by podle zprávy cena dokonce dosáhla téměř 14 centů. Pro srovnání, nákupní cena pro průmyslové velkoodběratele ve Francii je v současné době 4,2 centu za kilowatthodinu.
Společnost EDF dorovnává rozdíl výrobních nákladů svých elektráren. V důsledku tohoto systému a neúměrně vysokých nákladů na státem financovaný strop cen elektřiny v době energetické krize se EDF v současné době zadlužila na více než 50 miliard eur. Dokonce i Emmanuel Macron si už uvědomil, že systém je třeba reformovat. V roce 2026 se cena průmyslové elektřiny zvýší přibližně o dvě třetiny na 7 centů.
Reaktor se měl stát prestižním francouzským projektem
Společnost EDF chtěla projektem Flamanville 3 dokázat, že výstavbu nových reaktorů typu EPR lze realizovat levně a rychle. EPR je zkratka pro European Pressurised Reactor (Evropský tlakový reaktor), což je řada reaktorů vyvinutá pod vedením francouzských státních společností Areva a EDF ve spolupráci se společností Siemens.
Hinkley Point C: oddalování, rostoucí náklady a mizivý přínos
Kromě plánovaných reaktorů ve Francii měly renesanci jaderné energetiky zajistit také elektrárny postavené společností EDF v zahraničí. Zejména projekty v Hinkley Point ve Velké Británii a Olkiluoto ve Finsku se však podobně jako Flamanville opakovaně dostávají do negativních novinových titulků.
EPR je fiaskem za několik miliard eur
Původně se předpokládalo, že elektrárna Hinkley Point C se dvěma reaktorovými bloky EPR bude stát 21 miliard eur, ale podle současných odhadů se náklady vyšplhají na více než 50 miliard eur. Uvedení do provozu bylo rovněž několikrát odloženo a v současné době je plánováno na rok 2030 nebo 2031. V rámci smlouvy o výstavbě si společnost EDF zajistila garantovanou výkupní cenu, která byla přibližně dvakrát vyšší než tehdejší standardní cena elektřiny, a také každoroční úpravu o inflaci. Britská vláda přispěje po celou dobu životnosti reaktoru celkovou částkou přibližně 100 miliard eur. Účet tedy zaplatí britské obyvatelstvo.
Náklady na výstavbu reaktoru EPR společností EDF ve finském Olkiluoto rovněž prudce vzrostly a dosáhly přibližně jedenácti miliard eur, což je téměř čtyřnásobek původních odhadů ve výši tří miliard eur. Plánovaná výstavba dalšího reaktoru byla v důsledku toho zrušena. Nakonec byl Olkiluoto 3 připojen k síti v roce 2022. Protože v tomto případě nebyly dohodnuty žádné garantované výkupní ceny, obrovské ztráty, které vznikly zúčastněným státním společnostem EDF a Areva, zatěžují francouzskou státní pokladnu, což má za následek, že se touto otázkou zabýval i vyšetřovací výbor francouzského Národního shromáždění.
Jaderná energie na prahu globální renesance
Podle aktuální studie Mezinárodní energetické agentury (IEA) je zájem o výstavbu nových jaderných reaktorů v současnosti vyšší než kdykoli od ropné krize v 70. letech. Více než 40 zemí plánuje v příštích letech rozšíření kapacity jaderných elektráren o více než 70 gigawattů.
Je jaderná energie šetrná ke klimatu?
Velmi aktivní je Čína, která buduje obrovské množství nových jaderných elektráren. Japonsko, Indie a Korea v současné době také staví nové jaderné reaktory nebo znovu spouštějí elektrárny, které již byly odstaveny. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol proto očekává nebývalou úroveň výroby jaderné energie: „Nyní je jasné, že silný návrat jaderné energie (…) je v plném proudu.“.
Jaderná energie je i tématem volební kampaně do německého Spolkového sněmu
Také v Německu pokračuje diskuse o revizi v r. 2023 završeného ukončení jaderné energetiky. Kandidát na kancléře za CDU/CSU Friedrich Merz opakovaně zdůraznil, že vyřazení německé jaderné energetiky v roce 2023 považuje za velkou chybu, a obvinil z toho „čistou ideologii“ koaliční vlády (paradoxní při tom je, že definitivní ukončení schválila právě vláda CDU, a to 6. července 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě; pozn. PQ). Ve svém volebním manifestu se nyní CDU zasazuje o prověření možnosti reaktivace německých jaderných elektráren. AfD a její vedoucí kandidátka Alice Weidelová jsou rovněž nakloněny jaderné energetice a rády by viděly návrat a masivní rozšíření jaderných elektráren (o hysterickém projevu Alice Weidelové na sjezdu v Riese a jejím vyjádření k větrným elektrárnám pojednává tento článek; pozn. PQ).
Jaký typ výroby elektrické energie je nejlevnější?
FDP a BSW jsou proti výstavbě nových konvenčních jaderných elektráren a chtějí podporovat elektrárny nové generace, například SMR (k modulárním jaderným reaktorům více v článku Jeden sen o jaderné technologii se rozplynul; pozn. PQ, malé minireaktory nebo jaderné fúzní elektrárny (o nich více v článku Jaderná fúze: více problémů než užitku? a také Jaderná fúze žádné rychlé řešení nepřinese; pozn. PQ), a jejich výzkum. Liberálové také chtějí dát provozovatelům elektráren volnost při opětovném spouštění odstavených elektráren (což však sami představitelé energetických koncernů považují za nereálný nesmysl; pozn. PQ.
Obnovitelné zdroje jsou výrazně levnější než jaderná energie
SPD, Zelení a Levice naopak podporují obnovitelné zdroje energie a kategoricky odmítají nové jaderné elektrárny. Vítr, slunce ap. vyráběly již v roce 2024 přibližně 60 % německé elektřiny – a tento trend má každým rokem stoupající tendenci. Kromě toho je elektřina z obnovitelných zdrojů výrazně levnější než jaderná energie. Podle dokumentu Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy lze velkokapacitní solární a větrnou energii vyrábět za 4,1 až 10,3 centů, zatímco jaderná energie z nových jaderných elektráren stojí 13,6 až 49 centů za kilowatthodinu, včetně nákladů na demontáž, likvidaci ap.
