Pro AfD odevzdalo v zemských volbách v Sasku a Duryňsku svůj hlas 1,1 milionu lidí, čímž se stala vítězem voleb. V Duryňsku jí to vyneslo 1. místo, v Sasku pak 2. místo.
Neděle 1. září 2024 se tak zapíše do historie. Poprvé v dějinách Spolkové republiky Německo vyhrála zemské volby extrémně pravicová strana. Strana, kterou Úřad na ochranu ústavy zařadil do kategorie prokazatelně krajně pravicových hnutí. Čísla odhalují, jak k tomu došlo.
Nejdůležitější poznatky z voleb v Sasku a Duryňsku
Napřed dobrá zpráva: Německo je politické; zemské volby v Sasku a Duryňsku zažily minulou neděli rekordně vysokou volební účast. Björn Höcke sice ve svém volebním obvodu nezískal přímý mandát, ale přesto se do zemského sněmu dostane. FDP nebude zastoupena ani v jednom ze dvou zemských parlamentů, získala pouze 1 % hlasů a pro zajímavost: v Sasku má dokonce méně hlasů než Strana na ochranu zvířat.
Strategie extrémní pravice: provokace, polarizace, normalizace
Chudí a manuálně pracující volí AfD a BSW (Bündnis Sahra Wagenknecht; pozn. PQ) místo SPD a Linke (Levice). Polovina voličů, kteří svou finanční situaci označují jako „špatnou“, volila AfD. Totéž platí i pro dělnické profese. V Sasku naopak SPD a Linke nezískaly mezi lidmi s nízkým majetkem ani 10 % hlasů. BSW naopak získala 14 %, v Duryňsku dokonce 17 %. Ještě drastičtější je situace v Sasku: tam volilo SPD a Levici pouze 6 % dělníků, v Duryňsku jen 12 %.
Typický volič AfD vypadá takto: muž, základní vzdělání, hluboko do kapsy, žijící na venkově. Čísla ukazují, že AfD volí v průměru častěji muži než ženy; nápadně častěji ji volí lidé se základním vzděláním než lidé s vyšším vzděláním; a stejně tak zřetelně častěji ji volí lidé v malých obcích na venkově než ve městech a městských aglomeracích, jako je Lipsko.
AfD přitahuje více mladých voličů než starších. V porovnání s rokem 2019 získala AfD v Sasku i v Duryňsku nejvíce hlasů mezi lidmi ve věku 18-24 let. Naopak mezi staršími 70 let si vedla nejhůře a dosáhla jen malých zisků. To je v kontrastu s BSW a CDU, které si mezi staršími lidmi vedly výrazně lépe než mezi mladšími.
It‘s the economy, stupid. Jasná většina voličů hodnotí ekonomickou situaci jako špatnou. Zejména voliči AfD a BSW. Naopak většina voličů Zelených a SPD si myslí, že situace je dobrá (v rozporu se všemi daty o konjunktuře). V Duryňsku 38 % voličů uvedlo, že se životní podmínky v jejich okolí v posledních letech zhoršily, zejména pokud jde o lékařskou péči, školy a školky. Pouze 20 % respondentů odpovědělo, že se životní podmínky v jejich vlastním okolí zlepšily. Kromě toho téměř každý pátý volič uvedl, že jeho osobní ekonomická situace je špatná – v roce 2019 to uvedl pouze každý sedmý volič. Obecně byla nálada v roce 2019 mnohem lepší: tehdy si dvě třetiny voličů v Duryňsku a tři čtvrtiny voličů v Sasku myslely, že situace je dokonce dobrá (dnes jen 30, resp. 39 %).
Trump, Orbán, Höcke: liberalismus jako nepřítel
Rozhodujícími tématy volební kampaně byly kriminalita, vnitřní bezpečnost a přistěhovalectví, u voličů AfD se na ně dokonce zaměřila velká většina. Za nimi následovaly sociální zabezpečení a rozvoj hospodářství, které byly nejdůležitějšími tématy zejména pro voliče CDU, BSW a SPD. S výjimkou voličů Zelených nebyla ochrana klimatu (bohužel) ve volbách rozhodujícím faktorem a oproti roku 2019 ztratila značnou část své relevance. To je hořké!
Výrazně více lidí než v roce 2019 a více než polovina voličů považuje za pozitivní, že AfD chce omezit příliv cizinců a uprchlíků. A to i přesto, že Sasko a Duryňsko patří mezi spolkové země s nejmenším počtem cizinců – ve skutečnosti výrazně méně než 10 %. Pro srovnání: v Berlíně je to 23 %, v Bádensku-Württembersku 18,5 % a v Severním Porýní-Vestfálsku i Bavorsku 16 %.
Pozoruhodné je, že jak v Duryňsku, tak v Sasku tři čtvrtiny všech voličů tvrdí, že východní Němci jsou „na mnoha místech stále ještě občany druhé kategorie“ a že hospodářství a politika jsou stále příliš ovládány západními Němci. V obou spolkových zemích Levice masivně ztratila důvěru ve svou schopnost zastupovat zájmy východních Němců, zatímco AfD a BSW důvěru jednoznačně získaly.
Více než 80 % voličů je nespokojeno se spolkovou vládou. Více než kdykoli od sjednocení – zejména mezi voliči AfD a BSW. Téměř 60 % voličů vnímá volby jako výstrahu koaliční vládě, opět především voliči AfD a BSW. Přibližně polovina voličů AfD a BSW volila kvůli zklamání z ostatních stran, tedy na protest.
AfD těží z toho, že východ Německa je stále ekonomicky pozadu a infrastruktura chátrá, že ekonomika zažívá již čtyři roky krizi a lidé kvůli pandemii a inflaci zchudli. Navíc klimatické změny, stárnutí společnosti, imigrace a kulturní změny lidi zneklidňují.
AfD je považována za stranu s největší odborností v oblasti boje proti kriminalitě a azylové politiky. Největšího nárůstu pomyslné odbornosti však AfD dosáhla v oblasti zaměstnanosti a hospodářství. BSW naopak dosáhla nejlepších výsledků v oblasti sociální spravedlnosti a politiky vůči Rusku a Ukrajině. CDU ztratila téměř ve všech oblastech odbornosti, nejvíce v oblasti hospodářství. V této oblasti je vnímána jako méně kompetentní než kdykoli jiný od sjednocení. Přesto jí většina lidí důvěřuje, že zajistí pracovní místa a posune ekonomiku kupředu.
„My v Evropě jsme byli dlouho příliš naivní“
SPD a Levice ztratily nejvíce ve své klíčové kompetenci: sociální spravedlnosti. V Sasku a Duryňsku ztratila Linke dokonce 18 procentních bodů. Atributy na toto téma nebyly nikdy horší. Obě strany jsou také vnímány jako strany s malou nebo dokonce stále menší ekonomickou odborností. Hořké je, že většina lidí v obou spolkových zemích věří AfD, že zajistí sociální spravedlnost.
BSW ničí Levici, ale ne AfD. BSW získala nejvíce voličů od Levice, předchozích nevoličů a CDU a nejméně od Zelených. Ve prospěch AfD však BSW ztratila méně voličů, než se očekávalo. Odhadem pouze 11 000 voličů v Duryňsku a 23 000 v Sasku přešlo od AfD k BSW. BSW má k „rozpůlení AfD“ daleko. Koneckonců, kdyby přeběhlíci k BSW zůstali u AfD, byl by výsledek AfD v obou spolkových zemích jen asi o jeden procentní bod vyšší. Jinými slovy: BSW neubrala AfD 16 procentních bodů hlasů („půlku“), ale jeden procentní bod! Abychom však byli spravedliví, tento výpočet nebere v úvahu skutečnost, že bez BSW by AfD mohlo volit více nevoličů. Nicméně i kdybychom AfD připsali všechny hlasy předchozích nevoličů BSW, přišli bychom pouze na tři nebo čtyři procentní body – tedy na desetinu všech hlasů, ale ne polovinu.
A co dál po volbách?
Podtrženo a sečteno: nálada se posouvá dále doprava. Pravicově extremistické postoje jsou rozšířené zejména ve venkovských oblastech východního Německa. Volby však byly také protestem proti koaliční vládě. BSW ničí levici, nikoli AfD. Populismus „cizinci ven“ dělá z problému důležitější téma, než je, a je mylně chápán jako sociální politika. AfD těží z toho, že východ je stále hospodářsky pozadu a infrastruktura chátrá, že ekonomika je již čtyři roky v krizi a lidé kvůli pandemii a inflaci (způsobenou válkou na Ukrajině; pozn. PQ) zchudli, že klimatické změny, stárnutí společnosti, rostoucí imigrace a kulturní změny lidi zneklidňují.
Není divu, že Angela Merkelová už nechce mít s CDU/CSU nic společného
Co bude z politického hlediska následovat? AfD získává v Duryňsku blokační menšinu a bude moci blokovat vládu ještě více než dosud. A BSW bude muset vládnout už krátce po svém vzniku. Bez BSW a AfD fakticky žádné většiny neexistují. Sahře Wagenknechtové se to nebude líbit, protože BSW žije z věčného oponování a stěžování si, nikoliv z konstruktivních návrhů nebo dokonce vytváření hodnot. A potenciálně špatné výkony vlády v zemi pravděpodobně nebudou příznivý pro spolkové volby. Zejména proto, že BSW bude muset s CDU dělat velké kompromisy v hospodářských a sociálních otázkách.
Pozitivní vedlejší efekt: vrchní kandidát BSW Zimmermann (Sasko) naznačil, že by reforma dluhové brzdy byla podmínkou koalice s CDU. Předseda saské vlády Michael Kretschmer (CDU) sám v nedávné minulosti dluhovou brzdu kritizoval a zdá se být otevřený reformě, nebo alespoň velkorysé okliky v podobě zvláštního fondu pro infrastrukturu.
A koaliční vláda? Měla by udělat vše pro to, aby se ekonomika rozjela a naplnila peněženky těch, kteří se cítí ekonomicky znevýhodněni. Aby se jim podařilo alespoň obrátit protestní voliče před parlamentními volbami. Koalice přece nezíská ty, kteří volí AfD kvůli jejím protiimigračním a dokonce krajně pravicovým postojům, tím, že bude v oblasti azylové politiky realizovat program AfD light.
Maurice Höfgen, ročník 1996, je německý ekonom. Kromě práce výzkumného asistenta pro finanční politiku v německém Bundestagu působí také jako autor a řečník. Jeho první kniha „Mythos Geldknappheit“ vyšla v roce 2020, druhá kniha „Der neue Wirtschaftskrieg“ na podzim 2022 a nejnovější kniha „Teuer!“ na jaře 2023. Jeho sloupek vychází jednou za čtrnáct dní v deníku Berliner Zeitung. Pod značkou Geld für die Welt vydává zpravodaj, provozuje svůj YouTube kanál a na podcastu Jung und Naiv produkuje pořad „Wirtschaftsbriefing“. Maurice Höfgen pochází z Mönchengladbachu, studoval v Maastrichtu a po několika letech strávených v Berlíně žije opět v Mönchengladbachu,
