Autonomní vozidla znamenají úsporu prostoru, větší začlenění a chladnější města. Abychom toho dosáhli, musíme být odvážnější, říká v rozhovoru pro berlínský list TAZ výzkumník v oblasti dopravy Andreas Knie.
TAZ: Pane Knie, představme si město. Většinu vozidel, která zde jezdí, už nemusí řídit lidé. Jak by takové město vypadalo v porovnání s městy, která známe dnes?
Andreas Knie: Největší rozdíl je v tom, že aut je výrazně méně. A to platí jak pro stojící, tak pro jedoucí dopravu. V současné době má většina domácností jedno nebo dokonce dvě auta a ta jsou 95 % času zaparkovaná. A když jedou, sedí v nich obvykle jen jeden člověk. Pokud bychom umožnili autonomním vozidlům jezdit jako robotaxi v systému poolingu, tj. trasy by byly svazovány několika lidmi, pak bychom si snadno vystačili maximálně s pětinou současných vozidel.
TAZ: Takže největším rozdílem by bylo více místa?
Knie: Ano, protože by prakticky přestala existovat parkující auta, alespoň ne na veřejných komunikacích. Pokud se podíváme na čísla, pro město, jako je Berlín, by to znamenalo, že místo 1,2 milionu aut, která okupují 80 % dopravní plochy, bychom potřebovali možná 200 000 nebo 250 000 vozidel. Protože samozřejmě budou nadále existovat servisní vozidla, například hasičská nebo pro svoz odpadu, která budou potřebovat odstavné plochy.
Odborník na energetiku: „Neznalost politiků je děsivá“
A musíme předpokládat, že existují lidé, kteří jsou k autonomnímu řízení skeptičtí a kteří stále chtějí mít své vlastní auto, které budou řídit sami. Politici musí zajistit, aby tato vozidla již neparkovala na veřejných prostranstvích. Takže tam bude velmi málo aut a to nám dává spoustu příležitostí.
TAZ: Jaké?
Knie: Nesmíme podceňovat svobodu, kterou nám nabízí místo. Méně místa pro auta znamená především více místa pro lidi. Zejména děti a starší lidé, pro které je dnes účast v silničním provozu problémem, se mohou opět odvážit vyrazit na silnici.
V budoucnu bude elektřina levnější než kdykoli předtím
Bude zde tedy méně aut, ale více lidí. Bude méně uzavřených, tj. vybetonovaných nebo vydlážděných ploch, ale více zeleně. Méně hluku, více ticha. Méně rychlosti, více prostoru pro procházky a posezení. Méně pevných částic, výfukových plynů a oxidů dusíku, ale více životního prostoru pro zvířata a rostliny. To nesmíme podceňovat, zejména s ohledem na změnu klimatu a nutnost mít zelenější města, aby se v létě zcela nepřehřála.
TAZ: Zní to fantasticky. Žádné nevýhody v dohledu?
Knie: No ano, více lidí na veřejném prostoru může samozřejmě vést k novým konfliktům. To je něco, co je třeba vzít v úvahu při přeměně komunikací na místa pro trávení času, a návrhy mohou zajistit, aby byly zohledněny všechny sociální skupiny. Mimochodem, více lidí je také dobrou zprávou pro obchodníky, kteří si v současnosti stěžují, že se centra měst vylidňují.
TAZ: Takže, kde je problém?
Knie: Problém je v našich hlavách. Nedokážeme si to představit. Okamžitě vidíme hrozbu, lekneme se a křičíme: „Pozor! Autonomní vozidlo by mohlo být nebezpečné, mohlo by nás přejet.“ V etické komisi jsme přece už zvažovali, jestli má při nehodě přejet babičku nebo dítě. Je ale naprosto nereálné, že se to stane.
Tato auta se do takové situace ani nedostanou a zastaví předem. A na dálnici, kde je rychlý provoz, se nepohybují děti ani babičky. Ale strach nás ochromuje. Potřebujeme diskusi o rámcových podmínkách, které musí politici vytvořit, aby nová technologie byla výhodná pro celou společnost. Koneckonců vize zeleného a k lidem přátelského města nám nespadne jen tak do klína.
TAZ: To znamená?
Knie: Politici musí nastavit směr tak, aby k tomu skutečně došlo. To například znamená, že musí zajistit, aby soukromá auta nemohla nadále parkovat u silnic, a vytvořit alternativy. Musí zajistit, aby místní veřejná doprava, jako je metro a příměstské vlaky, byla dobře vybavena, nabízela atraktivní nabídku služeb a zároveň měla dobré napojení na autonomní vozidla.
V automobilismu je spousta privilegií, lží a sebeklamu
Musí si dát pozor na to, aby autonomní flotily nakonec neprovozovaly soukromé a na zisk orientované společnosti, které by ovládly trh. Musíme zkrátka experimentovat.
TAZ: Dožijeme se ještě realizace vize města přátelského k lidem?
Knie: To je úžasná německá otázka. Kdybychom teď byli v San Francisku, ptali bychom se nanejvýš: Kolik vozidel by mělo být nasazeno v první fázi? Jak to uděláme s hasiči, sanitkami, svozem odpadu a policií? V jiných zemích se na implementaci již dávno pracuje. My se nyní musíme chopit příležitosti. Nejenže sami sebe zpomalujeme, ale cestu nám silně blokuje i německý automobilový průmysl.
TAZ: Proč?
Knie: Méně automobilů jednoduše znamená nižší prodeje a zisky. Výrobci přece již nyní zaostávají, pokud jde o elektromobily, a to se vše točí pouze kolem nového druhu pohonu. Pokud promeškají i revoluci v autonomním řízení, budou naše auta pocházet odtamtud, odkud už pocházejí naše chytré telefony: z USA nebo Číny.
Andreas Knie je vedoucím výzkumné skupiny Digitální mobilita a sociální diferenciace v Centru pro výzkum sociálních věd v Berlíně. Vystudoval politologii v Marburgu a Berlíně, diplom získal na FU Berlín a habilitoval na TU Berlín.
