Změna klimatu není jen ekologickou, ale také sociální krizí. Protože rostoucí teploty znamenají více násilí, jak tvrdí vědci.
Vlna veder ve světových oceánech, tání ledu v Arktidě, lesní požáry v Kanadě – podle analýzy evropského programu pozorování Země Copernicus bude rok 2023 nejteplejším rokem za posledních 125 000 let.
Odborník na energetiku: „Neznalost politiků je děsivá“
Skutečnost, že ve Středozemním moři zuřil cyklón (tzv. medicane) a tisíce lidí zemřely při povodních v libyjské poušti, byla téměř zapomenuta mezi všemi válečnými zprávami z Blízkého východu a Ukrajiny, což je osudné i proto, že klimatické změny jsou z hlediska psychologie vnímání už beztak obtížně uchopitelné. Nesignalizuje je žádná hlasitá rána ani kouř: „Hej, tohle je nebezpečné!“
V budoucnu však budou tyto extrémní klimatické jevy stále častější a závažnější, což bude mít závažné důsledky. Pokud nebudou kvůli nedostatku srážek kontejnerové lodě moci proplouvat Panamským průplavem, zeleninové zahrady budou chřadnout, budou lidé, když se jim nepodaří sklidit úrodu a budou zničena jejich obydlí, utíkat – to vše povede k růstu cen potravin. Kromě ekologické krize je změna klimatu také krizí sociální, která nejvíce dopadá na nejslabší členy společnosti.
Násilí s vyššími teplotami roste
Mezinárodní vědecká studie to ukazuje obzvláště drasticky. Zjistili, že globální oteplování v jihoasijských zemích je spojeno s nárůstem domácího násilí na ženách.
Gaia Vince: jak klimatická migrace mění náš svět
V dlouhodobé studii bylo téměř 200 000 dívek a žen ve věku 15 až 49 let v Indii, Pákistánu a Nepálu dotazováno na své zkušenosti s emocionálním, fyzickým a sexualizovaným násilím v letech 2010 až 2018. Výsledek: se zvýšením průměrné teploty o jeden stupeň se fyzické násilí zvyšuje o 8 % a sexualizované násilí o 7,3 %.
Jasně: korelace ještě není kauzalita. To, že se zvýší venkovní teplota, ještě neznamená, že se člověk stane násilníkem. Výzkumníci však předkládají přesvědčivý kauzální řetězec, kterým lze tento jev vysvětlit. Extrémní události ničí úrodu, rodiny přicházejí o příjmy, muži zůstávají doma a svou frustraci si vybíjejí tam – na ženách.
Také v Keni, kde 75 % obyvatel získává své příjmy ze zemědělství, vedou změny klimatu k ekonomickému stresu, který se vybíjí v domácím násilí. Jak vyplývá z metastudie, souvislost mezi extrémním počasím a genderově podmíněným násilím je velmi silná.
Ekonomický stres přerůstá v domácí násilí
Zejména v patriarchálních společnostech, kde muži stále ještě plní roli hlavy rodiny a „hlavního živitele“, zvyšuje ekonomická nestabilita a nejistota v zásobování způsobená globálním oteplováním již tak silnou závislost žen na mužích.
„Pevnost Evropa“ je nebezpečnou iluzí
Souvislost mezi globálním oteplováním a zvýšeným sklonem k násilí lze však pozorovat nejen na sociologické úrovni, tj. v rodinách, ale i ve společnosti jako celku.
Ekonomové Marshall Burke, Solomon M. Hsiang a Edward Miguel ve své kvantitativní studii prokázali, že konflikty mezi skupinami se zvyšují s rostoucí teplotou. Například napětí mezi hinduisty a muslimy ve střední Asii je pravděpodobnější, když jsou silnější deště, které ničí úrodu.
Není náhodou, že největší světové ekonomiky s robustním managementem konfliktů jsou soustředěny v klastrech s teplotním optimem 13 stupňů Celsia průměrné teploty.
Největší ekonomiky při 13 stupních Celsia
Vědci opakovaně poukazují na boje o vzácné zdroje, jako je voda nebo obilí, které již nelze v multietnických společnostech se slabými státními strukturami a nedostatečným sociálním zabezpečením mírnit a které vedou k ozbrojeným konfliktům.
Proto je možné, že nedávná vlna převratů v oblasti Sahelu mohla být způsobena změnou klimatu. Ekonomové Ahmadou Aly Mbaye a Landry Signé ve své práci ukazují, že počet konfliktů v subsaharské Africe v posledních letech s nárůstem teplot a nepředvídatelných srážek masivně vzrostl. Podle některých vědců mohla být syrská občanská válka rovněž vyvolána suchem souvisejícím se změnou klimatu.
Jak bojují psychologové proti násilí a válkám?
Výzkum míru a konfliktů samozřejmě uznává mnoho příčin nepokojů, jako je chudoba, nerovnost nebo nacionalismus. I dynamika konfliktů v oblastech občanských válek je někdy tak složitá, že je obtížné rozlišit jednotlivé spouštěče a příčiny. Jedním z těchto spouštěčů se však zdá být sucho.
Změna klimatu zostří konflikty o zdroje, a tím zvýší i riziko ozbrojených bojů. Války o vodu, které se již objevují mezi zeměmi ležícími na Nilu, budou v budoucnu stále častější.
Volíme si notorické popírače klimatu
Přestože jsou důsledky změny klimatu zřejmé, byli za prezidenty zvoleni dva notoričtí popírači klimatu, Jair Bolsonaro v Brazílii a Donald Trump v USA. Výzkumník v oblasti životního prostředí Joel Millward-Hopkins ve své eseji upozornil na paradox, proč důsledky změny klimatu nevedou ke snížení emisí.
Mají bité děti větší sklony k násilí?
Důsledky klimatických změn, které se projevují i v USA v podobě vln veder, záplav a neúrody, vedou k větší nerovnosti, pohybu uprchlíků a kriminalitě, a proto se stále hlasitěji ozývá volání po silných vůdcích, kteří naopak upřednostňují migraci před klimatickou politikou. Raději stavíme zdi než větrné elektrárny.
Globální oteplování tak podněcuje určitou formu autoritářského populismu, který jsme mohli pozorovat například i v Německu v debatě o zákonu o vytápění, kde AfD podněcovala nálady agresivními předvolebními plakáty jako „Zatopíme koalici“ nebo „Zastavte kladivo na vytápění*“ (*jak AfD nazývá novelizaci Stavebního energetického zákona, bulvární Bild ale cituje i politika CDU Mario Voigta: „Habeck chce nasadit energetickou StaSi!“ – více např. zde; pozn. PQ). Říkat, že je třeba zachovat chladnou hlavu v dusnu interpretací a názorů, by bylo z psychopolitického hlediska příliš krátkozraké. Faktem však je, že globální oteplování již dlouho ovlivňuje společenské klima.
