Organizace Green Legal Impact varuje, že se zmenšuje prostor pro protesty proti klimatickým změnám. Stát je stále tvrdší a tvrdší.
TAZ: Paní Thielová, pane Schönbergere, v poslední době stále dokola vidíme, zejména v souvislosti s organizací Poslední generace, že klimatičtí aktivisté jsou podezřelí z terorismu, jejich domy jsou prohledávány, telefony odposlouchávány. Vzrostla v těchto dobách poptávka po vašem právním poradenství?
Tatjana Thielová: Ano. I když se pokud se podíváme jen na poslední čtyři nebo pět let, co začala být aktivní skupina Fridays for Future. Také ta se na nás obracely a uváděla, že na začátku mohly bez problémů přihlašovat protestní demonstrace. To se mezitím změnilo. Velmi často se objevují další podmínky, které je třeba soudně napadnout.
OSN kritizuje německý postup proti aktivistům Poslední generace
Nebo přichází omezení pouhý den před demonstrací, takže je téměř nemožné se proti němu bránit. To se týká například demonstrací, které se mají konat po určité trase, a pak se v omezení podmínek uvádí, že tato trasa nebude schválena. Ale bylo velmi důležité jít tou cestou, protože tam je dálnice nebo místo, kde se odehrává ekologické bezpráví.
Philipp Schönberger: Přesně tam přece také máte právo jít.
Thielová: Tak to je. Výběr místa je chráněn ústavou.
TAZ: Přitom je právní stát často používán jako argument proti klimatickým aktivistům.
Schönberger: Ano, dokonce i německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann v jednom televizním pořadu řekl, že je zde proto, aby bránil právní stát proti klimatickým aktivistům. Ale to se míjí s podstatou právního státu. Právní stát má omezovat moc a zaručovat přiměřené jednání státních institucí, a to i při přístupu k protestům.
Ekologie je jediný způsob, jak zachránit demokracii
V této souvislosti je požadavek na přísnější a rychlejší tresty přesně tím, co je v rozporu s idejemi právního státu. Proto je naším hlavním požadavkem, aby i v tak vypjatém kontextu, jako jsou protesty proti klimatu, probíhalo řízení v souladu s principy právního státu.
TAZ: Takže si myslíte, že přístup ke klimatickým protestům je nepřiměřený?
Schönberger: Zásada přiměřenosti, která je ústředním prvkem právního státu, je v současné době často pošlapávána, a to jak při používání bolestivých hmatů, tak při policejním násilí obecně. Ukazuje to nedávno zveřejněná poměrně obsáhlá studie na téma násilí a policejní násilí. Tyto zkušenosti nedělá jen klimatické hnutí. Protesty a aktivismus se často odehrávají v konfrontaci se státem a stát se zuřivě brání všemi dostupnými prostředky.
TAZ: V jiných částech světa to ale vypadá ještě úplně jinak, nebo?
Thielová: Když mluvíme o tom, jak jsou omezována práva demonstrantů v Německu, je třeba to vždy vidět ve srovnání s tím, co se děje například v Kolumbii. Tam dochází při demonstracích i k zastřelení aktivistů. Dalo by se také říci, že to samozřejmě vůbec nelze srovnávat. Při naší práci nesmíme zapomínat, že jsme relativně privilegovaní. Zároveň z tohoto privilegovaného postavení vyplývá i odpovědnost.
Schönberger: Myslím, že si všichni velmi dobře uvědomujeme, že máme v Německu velmi výhodnou výchozí situaci. Ale prostor pro činnost občanské společnosti se zmenšuje. Lidé využívají své svobody k tomu, aby zpochybnili státní mocenské struktury. A ty na to reagují tím, že zmenšují prostor k aktivitám.
To je něco, co zažívají všechna sociální a politická hnutí po celém světě a výjimkou samozřejmě nejsou ani klimatická hnutí. Konkrétně v souvislosti s kriminálním vyšetřováním, kvůli vzniku zločinecké organizace v souvislosti s Poslední generací: i když bylo vlastně na papíře velmi jasné, že realita má k tomuto trestnímu ustanovení velmi daleko, používá se k zastrašování a odrazování lidí.
TAZ: Co to tedy znamená pro klimatické hnutí v Německu?
Schönberger: To znamená, že si musíme uvědomit, že tento prostor musíme bránit, ale že také nespadl z nebe. Že se o něj v minulosti bojovalo a že není samozřejmý. Myslím, že klimatické hnutí je jednou z oblastí, kde je to nejviditelnější.
Čím dramatičtěji bude klimatická krize postupovat a čím větší bude propast mezi tím, co nám věda říká, že je nutné dělat, a tím, co dělá politika, tím více se budou radikalizovat i protesty: jednoduše kvůli radikální povaze této situace a tomu, co je s ní spojeno. A to přirozeně povede k tomu, že státy budou jednat stále represivněji. Otázkou je, jak to stát a společnost utvářejí. Nabízí se otázka, jak se stát a společnost zachovají: podaří se nám na klimatickou krizi adekvátně reagovat, nebo se tak nestane a politika se místo toho bude utápět v represivních opatřeních?
TAZ: Mezitím se objevilo mnoho pokusů využít právo také k prosazení ochrany klimatu…
Schönberger: Zvláštností práva životního prostředí je, že ta, které se to týká, tedy příroda, se v našem právním systému v zásadě nemůže bránit. Potřebuje proto lidi, kteří se za její zájmy postaví a budou je žalovat. A my se snažíme – a myslím, že se o to snaží právníci na celém světě – využívat fóra, která jsou k dispozici. Jako peruánští zemědělci žalující energetickou společnost RWE o náhradu škody nebo žaloby proti VW a dalším automobilovým koncernům.
Na toto se musí naše děti připravit
Žalují jednotlivci, kteří musí doložit, že je velmi pravděpodobné, že se jich změna klimatu dotkne zcela konkrétním způsobem. To je samozřejmě často velmi obtížné. Proto si myslím, že je důležité zdůraznit, že stížnosti na klima lze vždy považovat pouze za jeden dílek skládačky v širší politické a sociální debatě. Často se objevuje naděje, že se nám podaří zvrátit situaci pomocí žalob. Právo má emancipační potenciál, ten je ale velmi omezený. Je to něco, co je vlastní systému.
TAZ: Takže proslulé klimatické rozhodnutí Spolkového ústavního soudu bylo překvapením?
Schönberger: Všichni se vlastně shodují na tom, že by k němu v dobách před Fridays for Future nedošlo, protože soudci jsou samozřejmě také lidé, kteří čtou noviny, kteří mají děti a kterých se samozřejmě také dotýká to, co se děje v celé společnosti.
Thielová: Tím se takříkajíc uzavírá kruh, proč je tak důležité podporovat aktivistky a aktivisty. Mohou posouvat společenský diskurz. Pro nás je důležité říct: lidé sedí na ulicích nebo chodí na demonstrace nebo svými těly něco blokují, kde se podle nich odehrává bezpráví. Při tom nemůže jít pouze o trestněprávní obhajobu – v případech obvinění, jako jsou nátlak nebo vniknutí na cizí pozemek – ale z našeho pohledu musí být zváženy také argumenty protestujících.
Neexistuje žádná jednoznačná míra trestu, nýbrž lidé vniknou na území povrchového hnědouhelného dolu nebo blokují ulice, protože tu dochází k nespravedlnosti. A přesně to by mělo hrát roli v trestní obhajobě. Pokud někdo vyjde do ulic s určitou motivací, může s touto motivací také přijít před soud a říct, že by zde rád pokračoval v diskusi. Jde o demokratický proces a o to, že někdo neporušuje zákon jen tak pro zábavu, ale dopouští se občanské neposlušnosti, aby dosáhl vyššího cíle. To by měli brát v úvahu i soudkyně a soudci.
Philipp Schönberger je právník a pracuje jako konzultant ve společnosti Green Legal Impact. Dříve pracoval na německém Spolkovém ministerstvu životního prostředí, u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a v různých kancelářích správního práva.
Tatjana Thielová je ekonomka se zaměřením na otázky udržitelnosti a spravedlnosti. Před nástupem do Green Legal Impact vybudovala administrativní a asociační struktury vegetariánského sdružení ProVeg.
