Bylo počasí vždy takové? Porovnání faktů.

Pocity versus data

Bylo počasí vždy takové? Porovnání faktů.
Zatímco v jižních částech Evropy je prolamována hranice 50 stupňů Celsia a průměrné teploty stoupají i u nás, mnoho lidí stále ještě argumentuje, že taková léta byla vždy. Kdo má pravdu?

Bylo v 70. letech minulého století stejné počasí jako dnes? Ne. Navzdory tomu že pocity některých lidí vedou k tomu, že si myslí opak, důležitá jsou data. A data napovídají mnohé i o budoucnosti.

Samozřejmě, že ani v dnešní době není v srpnu horko neustále. A ani před 50 lety nebyla pouze chladná léta. Také před desetiletími teploměry občas ukazovaly vysoké hodnoty. Přesto od té doby došlo k závažným změnám.

Změny počasí za posledních 50 let – pohled na data

Evropská služba pro změnu klimatu Copernicus nedávno uvedla, že červenec 2023 byl celosvětově nejteplejším měsícem za mnoho tisíciletí. Jaké však bylo počasí v Německu v minulosti – doopravdy, nikoliv jen pocitově? A jak by mohly teploty a srážky vypadat na základě klimatických modelů v budoucnu?

Pohled zpět do 70. let 20. století – a do doby kolem roku 2070:

Letní teploty: V 70. letech (dny a noci mezi 1. červnem a 31. srpnem) nebylo ani jednou dosaženo průměrné teploty vzduchu alespoň 18 stupňů. V letních měsících v letech 2013 až 2022 byl průměr již pětkrát vyšší než 18 stupňů – v letech 2018, 2019 a 2022 dokonce více než 19 stupňů. A podle scénářů Německé meteorologické služby (DWD) se bude teplota v budoucnu zvyšovat: pokud se nezintenzivní celosvětový boj proti globálnímu oteplování, mohly by od roku 2070 v našich zeměpisných šířkách teploty každé léto dosahovat průměrných hodnot kolem 20 stupňů.

Kemfertová: „Pokud tu ránu neslyšíte teď, pak ji nechcete slyšet“

Velmi horké dny: 40 stupňů? Teploty v Německu se v 70. letech 20. století nikdy nevyšplhaly tak vysoko. 40 stupňů bylo poprvé naměřeno na dvou meteorologických stanicích v roce 1983. Od roku 2013 tuto hodnotu již vykázalo více než 30 stanic (během vln veder v letech 2015, 2019 a 2022). Odborníci předpokládají, že za několik desetiletí by takové teploty mohly být dosaženy každoročně.

Tropické noci: Jedná se o teplé noci, kdy teploty v noci neklesnou pod 20 stupňů. V 70. letech 20. století bylo v Německu průměrně zaznamenáno asi 0,13 tropických nocí za rok. V deseti letech mezi lety 2013 a 2022 to naopak bylo více než 0,5. Kolem roku 2070 by podle prognózy DWD mohlo být v průměru 3 až 9 tropických nocí, pokud budou politici pokračovat v současné klimatické politice nicnedělání.

Rahmstorf: Na toto se musí naše děti připravit

Zimní teploty: Zatímco v sedmdesátých letech minulého století dosáhla pouze jedna zima (1974/75) více než tří stupňů, od roku 2013 se tak stalo čtyřikrát. Podle údajů DWD byl přelom roku 2022/23 již dvanáctou zimou v řadě, která byla příliš teplá. Pokud se klimatická politika nezmění, nelze kolem roku 2070 vyloučit průměrné zimní teploty kolem 5 stupňů Celsia.

Ledové dny: V poslední době se počet dní s trvalým mrazem znatelně snížil. Podle údajů DWD bylo v celých 70. letech 20. století v průměru 17,8 dne v roce, kdy teplota nevystoupila nad nulu. V letech 2013 až 2022 to bylo pouze 12,6 dne. Lze předpokládat, že počet ledových dnů bude až do roku 2070 nadále klesat, v některých případech až na méně než 10 za rok.

Déšť: Pohled na uplynulá desetiletí ukazuje, že roční úhrn srážek se mění jen minimálně. I do budoucna předpovídá DWD v Německu víceletý průměr 800 milimetrů srážek. Rozložení se však mění: v zimě prší více a v létě méně. „Silných dešťů spíše přibývá“, říká zemědělský meteorolog DWD Andreas Brömser. „A předpokládáme, že bude přibývat i nadále, protože atmosféra může se zvyšující se teplotou absorbovat více vody.“

Ekologie je jediný způsob, jak zachránit demokracii

Sucho: Posledních deset let bylo sušších, než je dlouhodobý průměr. Podle meteorologa Brömsera z DWD se však teprve ukáže, zda se jedná o dlouhodobější vývoj, nebo o výkyv několika let. Podle monitoru sucha Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí byla v Německu v 70. letech minulého století také období, kdy byla půda až do hloubky dvou metrů velmi suchá – například v roce 1976 na severu a západě Německa. V posledních letech se však postižené oblasti rozrostly a intenzita zvýšila. A v budoucnu? Těžko říci. „Teploty se předpovídají snáze než úhrny srážek,“ vysvětluje Brömser.