Bez důraznějšího zásahu se vliv Ruska na státy v Africe i mimo ni rozšíří, protože Wagnerova skupina mutuje. Příspěvek George Clooneyho a Johna Prendergasta pro americký magazín The Economist.
Ode dne, kdy skupina Wagner 24. června upustila od svého pochodu na Moskvu, se stále častěji spekuluje o tom, co se stane s proslulou ruskou polovojenskou skupinou a jejím vůdcem Jevgenijem Prigožinem. V souvislosti se zprávami o tom, že ruský prezident Vladimír Putin sleduje majetek a rozmístění jednotek Wagnerovců, a s ohledem na to, že postavení a místo pobytu samotného Prigožina je zahaleno tajemstvím, je budoucnost skupiny – a jejího rozsáhlého obchodního impéria – nejasná.
Je zřejmé, že Wagnerova skupina byla jednou z nejúspěšnějších zahraničněpolitických iniciativ Ruska v posledním desetiletí. Skupina umožnila Rusku rozšířit svůj vliv do nestabilních států, zejména v Africe, a prosazovat své ekonomické zájmy, často násilnou cestou. V současné době vnímaná nestabilita Wagnerovy skupiny nabízí USA a širšímu mezinárodnímu společenství bezprecedentní příležitost zabránit tomu, aby Rusko tuto sílu poháněnou krutostí a korupcí v zahraničí využívalo.
Nejkomplexněji se způsob práce Wagnerovců projevuje ve Středoafrické republice. Tam vytvořili návod, jak ovládnout vládu pomocí brutálně jednoduché transakce: ochrany režimu výměnou za koncese na těžbu nerostných surovin. Prigožin pomohl prezidentovi země Faustinu-Archangeovi Touadérovi naverbovat, vycvičit a vybavit paralelní armádu určenou k ochraně proruského režimu, která pomocí masového násilí potlačila opozici a získala kontrolu nad rozsáhlými těžebními koncesemi. Díky tomu, že vůdci Středoafrické republiky poskytli povolení k drancování, využila skupina Wagner teroru k privatizaci a drancování nerostného bohatství země, přičemž platby přijímala v konfliktním zlatě a krvavých diamantech. Zlovolná přítomnost Wagnerovy skupiny prohloubila postupné humanitární krize v zemi a přispěla k úmrtnosti, která je více než dvakrát vyšší než v jakékoli jiné zemi na světě.
Podle nedávného vyšetřování organizace The Sentry, kterou jsme spoluzaložili a která se snaží zneškodnit nadnárodní násilnické sítě, bylo Wagnerovou strategií ve Středoafrické republice „nezanechat žádné stopy“, zabíjet očité svědky a vraždit civilisty včetně žen a dětí. Vyšetřovatelé Sentry vedli rozhovory s vojáky Středoafrické republiky a milicionáři z Wagnerovy velitelské sítě, kteří uvedli, že byli vycvičeni k mučení – k usekávání rukou a nohou, vytrhávání nehtů, škrcení a upalování lidí zaživa.
Tato strategie – používaná v různých obměnách v Libyi, Mali, Súdánu a jinde – slouží ruským zájmům několika způsoby. Relativně malý počet žoldnéřů pomáhá levně rozšiřovat globální vliv země a nabízí ruské vládě nevěrohodné alibi, že vojenskou silou podporuje diktátorské režimy a jejich bojůvky. Tento přístup zároveň vytváří rozmanité zdroje financování a peněžních toků na černém trhu v době, kdy sankce související s Ukrajinou omezují přístup Ruska k devizám a globálním trhům. A Wagnerova skupina slouží zastřešujícímu ruskému strategickému cíli: k rozvracení demokracie v Africe.
Struktura Wagnerových jednotek, smluv a žoldnéřů se bude pravděpodobně vyvíjet. Vše závisí na tom, jak se Putin rozhodne s těmito cennými aktivy nakládat a do jaké míry dokáže kontrolovat současné nestabilní přechodné období. Bez ohledu na to, zda bude název Wagnerovy skupiny zachován nebo změněn, zda bude sloučena s jedním nebo více ruskými soukromými vojenskými dodavateli nebo začleněna do státních struktur, zůstává Wagner pro Rusko nákladově efektivním způsobem, jak rozšířit svůj vliv. Uspořádání skupiny je příliš lukrativní na to, aby ho Rusko a jeho autoritářští spojenci změnili.
Stručně řečeno, Wagnerův virus bude žít dál v jakékoli potenciálně pozměněné podobě. A zmatek, který v současné době panuje, je ideální příležitostí pro USA a celé mezinárodní společenství, aby proti této organizaci i jejímu vůdci zakročily.
V červnu americké ministerstvo financí uvalilo sankce na společnosti spojené s Wagnerovou skupinou, obchodující s krvavými diamanty a konfliktním zlatem ze Středoafrické republiky. Je však zapotřebí důraznější strategie proti hrozbě, kterou Wagnerův model představuje pro celosvětový mír, lidská práva a řádnou správu věcí veřejných.
USA, Evropská unie a další spojenci by se měli zaměřit na to, aby Wagnerova skupina nesla finanční a právní odpovědnost. Měly by vytvořit ad hoc koalici zaměřenou na rozbití obchodního impéria této žoldácké skupiny, přičemž by měly vycházet z poznatků z podobných snah zaměřených proti Islámskému státu a al-Káidě. Zintenzivnění sankcí vůči sítím zapojeným ve Středoafrické republice a dalších afrických zemích, včetně právníků a finančníků, kteří jim to umožňují, by mohlo vytvořit odstrašující efekt pro ty, kteří zvažují budoucí spojenectví s Wagnerovou skupinou – nebo jak se bude jmenovat její nástupce – a ztížit financování systému.
Mezinárodní společenství by také mělo upřednostnit vyšetřování a stíhání těch, kteří jsou nejvíce odpovědní za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, ať už jde o příslušníky Wagnerovy skupiny, nebo o vůdce režimů a místní válečné velitele, kteří jsou s Prigožinovými žoldáky spojeni.
Je velkým nenaplněným příslibem, že půjdeme po těch, kteří z Wagnerova ultrabrutálního vykořisťování profitují, od společností vlastnících doly až po zprostředkovatele v sousedních státech, v Perském zálivu a v Rusku. Takový přístup by nejen oslabil důležitou část ruské koloniální drancující mašinérie, ale také by odradil africké kleptokracie a nadnárodní sítě, které je podporují, od navazování nebo udržování takových vykořisťovatelských vztahů.
Je načase zavést určitou míru odpovědnosti za tento brutální model ovládnutí států a aktivně bojovat proti jeho rozšiřování. Bez ohledu na to, jak Wagnerova hrozba zmutuje, může mezinárodní společenství ovlivnit její budoucnost.
Známý herec George Clooney je spolupředsedou Clooneyho nadace pro spravedlnost (Clooney Foundation for Justice) a spoluzakladatelem organizace The Sentry. Clooney se aktivně zapojuje do humanitární činnosti a spolupracuje s organizacemi na řešení globálních problémů. Je spoluzakladatelem projektu Not On Our Watch a organizátorem telemaratonu Hope for Haiti Now. Clooney se zasazuje o řešení konfliktu v Dárfúru, inicioval projekt Satellite Sentinel a podporuje uznání arménské genocidy. Vyjádřil podporu syrským uprchlíkům, zasazuje se o kontrolu zbraní a je silným zastáncem práv LGBT. Clooneyho humanitární úsilí odráží jeho snahu pozitivně ovlivňovat naléhavé globální problémy. V letech 2007, 2008 a 2009 byl Clooney zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa podle časopisu Time. Spolu s Johnem Prendergastem vydal také článek „Klíč k míru v Africe“ (Foreign Affairs, roč. 97, č. 2, 14. března 2018).
John Prendergast je americký aktivista v oblasti lidských práv a boje proti korupci a autor nebo spoluautor jedenácti knih zabývajících se Afrikou. Je spoluzakladatelem organizace Sentry, která se zabývá válečnými zločiny. Prendergast byl zakládajícím ředitelem projektu Enough a dříve působil jako ředitel pro africké záležitosti v Radě bezpečnosti OSN. Prendergast působil jako hostující profesor na univerzitách a vysokých školách, včetně právnické fakulty Yaleovy univerzity, Stanfordovy univerzity a Kolumbijské univerzity. Bylo mu uděleno sedm čestných doktorátů a působí jako Anne Evans Estabrook Human Rights Senior Fellow na Kean University.
