Nedávné lesní požáry ve východním Německu a na severu České republiky jsou drastickým varováním před změnou klimatu. Zvýšené teploty a sucho požár nezapálí, ale urychlují jeho vznik. Hlavním problémem však jsou a zůstávají lidé.
Tři týdny hořely lesy v Saském Švýcarsku. Mluvčí okresního správního úřadu uvedl, že se opakovaně vznítila nová ložiska požáru. Ke zmírnění situace bylo nutně zapotřebí deště, ale stále převládaly vysoké teploty. Do Saského Švýcarska se lesní požár rozšířil z českého národního parku České Švýcarsko.
Třetina lesních požárů vypukne v Braniborsku
Lesní požáry postihují zejména spolkovou zemi Braniborsko. Oblasti se po staletí říkalo „pískovna Svaté říše římské“ – kvůli vyprahlé půdě porostlé borovicemi. Od roku 2018, kdy nastala velká letní vlna veder, se půda příliš nezotavila. Sucho dává krajině zabrat. Lesy hoří jako troud, každý třetí lesní požár v Německu se vznítil v Braniborsku.
Proč lesy neustále hoří?
Odpověď na otázku, proč neustále dochází k lesním požárům, je snadná: téměř vždy je na vině člověk. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí nebylo možné v roce 2020 u lesních požárů přibližně v polovině případů určit jejich příčinu. Ale když to možné bylo, byla zjištění jednoznačná. Téměř vždy bylo příčinou žhářství a především nedbalost, jevy jako úder blesku hrají daleko menší roli – v tomto roce byly příčinou pouze asi dvou procent požárů.
Klimatolog Schellnhuber: „1,5 stupně je iluzí“
Les vznítí odhozený nedopalek cigarety. Nebo táborák u jezera, který není řádně uhašen. Čas od času nedávají pozor ani zemědělci nebo lesní dělníci. Neopatrné zacházení s ohněm může mít v suchých lesních oblastech rychle katastrofální následky. „Existují tři hlavní příčiny požárů,“ říká lesník Alexander Held z Evropského lesnického institutu: „Muži, ženy a děti.“
Ne vždy se uplatňuje zdravý rozum
Více než 90 % požárů je způsobeno nedbalostí. Při čtvrtém nebo pátém stupni výstrahy před lesními požáry by vám měl zdravý rozum napovědět, že v přírodě nemáte grilovat ani rozdělávat oheň, říká ekolog. Povědomí o „riziku ohně“ však není dostatečně rozšířené ani ve společnosti, ani v politice.
Na úmyslné žhářství „z ať už jakýchkoli pohnutek“ si stěžuje i braniborský lesní požární inspektor Raimund Engel. Zakládají požáry, a tím v lesích způsobují obrovské škody. Kdyby všichni dodržovali přísný zákaz rozdělávání ohňů a kouření v lese, „byli bychom mnohem dál“, zdůrazňuje.
Je dnes více lesních požárů než dříve?
V posledních letech se v souvislosti s debatou o klimatu dostávají lesní požáry stále častěji do centra pozornosti veřejnosti. V srpnu 2018 se lesní požár, který vypukl také u Treuenbrietzenu, dostal na titulní stránky novin. Prudký vítr ještě zesílil požár, který zuřil nad 300 hektary lesa.
Jen jedna výzva je větší než změna klimatu
Nelze však říci, že by lesních požárů bylo více než v minulosti. Za poslední tři desetiletí je obtížné určit trend, a to jak z hlediska počtu požárů, tak z hlediska zasažené plochy.
V roce 1992 došlo v Německu k více než 3000 lesním požárům
Například v roce 1992 bylo zasaženo více než 4900 hektarů, což je absolutní maximum v tomto období. V roce 2020 to bylo jen asi 368 hektarů, předloni zase 2711 hektarů. Nejméně lesů bylo zničeno v roce 2014, a to 120 hektarů.
Podobný obrázek se objevuje i u počtu požárů. V roce 2020 jich bylo 1360, v roce 2017 jen 424. I zde je nejvyšší hodnota z roku 1992: tehdy bylo v Německu napočítáno 3012 lesních požárů.
V mezinárodním srovnání se lesní požáry v Německu zdají být ještě malé.
Chladnější počasí pomohlo španělským hasičům zvládnout lesní požár na severozápadě země. Požár v provincii Zamora byl největším požárem ve Španělsku od počátku záznamů. Shořelo přibližně 3 300 hektarů lesa, což je plocha přibližně osmkrát větší než dnešní Braniborsko. V minulosti byly lesní požáry v USA a Kanadě ještě větší a také v Austrálii ničí požáry buše opakovaně rozsáhlá území. V roce 2019 byly části amazonského deštného pralesa v plamenech: zničená oblast se odhaduje na 36 000 km2.
Bude v budoucnu lesních požárů přibývat?
Zřejmě ano, ale s jistotou to říci nelze. Je pravděpodobné, že lesní požáry budou především ještě větší. Německý lesnický průmysl se odvolává na studie rizik, které v nadcházejících desetiletích předpovídají rostoucí riziko lesních požárů. To je způsobeno především zvýšením teplot a snížením srážek v jarních, letních a podzimních měsících. Jinými slovy: vliv globální změny klimatu. Je stále tepleji a sušeji: v důsledku toho je v lese více hořlavého materiálu.
K tomuto závěru dospěl i Pierre Ibisch, profesor ochrany přírody na Univerzitě pro udržitelný rozvoj v Eberswalde. „Vyhrocení už je příliš očividné. Tyto extrémní podmínky jsme měli již v červnu. A ano, víme, že všechno je příliš suché.“ Požáry v Braniborsku ovlivnily i jeho výzkumný projekt o lesních požárech.
Jaderná energie je fatou morgánou
Dalším problémem je podle výzkumníka Johanna Goldammera ekologicky vlastně smysluplný cíl podpory biodiverzity. Například mrtvé dřevo se v lese ponechává déle. Určité formy života zde nacházejí své životní prostředí. Podle profesora ekologie požárů však velké množství mrtvého dřeva způsobuje, že požár déle setrvá na místě. To je vlastně dobře. Pak se totiž pomaleji šíří. Problém podle něj však spočívá v tom, že změna hospodaření s větším množstvím mrtvého dřeva způsobuje, že požáry trvají déle a zasahují i hlouběji, k základům kmenů a kořenům stromů. „Pak je úmrtnost lesa vysoká. V podstatě může velmi rychle dosáhnout sta procent,“ řekl Goldammer pro Deutschlandfunk. Ekologická snaha zachytit co nejvíce uhlíku na pevnině podle něj také způsobuje vysoké zatížení potenciálního paliva.
Jak lze lesním požárům předcházet?
Odborník na lesy Alexander Held kritizuje: ve skutečnosti jsou hasiči vysíláni do stále stejných bitev, a to na nepřipravené území. To je podle něj zhruba stejné, jako kdybyste postavili průmyslový komplex, ale zřekli bez detektorů kouře, sprinklerových systémů, požárních dveří a únikových cest.
Jeho rada, která je ve vědě již dlouho běžnou praxí, zní: myslete blíže k přírodě. Pomozte lesu, aby se stal odolnějším, obnovte ho. Příliš dlouho se pozornost v oblasti lesních požárů soustředila na hašení požárů, na které bylo vynaloženo 90 % energie a peněz, říká Held.
Přechod na obnovitelné zdroje energie nevyžaduje zázrak
Podle názoru experta na lesní požáry by však tyto prostředky neměly být investovány tam, ale do přeměny lesů. Suché jehličnaté lesy hoří víceméně samy, smíšené lesy jsou mnohem odolnější vůči požáru a možná i vůči rozhodující jiskře, která spustí katastrofu.
Nejodolnější jsou přírodní lesy
Jejich půda mnohem lépe zadržuje vodu a jejich vnitřní klima je chladnější. Smíšený les s relativně velkým množstvím listí a typickou vegetací na zemi je proto v době sucha stabilnější, lépe odolává bouřím a je také méně náchylný k napadení škůdci, vysvětluje Held. Pokud to s adaptací na klimatické změny myslíme vážně, je třeba se přeměně lesů věnovat mnohem důrazněji, požaduje.
To je také názor německého svazu pro ochranu přírody: přírodě blízké lesy s vysokou mírou biodiverzity a převahou původních druhů dřevin jsou podle nich nejlépe připraveny na budoucnost. Mnoho vlastníků lesů však stále sází na smrk nebo borovici, protože se snadno udržují a dřevo se snadno zpracovává. „Četné výsledky výzkumu však jasně ukazují, že smrk bude na mnoha místech jedním z největších poražených klimatické krize“, zdůrazňují ekologové.
Život v ekonomice nulového růstu a proč by se nám mohl líbit
Smrky a borovice tvoří v Německu stále ještě přibližně polovinu populace stromů. Přeměna lesů probíhá již dlouho, ale nepostupuje dostatečně rychle. Podle údajů Ministerstva životního prostředí v Postupimi bylo v letech 1990-2021 v Braniborsku restrukturalizováno přibližně 91 500 hektarů lesa. Celkově se však na více než třetině rozlohy státu nachází asi 1,1 milionu hektarů lesa. Dominantní dřevinou je borovice, která roste na přibližně 70 % všech lesních ploch.
Lze hašení požárů zefektivnit a lépe chránit obyvatelstvo?
Odborníci jako Alexander Held proto především doporučují zřizovat v lesích ochranné koridory jako nárazníkové zóny, například podél cest. Hasiči tak mají k dispozici „záchytné a kontrolní linie“. Oheň ztrácí sílu, pokud nenajde novou potravu, a lze ho tak snáze uhasit.
Takovými uličkami nyní mají být chráněny i lokality v Braniborsku. Podle státní správy již existují v okolí bývalých vojenských výcvikových prostorů s půdou kontaminovanou municí. Ministr lesnictví Axel Vogel (Zelení) chce vytvořit nárazníkové zóny kolem obcí, které sousedí s lesem.
„Jakmile oheň do těchto míst jednou přeskočí, je téměř nemožné ho zastavit“, varuje Vogel: „Ale myslím, že nyní si všichni problém uvědomili a pochopili, že lesní požáry jsou stále silnější, větší a nebezpečnější. S vysekáním koridoru nemůžeme čekat až na poslední chvíli.“
Co mají současné vlny veder společného se změnou klimatu?
Ve prospěch hloubení příkopů v oblasti se na stanici Deutschlandfunk vyslovil také ekolog specializující se na lesní požáry Goldammer. Hasiči už takové příkopy vytvářejí. To je „výrazem toho, že požáry pronikly do hlubších vrstev surového humusu, do organických vrstev lesa“. Takové požáry se podle něj hasí velmi obtížně, protože potřebujete velké množství vody, což je na skalnatých nebo strmých svazích obtížné. „Pokud chcete takový požár izolovat v organických vrstvách, musíte kopat příkopy. Jedná se o techniku, která se v této podobě používá po celém světě,“ dodává Goldammer.
Kromě toho si jednotlivé spolkové země stále více uvědomují, že je v oblasti lesních požárů třeba lépe spolupracovat. Konference zemských ministrů zemědělství se na svém posledním zasedání jejich rizikem zabývala a obrátila se na spolkovou vládu s návrhem, aby společně zahájila preventivní strategii na ochranu lesů.
Po požáru je před požárem
Doba lesních požáry ještě neskončila, i když mediální pokrytí pomalu utichá a velkolepé záběry sloupů dýmu a vrtulníků shazujících vodu už byly odvysílány. V oblasti kolem Beelitz a Treuenbrietzen je nyní podle mluvčí okresu Potsdam-Mittelmark nutné sledovat podzemní ohniska, která mohou přetrvat i tři až čtyři týdny, protože sahají až do hloubky 70 centimetrů.
Tenká hranice mezi vědou a pavědou
V horku a větru by se požáry mohly rychle znovu rozhořet. Také ekolog Johann Goldammer zdůrazňuje, že tento problém ještě není vyřešen. V závislosti na tom, jak rychle přestane pršet a přijde další vlna veder, „celá záležitost znovu vypukne,“ říká. „Zda se do té doby podaří uhasit zbývající ohniska požáru, se teprve uvidí. Mělo by vlastně podařit, ale ve skutečnosti je to jen pauza.“
Jak prorocká tato slova bohužel byla, ukázal teprve nedávno uhašený požár v pohoří Harz a v okolí hory Brocken na pomezí Dolního Saska, Saska-Anhaltska a Duryňska. Proti ohni tam dlouhé dny bojovalo až 500 hasičů, náklady hašení se vyšplhaly na 900 000 €. Za den. (Pozn. PQ, více např. zde.)
