V diskuzním pořadu Sandry Maischbergerové se hosté přeli o tom, jak daleko by mělo NATO zajít ve válce na Ukrajině. Shodli se však, že ekonomické důsledky budou drastické i pro nás. Bývalý spolkový prezident Joachim Gauck vyzval Němce k obětem.
Západ nadále hledá způsob, jak co nejrychleji ukončit ruskou válku proti Ukrajině a přivést ruského prezidenta Vladimíra Putina k rozumu. Stačí jen ekonomické sankce, nebo je potřeba více vojenské podpory?
Německo-ukrajinská spisovatelka Katja Petrovskaja v pořadu „Maischberger“ informovala o své 86leté matce. V současné době prchá z Kyjeva směrem do Maďarska – v autobuse spolu s dalšími ženami a teprve čtyři dny starým dítětem. Je obtížné přesvědčit lidi, aby opustili zemi. „To znamená, že nebojuje jen armáda. Je to celá společnost, která bojuje,“ uvedl autorka. „Nechtějí žít v Putinově despotismu,“ řekla Petrovskaja.
Chování Ukrajinců ji nepřekvapilo. Právě „všeobecné naočkování Majdanem“ přimělo lidi jednat samostatně: „Není to důsledek propagandy nebo nějaké ideologie.“ Putin to však nechápe.
Vojenský expert Carlo Masala souhlasil. Ruský prezident předpokládal, že se mu podaří ovládnout část Ukrajiny během několika dní, domnívá se Masala. „Stálo za tím také přesvědčení, že velká část Ukrajinců bude vnímat Rusy jako osvoboditele,“ vysvětlil politolog.
Carlo Masala: „Takže Putin má ještě něco v rukávu“
Z uniklé zprávy ruského zpravodajského důstojníka podle něj mnohé nasvědčuje tomu, že se čekalo, že přesně takové zprávy budou vládě tajné služby přinášet. „Myslím, že to všechno bylo vylhané a vymyšlené, protože se nikdo neodvážil vykreslit realistický obraz,“ řekl Masala.
„Tento muž je válečný zločinec,“ řekl Thomas Roth, bývalý zpravodaj ARD v Moskvě. Putin nakonec patří před Mezinárodní trestní soud. Roth nevěří, že ruský prezident skutečně opustí svůj úřad v roce 2036 – jak stanoví ústava: „Nemůže mu to být jedno. Bude vládnout, jak dlouho bude chtít.“ Podle novinářky Mariam Lauové bude muset Putin odejít dříve: „Už je přece vyřízený.“
Hlavním požadavkem Ukrajinců vůči Západu je „zavřít nebe“, uvádí Petrovskaja. To může udělat pouze NATO. Autorka proto mluvila o možné bezletové zóně nad Ukrajinou, která by zabránila ruským stíhačkám vniknout do jejího vzdušného prostoru.
To si Západ nepřeje, vysvětlil Masala. Musely by totiž být bombardovány i letiště a systémy protivzdušné obrany v Rusku. Nakonec se může stát, že budou muset být sestřeleny i ruské stíhačky. „Bezletová zóna by znamenala vedení války proti Rusku,“ vysvětlil vojenský expert. „Samozřejmě vždy existuje nebezpečí, že by to v určitém okamžiku mohlo přerůst v jadernou válku.
Michail Chodorkovskij: „Rychle se blížíme k Putinovu konci“
„Moje city je samozřejmě zcela na straně paní Petrovské,“ prohlásil bývalý spolkový prezident Joachim Gauck. Přesto byl opatrný. Tentokrát „není zbabělostí, když bude německá vláda opatrná“. Zásobování zbraněmi není tak nebezpečným krokem jako zřízení bezletové zóny: „Podporovat napadeného zbraněmi je něco jiného než aktivně sestřelovat letadla. Novinářka týdeníku Die Zeit Mariam Lauová rovněž vyzvala k dalším dodávkám zbraní na Ukrajinu.
Sankce Západu proti Rusku mají svůj účinek, uvedl Thomas Roth. Již nyní se objevují zprávy, že v supermarketech je méně potravin. Přesto je třeba přijmout přísnější opatření. „Myslím, že musíme uzavřít Nord Stream 1,“ žádal novinář s dlouholetými zkušenostmi v Rusku.
Pro Markuse Feldenkirchena však existují i limity opatření proti Rusku. „Cokoli, co by jen zvýšilo pravděpodobnost, že se člen NATO nebo NATO jako takové dostane do vojenského konfliktu s Ruskem, musí být naprosto tabu,“ řekl novinář.
Zároveň se však ukázalo, že by to mohlo vést k dalšímu zdražování nákladů na topení nebo pohonných hmot v Německu. „Nyní potřebujeme Churchillův moment,“ řekl Lau. Německý kancléř Olaf Scholz musí znovu a znovu vysvětlovat, na jakých hodnotách Německo stojí.
Madman z Moskvy: uvrhne Putin svět do jaderné války?
Gauck také považuje za povinnost německého obyvatelstva přijmout určitá omezení. „Můžeme pro jednou kvůli svobodě mrznout a můžeme také několik let vydržet období, kdy budeme mít méně štěstí a radosti ze života,“ řekl bývalý spolkový prezident.
„Často jsem přemýšlel o německé tendenci k rychlému strachu,“ řekl Gauck v souvislosti s obavou z jaderné války. V současné době je podle něj strach citelný. Putin je sice nevypočitatelný, ale „ještě není v situaci, v jaké se nacházel Adolf Hitler na konci války“.
Putin se chce zapsat do dějin a volí „zboudilou cestu autokracie“. Stále však má několik možností. „Nemusí si vybrat poslední možnost, aby zatáhl Evropu a svět do větší války,“ dodal Gauck.
Bývalý spolkový prezident také projevil pochopení pro obavy ostatních států bývalého Sovětského svazu z podobných Putinových akcí v jejich zemích. Tyto země musí „nabídnout poněkud přesycenému Západu obraz reality, který Západ neocení“.
Tamní lidé vědí, jak rychle se tam mohou ocitnout tanky: „Když jste starší, máte před očima historii tankového socialismu. Na Západě se lidé příliš dlouho cítili pohodlně v „domnělé struktuře bezpečí“. Je ctnostné nemít obraz nepřítele. „Ale nesmíme být tak hloupí, abychom si mysleli, že nepřátelství už neexistuje,“ řekl Gauck.
Celý pořad Maischberger najdete na stránkách německé veřejnoprávní televizní stanice ARD.
Všechny články o ruské agresi proti Ukrajině najdete ve zvláštní rubrice.
