Ukrajina se brání ruské agresi, částečně úspěšně. Západ by si však neměl nic nalhávat, varuje expert Carlo Masala. Putinovy zdroje nejsou zdaleka vyčerpány.
Od konce druhé světové války nezažila Evropa útočnou válku mezi dvěma státy; s ruským útokem na Ukrajinu tento mír skončil. Nyní se už dokonce obáváme možnosti jaderné války. Bezpečnostní expert Carlo Masala vysvětluje, jak probíhá ruská válka proti Ukrajině a jak vysoké je riziko jaderného útoku.
t-online: Pane profesore Masalo, Vladimír Putin uvedl ruské jaderné síly do stavu pohotovosti. Co se za tímto krokem skrývá?
Carlo Masala: Vladimír Putin chce Západu připomenout, že Rusko je jaderná velmoc. „Nevměšujte se do konfliktu s Ukrajinou“ – i tak by se dala přeložit Putinova slova. Pokud pak nařízená pohotovost zabrání jednomu nebo druhému státu dodávat zbraně na Ukrajinu, bude ruský prezident už docela spokojený.
30 let po rozpadu Sovětského svazu bojuje Putin za návrat impéria
t-online: Ale jak hodnotíte obecně riziko použití jaderných zbraní?
Masala: Nejsme na pokraji jaderné války. Pokud máte na mysli tohle. Putin by musel být opravdu zatlačen do kouta, aby použil jaderné zbraně. Tak tomu ale ještě zdaleka není.
t-online: Promluvme si přímo o Ukrajině: jaká je tam nyní situace?
Masala: Věci se vyvíjejí hůře, než Rusové očekávali. Na druhou stranu ale z ruského pohledu ne zcela špatně. Kyjev by měl být nyní obklíčen téměř ze všech stran a na jihu Ukrajiny se pro Rusko vyvíjí vše podle plánu. To znamená, že pozemní most mezi Krymem, který byl anektován v roce 2012, a zbytkem Ruska byl pravděpodobně vytvořen. Ruské síly se proto brzy uvolní a pravděpodobně se připojí k postupu na Charkov na severu země.
t-online: Ve skutečnosti však ruská armáda ještě nenasadila všechny síly, které shromáždila, nebo ano?
Masala: Přesně tak, západní vojenský okruh se zatím z velké části nepohnul z místa. Putin má tedy stále ještě něco v rukávu.
t-online: Jaký vývoj očekáváte v následujících dnech?
Masala: Rusové zesílí ostřelování Kyjeva. O tom svědčí i volný průchod pro civilisty.
t-online: Jaký cíl sleduje ruská armáda v hlavním městě Ukrajiny?
Masala: Putin nemá zájem na obsazení Kyjeva. Město má více než dva miliony obyvatel, takže by tam musel poslat spoustu vojáků. Znamenalo by to boj dům od domu. Ne, ruským cílem je na jedné straně svrhnutí vlády Volodymyra Zelenského. Na druhé straně chce ruská armáda zničit ukrajinské vojenské struktury v hlavním městě. Ukrajinská armáda by tak již nemohla jednat koordinovaně.
t-online: Jaký osud přisoudili Rusové Volodymyru Zelenskému?
Masala: Pro Rusko je relativně nepodstatné, zda ukrajinského prezidenta zajmou, nebo zda odstoupí. Pro Rusy však Zelenskyj musí odejít. Tolik je jasné.
t-online: Panuje v tuto chvíli nějaká naděje na ukončení bojů?
Masala: Znovu a znovu se ozývají hlasy volající po tom, aby byla Putinovi učiněna nabídka. Ale vůbec nechápu, co chtějí Putinovi nabídnout. Vyklonil se hodně daleko z okna – například svým požadavkem na demilitarizaci Ukrajiny. Vladimír Putin tedy potřebuje opravdu velký úspěch, a Západ mu už nemůže dát politicky přijatelnou nabídku, aniž by se sám znemožnil.
t-online: Když už jsme u Západu: německý kancléř Olaf Scholz v Bundestagu oznámil, že doba se mění a že Bundeswehr má být pomocí 100 miliard eur zmodernizován. Byly to prázdné fráze na uklidnění veřejného mínění? Nebo to kancléř myslí vážně?
Masala: V centrálních oblastech již dochází k pozoruhodné změně paradigmatu: zahraniční a obranná politika i bezpečnostní politika Spolkové republiky Německo se s největší pravděpodobností zásadně změní. Ale to vyžaduje čas a to nezmění ano oněch 100 miliard. Všechno, na co Bundeswehr čekal desítky let, bude sotva k dispozici za čtrnáct dní.
Jak podporuje Německo Ukrajinu?
t-online: Přece jen nyní Ukrajinci dostávají zbraně ze Západu. Mají pro vojáky okamžitý přínos?
Masala: Ano. Západní státy dodávají mimo jiné protipancéřové zbraně – a ne protiletadlové systémy, na jejichž obsluhu je třeba několikatýdenní zaškolení několika desítek mužů.
t-online: Evropská unie financuje Ukrajincům také stíhací letouny.
Masala: Za prvé, EU kolem toho dělá velký rozruch. Nemyslím si, že je to dobrý nápad. Bude to dráždit zejména Putina. Proč nepostavit stíhačky tajně a v tichosti na nějaké polské letiště, pár ukrajinských pilotů půjde náhodou kolem a neodletí s nimi? Jedná se o starší stroje sovětského původu, Ukrajinci je velmi dobře znají.
SWIFT: vyloučení jako nejtvrdší sankce? A proč je Německo proti?
t-online: Ani v dalších ohledech nejedná EU nijak rafinovaně. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce najednou uprostřed války rychle přijmout Ukrajinu do Evropské unie.
Masala: To bude obtížný úkol. Pokud by se ignorovaly prakticky všechny předpisy, mohlo by NATO do obranné aliance velmi rychle přijmout novou zemi. Ale EU? S jejími nesčetnými právními předpisy, které by musely být nejprve transponovány do ukrajinského práva? Myslím, že je to dost beznadějné. Je to ze strany Von der Leyenové čirý akcionismus.
t-online: Vraťme se však k případu použití jaderných zbraní Ruskem: Jak by reagoval Západ?
Masala: To je dobrá otázka. Západ to ve skutečnosti sám dobře neví. Hodně také záleží na typu jaderné zbraně.
t-online: Co by se například stalo, kdyby Rusové nasadili strategickou jadernou zbraň, například raketu středního doletu?
Masala: Pak bychom se s největší pravděpodobností ocitli na pokraji třetí světové války. Na druhou stranu, pokud by Rusko nasadilo taktickou jadernou zbraň…
t-online: …jako je jaderný dělostřelecký granát…
Masala: …pak by došlo k reakci NATO na jiné úrovni. Ale takový, který by nezpůsobila další eskalaci.
t-online: My na Západě se tedy navzdory všemu musíme znovu zabývat myšlenkou, že žijeme ve světě, který je ohrožován atomovou bombou?
Masala: Tato hrozba nikdy nezmizela. Jen jsme si to nechtěli připustit.
t-online: Pane profesore Masalo, děkuji vám za rozhovor.
Carlo Masala pobýval v posledních deseti letech jako hostující profesor a na výzkumných pobytech ve Spojených státech, ve Velké Británii, na Slovensku, v Itálii a na Kypru. V březnu 2007 byl jmenován profesorem mezinárodní politiky na Spolkové univerzitě ozbrojených sil v Mnichově, kde vyučuje mezinárodní politiku. Je také členem vědeckého poradního sboru Spolkové akademie pro bezpečnostní politiku, NATO Defence College a Clausewitzovy společnosti. Politolog Carlo Masala je rovněž spoluvydavatelem časopisu „Zeitschrift für Internationale Beziehungen“ (Časopis pro mezinárodní vztahy) a pravidelně diskutuje o bezpečnostní politice v podcastu „Sicherheitshalber“ (Z důvodů bezpečnosti). V roce 2016 vyšla jeho kniha „Weltunordnung. Die globalen Krisen und das Versagen des Westens“ (Světové uspořádání. Globální krize a selhání Západu).
