Zatímco evropští spotřebitelé trpí vysokými cenami energií, ruský Gazprom si dělá legraci z nízkých zásob plynu v Evropě. Vědci nyní vyzývají k rychlému přechodu k levné větrné a solární energetice. Někteří politici volají po státní regulaci energetických trhů. Existují však i návrhy, které by mohly fungovat v krátkodobém horizontu.
Energie je v současné době velmi drahá. Plynové zásobníky se vyprazdňují. Levní dodavatelé se po stovkách vzdávají svých zákazníků, kteří náhle spadají do drahého základního zásobování u svých místních poskytovatelů energetických služeb. V některých případech se náklady na elektřinu a teplo ztrojnásobily. Nejen lidé s nízkými příjmy mají s touto dodatečnou zátěží potíže.
Ruská státní společnost Gazprom, která pokrývá více než polovinu německé spotřeby plynu, si naopak prostřednictvím Twitteru dělá z obav německých spotřebitelů legraci a pokrytecky poukazuje na historicky nízké zásoby plynu v Evropě, za které je ale sama zodpovědná.
Ceny diktují drahé plynové elektrárny: Levice chce ceny energií regulovat
Nedostatek zemního plynu vede nejen k vyšším cenám za dodávky tepla, ale také k vyšším cenám elektřiny. Je to proto, že kdykoli relativně levné větrné, uhelné nebo jaderné elektrárny nemohou zcela pokrýt poptávku po elektřině, nastupují drahé plynové elektrárny. Cena se však nevypočítává jako průměr všech výrobních nákladů různých typů elektráren. Ne, na trhu s elektřinou platí následující: celkovou cenu elektřiny určuje nejdražší elektrárna, která je ještě potřeba. A to jsou právě plynové elektrárny. Jsou v „merit order“ – v pořadí, v jakém jsou elektrárny využívány – na drahém konci.
Podle Ralpha Lenkerta, energetického experta strany Levice ve Spolkovém sněmu, by se proto měl tento systém určování cen zrušit: „Elektřina a plyn jsou služby obecného zájmu. Nesmí být závislé na burzovních spekulacích a obchodních modelech“, varuje Lenkert. „Musíme se vrátit k nákladově regulovanému systému cen elektřiny, systém zásluhového řádu selhal, přináší dodatečné zisky několika lidem na úkor spotřebitelů a firem.“
Levice a CDU/CSU se shodnou: snížení DPH a zrušení EEG poplatku
Restrukturalizace trhu s energií by však trvala dlouho. Naposledy se taková debata vedla před deseti lety, aniž by z ní spolková vláda nakonec vyvodila nějaké dalekosáhlé důsledky. Z krátkodobého hlediska by to spotřebitelům nepomohlo. Lenkert z Levice by však ani neodmítl ani návrhy Andrease Junga, mluvčího pro energetickou politiku parlamentní frakce CDU/CSU: „Lidem s nízkými příjmy je třeba pomoci,“ připomíná Jung: „Plány vládní koalice pro doplatek na náklady na vytápění jsou nedostatečné: podpora musí být větší a musí se dostat více lidem, nejen příjemcům příspěvků na bydlení.“
Od června chce spolková vláda příjemcům příspěvku na bydlení ze zákona ulevit jednorázovým příspěvkem na vytápění ve výši 135 eur pro jednočlennou domácnost a 175 eur pro dvoučlennou domácnost. Za každou další osobu pak bude 35 eur navíc. „Pomoc by využilo přibližně 710 000 domácností“, vysvětluje Nina Scheerová, mluvčí pro energetickou politiku parlamentní frakce SPD. A dále: „Zkoumá se možnost zahrnutí dalších příjmových skupin a příjemců podpory Bafög,“ uvedla Scheerová magazínu FOCUS Online.
Levice a CDU/CSU rovněž shodně požadují rychlé zrušení poplatku EEG (poplatek na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů energie v souladu se zákonem o obnovitelných zdrojích energie, pozn. PQ) a snížení DPH na energetické zdroje, aby se snížila zátěž soukromých domácností a podniků. Zejména DPH tvoří přibližně šestinu účtu za elektřinu nebo plyn.
A vláda? Jak může rychle pomoci domácnostem a ekonomice?
V krátkodobém horizontu nemá zatím vláda žádné návrhy na omezení cen energií
Nová německá vláda nechce do roku 2023 EEG poplatek zcela zrušit. Nina Scheerová vypočítala, že předchozí dosavadní EEG poplatku „o 43 % ušetří tříčlenné domácnosti 100 eur ročně“. Vzhledem k současné cenové explozi je to však jen kapka v moři. Scheerová však zároveň spotřebitelům důrazně doporučuje, aby si změny smluv u distributorů elektřiny prověřili z hlediska možného porušení smlouvy: „Ne každá ‚vynucená‘ změna smlouvy musí být zákonná.“
Ingrid Nestleová, energetická expertka Zelených ve Spolkovém sněmu, se rovněž vyslovuje pro „spravedlivé rozdělení ceny CO2 na náklady na vytápění mezi nájemníky a pronajímatele“. Pak by pronajímatelé nemohli pouze přenášet vedlejší náklady na vytápění dál dolů, ale byli by sami motivováni k úsporám energie. I to však vyžaduje zdlouhavý legislativní proces.
Habeck musí jednat – i Scholz a Baerbocková odpovídají za ceny plynu
Také vědci jako profesorka Claudia Kemfertová z Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) vidí zodpovědnost za uklidnění na energetických trzích v německé zahraniční politice: „Cena plynu vzrostla především kvůli geopolitickým sporům, zejména s Ruskem, v jejichž důsledku se snížily dodávky plynu a jeho ceny prudce vzrostly.“
Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a kancléř Olaf Scholz by proto měli dosáhnout rychlé dohody s ruským vládcem Vladimírem Putinem o Nord Streamu 2 a dalších dodávkách plynu.
Car Putin: osamělý vládce Kremlu
Ekonomka DIW Kemfertová stejně jako Levice poukazuje na deformace na trhu s energií: „Bohužel faktory snižující cenu elektřiny, jako je nižší odvod EEG, se na spotřebitele přenášejí jen pomalu, zatímco faktory zvyšující cenu, jako jsou zvýšené burzovní ceny elektřiny, se na spotřebitele přenášejí okamžitě s příplatkem.“
Snížení EEG poplatku tedy nebude mít žádný vliv, pokud politici nebudou důrazněji regulovat ceny obchodování s energií. Právě zde by ministr hospodářství Robert Habeck a jeho regulační úřad, Spolková síťová agentura, měli zasáhnout.
Unie rovněž požaduje, aby vicekancléř a ministr Robert Habeck rychle rozhodl o „zásobách plynu“. Andreas Jung: „V Německu máme největší kapacity pro skladování plynu v rámci EU. V současné době se však ve větší míře nevyužívají.“ Bylo by třeba stanovit minimální množství jako bezpečnostní rezervu. Levicový politik Lenkert rovněž trvá na „strategické rezervě plynu“. A dále: „Německo by mělo Rusku nabídnout dlouhodobé kontrakty na dodávky na 5 až 10 let namísto krátkodobých kontraktů, kterých stále přibývalo.“
Jak může přechod na obnovitelné zdroje opět dlouhodobě zlevnit?
Je s podivem, že se opozice a vládní koalice shodují na tom, jak dostat ceny energií dlouhodobě pod kontrolu.
Jung z CDU k tomu říká: „Urychlený rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Německu vede také k větší nezávislosti na dovozu. Je to tedy správné i ze strategických důvodů.“
Stejně tak Ralph Lenkert z Levice vyzývá k rychlému rozšíření obnovitelných zdrojů a technologií na uchovávání energie a říká: „Bioplynové stanice by měly v zásadě dodávat elektřinu do plynové sítě místo toho, aby vyráběly také elektřinu, když je k dispozici dostatek větru a slunce.“
Nina Scheerová z SPD chce také co nejrychleji ukončit závislost na drahých fosilních zdrojích energie, a to právě proto, že obnovitelné zdroje energie jsou stále levnější: „V tomto ohledu je také nutné urychlit rozšíření obnovitelných zdrojů energie, aby byla zajištěna cenová dostupnost energie.“
A politička Zelených Ingrid Nestleová: „I když jsou závislé na počasí: každý gigawatt větrné nebo fotovoltaické energie navíc ceny o něco snížil. Kdybychom měli více obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla, zásobníky plynu by nyní byly mnohem plnější a nemuseli bychom se obávat cenové exploze.“
Vědkyně Kemfertová dodává: „Spotřebitelé by měli udělat vše pro to, aby šetřili energií a kupovali zelenou elektřinu, nejlépe prostřednictvím vlastních systémů na střechách svých domů.“
Je třeba jednat rychle: konflikt na Ukrajině může eskalovat
Závěr: Vzhledem k narušení energetických trhů má spolková vláda několik možností.
- V krátkodobém horizontu může federální vláda snížit sazbu DPH na energie a rozšířit příspěvek na vytápění na osoby s nízkými příjmy. Baerbocková a Scholz by se však mohli pokusit vyřešit otázku dodávek plynu přímo s Vladimirem Putinem.
- Ve střednědobém horizontu by Habeckovo ministerstvo hospodářství mohlo upravit ceny na energetických trzích tak, aby se opatření na snížení cen dostala i ke spotřebitelům. Opozice rovněž navrhuje „strategickou rezervu plynu“.
- Z dlouhodobého hlediska se politické strany a věda shodují, že rozšíření obnovitelných zdrojů energie vede k větší nezávislosti na dovozu plynu a ke snížení cen energie. Spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Habeck chce do léta předložit návrh zákona o podpoře větrné a solární energie. Opozice požaduje, aby byly jasně stanoveny cíle a cesty.
Na seznamu vládní koalice je tedy pod hlavičkou „energetická politika“ mnoho úkolů. Rychlost je na místě. Eskalace konfliktu na Ukrajině by mohla situaci na energetických trzích ještě zhoršit.
