Mutace, která prolomí obranyschopnost vybudovanou očkováním a infekcí – to je v případě koronaviru SARS-CoV-2 hororový scénář. Jak moc je to ale reálné? Redaktoři německého magazínu Focus se zeptali odborníků.
Nejprve se na titulních stranách objevil nový podtyp viru z jižní Francie a o několik dní později Kypr ohlásil další údajně dosud nevídanou kombinaci mutací omicron a delta: ani jedna z těchto zpráv se zatím neukázala jako zvlášť znepokojivá.
V případě francouzské mutace odborníci zjistili pozměněné části genového kódu viru, které mohou alespoň částečně obejít lidskou imunitní obranu. Nic však nenasvědčuje tomu, že by tento patogen mohl zvítězit nad variantou omikron, která je nyní dominantní ve většině evropských zemí. Epidemiolog Hajo Zeeb z Leibnizova institutu pro výzkum prevence a epidemiologii v Brémách již krátce po jejím objevení pro FOCUS Online uvedl: „V tuto chvíli si jen těžko dovedu představit, že se nyní objeví varianta, která dodatečně překoná velmi rychle se šířící variantu omikron. Myslím, že je to dost nepravděpodobné.“
„Deltakron“ zřejmě není novou mutací, ale laboratorní chybou
Údajná mutace „deltakron“ se nyní ukázala jako laboratorní chyba. „Pokud jde o kyperský deltakron (kombinace delty a omikronu), o kterém se v poslední době hodně mluví v řeckých médiích, první nezávislé analýzy ukazují, že jde o technickou chybu laboratoře při čtení genů,“ vysvětlil lékař Gkikas Magiorkinis z Aténské univerzity. Již dříve se objevily pochybnosti o tom, zda už může kombinovaná varianta omikronu vůbec existovat, protože samotná varianta omikron je v oběhu teprve několik týdnů.
Hloupost zažívá v koronakrizi konjunkturu
Co se týče nových mutací, znamená to, že se poplach zatím nekoná – a přesto tyto zprávy vyvolávají otázku, zda se ještě může objevit nějaký druh supermutace. Varianta, která skutečně existuje a ničí imunitu, kterou jsme pečlivě vybudovali díky více než 9,5 miliardám dávek vakcín a 317 milionům infekcí po celém světě.
S počtem infekcí stoupá i riziko mutací
„K tomu by mohlo dojít, pokud brzy nezvýšíme naše úsilí v celosvětovém boji proti pandemii tím, že poskytneme vakcíny chudým zemím, a tím pomůžeme zabránit šíření viru ve velkém množství,“ vysvětluje epidemiolog Timo Ulrichs z berlínské univerzity Akkon. Protože: „Čím větší je celkové množství virů, tím větší je nebezpečí, že vzniknou další varianty spojením různých mutací.“
To zdůrazňuje i Ralf Reintjes. Je profesorem epidemiologie a zdravotní komunikace na Univerzitě aplikovaných věd v Hamburku. „Víme, že viry pravidelně mutují. Při replikaci virů v hostitelských buňkách dochází občas k chybám v přepisu genetického kódu viru.“ Ve většině případů jsou podle něj tyto vadné kopie horší než originál. „Někdy však může mít nová varianta viru vlastnosti, které ji činí vhodnější pro šíření v populaci. To je to, co v současné době zažíváme s omikronem.“
„Existují náznaky, že se blížíme k endemické situaci.“
To znamená, že můžeme předpokládat, že v důsledku mutací budou i nadále existovat nové varianty viru. „Pokud však nemají výraznou selekční výhodu, neprojeví se a nezpůsobí nám jako společnosti žádné problémy,“ říká Reintjes.
Zda bude ještě existovat zcela změněná supermutace s rozhodující selekční výhodou, je podle něj těžké předvídat – stejně jako to, zda omikron bude skutečně poslední variantou akutní pandemie, jak mnozí odborníci doufají. „Osobně bych si to velmi přál.“ Reintjes doufá, že „již existují určité důkazy, že se blížíme k endemické situaci“. Jak to dopadne, ukáží až následující měsíce.
Infektolog: „Pravděpodobnost je velmi nízká.“
Infektolog Christoph Spinner se ve středečním FOCUS Online Corona Talk vyjádřil také optimisticky. Zdůraznil, že při tak vysokém počtu infekcí, jaký zažíváme v současnosti, se vždy objeví nové varianty. Obecně však platí, že pokud již mnoho lidí v populaci přišlo do kontaktu s virem – ať už díky očkování, nebo proto, že se uzdravili – riziko vzniku zcela nové mutace, která zcela překoná imunitní odpověď, se snižuje.
„Vždy pak existuje něco jako částečná imunita, která následně snižuje závažnost onemocnění. Pravděpodobnost, že se nyní vrátíme na nulu, je tedy velmi nízká,“ konstatuje vedoucí lékař pro infekční choroby na Klinikum rechts der Isar Technické univerzity v Mnichově.
„K smrtelnějším variantám nevede žádná cesta“
Prognóza virologa Ulfa Dittmera je podobná. „Jsem si naprosto jistý: Neexistuje žádná evoluční cesta zpět ke smrtelnějšímu viru,“ vysvětluje ve středu ve videopřenosu „19 – die Chefvisite“ vedoucí virologického oddělení univerzitní kliniky v Essenu.
„Delta byla naprosto smrtícím virem a rozhodně nejhorší variantou, kterou jsme v této pandemii měli.“ Omikron již oslabil své účinky na organismus. Komplexní studie zatím chybí, ale již nyní je zřejmé, že k hlubokým plicním infekcím již dochází „jen velmi zřídka“, uvedl Dittmer. Počet úmrtí se tak „již velmi přiblížil“ průběhu chřipkové vlny.
