Do Evropy dorazila nová varianta koronaviru omikron, pátá pandemická vlna se zdá být nevyhnutelná. Podle odborníků už samotné přeočkování stačit nebude.
V létě 2021 se ještě incidence v Německu nacházela pod hodnotou jedna. Tato hodnota je o několik měsíců později nepředstavitelná. „S tímto virem se budeme muset naučit žít,“ zdůraznil na začátku roku a po rychlém nárůstu počtu infekcí koronavirem bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Od poloviny října je vidět, že měl pravdu.
Pandemie řádí silněji než kdykoli předtím. Kromě desítek tisíc infikovaných denně variantou delta se nyní do Evropy dostala nová mutace, která odborníkům na koronavir způsobuje bolesti hlavy. Tou je vysoce nakažlivá varianta omikron. Pro příchod nové mutace koronaviru do Německa si lze jen stěží představit horší dobu.
Britská vakcinoložka Gilbertová varuje před budoucí ještě smrtelnější pandemií.
Zatímco se Německo pokoušelo dostat infekci pod kontrolu pomocí přeočkování, objevila se varianta viru, která se šíří ještě rychleji a je nakažlivá i pro ty, kteří byli očkováni. Omikron je stále neprobádaný a studie o účinnosti známých vakcín proti koronaviru stále probíhají. Odborníci jsou si však již nyní jisti: samotné očkování nebude stačit k tomu, aby se mutace omikron dostala pod kontrolu.
Varianta omikron: 30 milionů infikovaných koronavirem na jaře – boostování nebude stačit
Jen v důsledku předchozí mutace delta je v současné době v Německu na jednotkách intenzivní péče léčeno přibližně 4900 pacientů. RKI označuje současnou situaci za „velmi znepokojivou“. Nový ministr zdravotnictví čerstvě jmenované německé vlády Karl Lauterbach (SPD) rovněž informoval v pořadu Tagesthemen, že v souvislosti s šířící se variantou omikron nemůže vyloučit žádné opatření. V Německu je zatím hlášeno pouze 82 případů jihoafrické varianty, v EU jich je 766 – trend je stoupající.
Dosavadní zkušenosti s omikronem v Jihoafrické republice nevěstí nic dobrého. Pohled na evropská ohniska nákazy ukazuje, jak nebezpečná pro nás může nová varianta být. Ve Velké Británii a Dánsku se počet infekcí zdvojnásobí každé tři až čtyři dny. To je mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. „Pokud bude vývoj pokračovat tímto způsobem, omikron bude v Evropě převládat zhruba za dva až čtyři týdny,“ říká Richard Neher, který se zabývá evolucí virů na Basilejské univerzitě.
Omikron se nezastaví ani před očkovanými osobami. Institut Roberta Kocha (RKI) doufá v rychlé „krizové plány“, jinak by se muselo počítat s nejhorším scénářem. Sandra Cieseková, viroložka z Frankfurtu nad Mohanem, předpokládá, že v Německu se od nynějška do dubna nakazí koronou přibližně 30 milionů lidí a každý den bude hospitalizováno 3000 až 5000 osob. Ještě více nových infekcí denně by znamenalo pro již tak napjatý německý zdravotnický systém těžkou zkoušku. Nyní potřebujeme „všechny nástroje, které máme k dispozici“, říká Cieseková: „Nestačí se soustředit na boostovací kampaň“.
Varianta omikron: jak smrtelná je nová mutace?
Omikron by mohl vyvolat pátou vlnu ještě dříve, než skončí vlna čtvrtá. Lze jen doufat, že nová varianta je méně nebezpečná a že se těžké průběhy nemoci vyskytují méně často. Zprávy z nemocnic v Jihoafrické republice uvádějí, že lidé nakažení variantou omikron mají mírnější průběh. Matshidiso Moeti, regionální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Afriku, uvedl, že toto pozorování lze hodnotit „opatrně optimisticky“. (Faktem ale je, že v JAR již také daleko více lidí nemoc COVID-19 v minulosti prodělalo a že tam je o hodně mladší obyvatelstvo – věkový medián populace 28,0 oproti 47,8 v Německu a 43,3 v ČR v r. 2020, pozn. PQ.)
Egoismus v koronakrizi: „Je to k pláči.“
I kdyby ovšem omikron byl méně agresivní než varianta delta, stále to ještě není důvod ke klidu. Pokud by se najednou daleko nakažlivější mutací infikovaly velké části populace, je velmi pravděpodobné, že by muselo být najednou hospitalizováno velké množství lidí, varoval na rozhlasové stanici BBC Jeffrey Barrett, odborník na genetickou etiku.
Omikron: boostovací očkování je novou druhou dávkou
Přestože samotné očkování nebude stačit k prevenci před novou vlnou vyvolanou variantou omikron, každá dávka očkování nadále slouží jako individuální ochrana. Podle současného stavu znalostí jsou očkovaní jedinci i po druhém očkování nadále chráněni proti závažnému průběhu nemoci COVID-19. Na druhou stranu, k ukončení pandemie už první dvě dávky vakcín pravděpodobně stačit nebudou.
Posilovací dávky samy o sobě páté vlně nezabrání. Dlouhodobým cílem by však i nadále mělo být očkování celé populace, aby se předešlo závažným průběhům a snížila se zátěž na zdravotní systém. Podle odhadů řady odborníků se imunitní ochrana proti variantě omikron po přeočkování pohybuje v průměru kolem 70 %. Virolog Christian Drosten v této souvislosti ve svém podcastu na stanici NDR-Info vysvětlil: „Možná si to v tuto chvíli můžete představit takto: posilovací vakcína nyní představuje druhou dávku, které se (..). Takže to, co omikron dělá z hlediska úbytku imunity, je možná rozdíl mezi očkování dvěma dávkami a třemi dávkami.“
Krátkodobý cíl je oproti tomu jasný: snížit počet infekcí, ať už jakýmkoli způsobem. „Ujistěte se, že využijete každou příležitost k šíření přenosu,“ varuje ředitel WHO pro mimořádné situace Mike Ryan. To vyžaduje přísnější protipandemická pravidla, účinné roušky, rozestupy – a tudíž nejen přeočkování třetí posilující dávkou.
