Otevřené školy, obchody, fungující kultura a volnočasové aktivity – Švédsko se rozhodlo zvládnout koronakrizi bez lockdownu. Cenu za svobodu zaplatili obyvatelé domovů důchodců. Ale v celkovém srovnání jsou na tom Skandinávci a země Evropské unie, které lockdown zavedly, hodně podobně.
Když se na jaře roku 2020 celé Německo uzavřelo v lockdownu, mnoho pohledů se toužebně obrátilo na sever. Protože Švédsko, zasažené koronavirem stejně jako ostatní evropské země, nechalo život plynout téměř podobně jako před pandemií. Bez zákazů vycházení, totálního uzavření škol, kulturních a volnočasových zařízení a pouze s mírnými kontaktními omezeními.
Švédský kurs v koronakrizi určoval státní epidemiolog
Co proti infekční vlně Sars-CoV-2 dělat a co naopak ne, určoval prakticky sám Anders Tegnell. 65letý lékař je členem Úřadu národního zdraví.
Ve Švédsku mají takové odborné pozice tradičně vysoké rozhodující pravomoci a těší se velké důvěře občanů. Vláda se obvykle rozhodnutími expertů řídí. Během pandemie koronaviru následovala státního epidemiologa Tegnella a vydala se tak „zvláštní švédskou cestou“.
Tato jedinečnost v boji s koronakrizí vyvolala údiv nejen v zahraničí. Také ve Švédsku byla rozhodnutí vlády vnímána kriticky. Parlamentní kontrolní výbor právě předložil zprávu, v níž vládě vytýká četné nedostatky při řešení pandemie.
Švédský parlament vládě předhazuje selhání
Švédové nevyvinuli žádnou strategii pro boj s koronavirem, pandemický zákon byl vypracován příliš pozdě, testování, sledování kontaktů a zabezpečení ochranného vybavení probíhalo příliš pomalu. Slibovaná ochrana starých a nemocných lidí se ocitla na vedlejší koleji. Pozoruhodné na této všestranné kritice je, že nepadlo ani slovo o protilockdownové strategii země.
Pověřenec pro boj s koronavirem Anders Tegnell od začátku nevěřil, že by se předtím neznámý vir podařilo zastavit. Ačkoliv to nikdy nevydával za explicitně švédskou strategii, mělo být cestou z pandemie dosažení kolektivní imunity. Předpokládalo se, že pouze ohrožení staří a nemocní lidé by byli obzvlášť chráněni. Na druhé straně by jakákoli omezení musela být dobrovolná a společensky přijatelná, aby se jich občané byli po dobu několika měsíců ochotni účastnit – například omezení kontaktů a cestování nebo práce z home office. Práci z domova využila více než polovina švédských zaměstnanců, zatímco v Německu to byla pouhá čtvrtina.
Ochrana starých a ohrožených osob naprosto selhala
Když dorazila druhá vlna i do Švédska, musel Tegnell přiznat, že promořování a současná ochrana ohrožených skupin obyvatelstva nezafungovaly. Slabí a staří lidé v domovech důchodců umírali navzdory zákazům návštěv – špatně chráněný a zřejmě i neopatrný pečovatelský personál zavlekl vir do každého třetího zařízení pro seniory. A proti viru nebylo ani zdaleka tolik Švédů na základě prodělané choroby imunizováno, jak expert na zdravotnictví očekával.
Tegnell veřejně vyjádřil lítost nad fatálně špatným odhadem ochrany obyvatel pečovatelských domů. Ve třetí vlně si epidemiolog zachoval svůj odpor uzavírání škol, obchodů či pohostinství, odpor k rouškám a ochranným maskám v každodenním životě a víru v dobrovolnost místo příkazů. Narazil však na značný odpor – nejen svých švédských kolegů, ale i vlády. Vláda prosadila dosud neexistující pandemický zákon, který umožnil větší zásahy do života Švédů. Výsledkem byla přísnější omezení kontaktů, k žádnému lockdownu ale opět nedošlo.
Očkování stírá rozdíly mezi zeměmi s lockdownem a bez něj
A dnes? Postavení Švédska v pandemii se příliš neliší od většiny ostatních zemí EU. Země bez lockdownu neupadla do epidemické katastrofy, jak se někteří kritici obávali. Z koronakrize však ani zdaleka nevyvázla bez úhony. Velká ohniska epidemie také občas přivedla švédské nemocnice a jednotky intenzivní péče na pokraj kolapsu. Nyní se situace díky očkovací kampani mění.
Se 46 % očkovaných první dávkou a 18,7 % celkově imunizovaných (stav z 2. června) vidí i Švédsko světlo na konci pandemického tunelu. Protože zhruba 40 % Švédů prodělalo infekci koronavirem, bylo Andersem Tegnellem zamýšlené kolektivní imunity skutečně dosaženo – bez lockdownu a s ním spojených následných sociálních a psychických škod, které jsou nyní v Německu viditelnější. Společenského pnutí vlivem koronapopíračů bylo Švédsko rovněž ušetřeno.
Více infikovaných, více úmrtí a vyšší incidence na počet obyvatel
Cena, kterou Švédsko zaplatilo za svou vlastní cestu pandemií, je přesto vysoká:
- Z deseti milionů obyvatel se dodnes infikovalo milion osob – v přepočtu na obyvatele to je dvakrát tolik než v Německu.
- Na milion obyvatel zemřelo 1430 osob – v Německu 1050 osob na milion obyvatel.
- Z celkem 14.500 zemřelých pochází 50 % z domovů důchodců.
- V listopadu 2020 zaregistrovalo Švédsko nejvyšší počet úmrtí od španělské chřipky v r. 1918. V tomto měsíci zemřelo o 10 % více lidí než ve srovnatelných měsících v letech 2015 až 2019.
- Na jaře 2021 mělo Švédsko nejvyšší incidenci z celé Evropy. Na jednotkách intenzivní péče začala docházet lůžka. Lékaři a personál požádali o personální pomoc ze zahraničí.
V celkovém pohledu se rozdíly k „uzavřené“ Evropě po více než roce pandemie stírají, koronakrize měla beztak podobný průběh:
- Po dubnu 2020 s vysokým počtem pacientů (525 pacientů JIP 28. 4.) jejich počty, stejně jako počty úmrtí na COVID-19, i ve Švédsku výrazně poklesly.
- A stejně jako v celé Evropě počty infikovaných kolem Vánoc výrazně narostly.
- Po další jarní špičce na jaře 2021 incidence, stejně jako všude jinde v Evropě, výrazně klesá. 7denní incidence, která se ještě koncem května pohybovala nad 100, činí 3. června už jen 13,5.
Švédsko vidí čas pro rozvolnění opatření
1. června uvolnilo Švédsko dvě restrikce, které platily od listopadu loňského roku. Veřejné a soukromé kontakty byly z 8 osob zvýšeny na 50 osob. A zavírací hodiny restaurací byly posunuty o dvě hodiny, z 20:30 na 22:30. Pokud bude pozitivní vývoj ve Švédsku pokračovat, mohlo by midsommar a jeho světlé červencové noci oslavovat bez omezení.
