Vakcína proti koronaviru SARS-CoV-2 je zde, mnoho lidí se však přesto nechce nechat očkovat. Zde je 12 důvodů proti vakcinaci včetně protiargumentů, které sestavily Karin Pollacková a Bernadette Redlová pro rakouský deník Der Standard.
1. Protože opravdovou imunitu získám jen nemocí
Opak je pravdou. Například po prodělání spalniček je imunitní systém tak oslabený, že ještě několik let poté hrozí smrt způsobená jinými infekčními chorobami.
Kdo se oproti tomu nechá třeba každoročně očkovat proti chřipce, dlouhodobě svou imunitu posiluje, protože se jeho organismus dostal do kontaktu s mnoha kmeny. I kdyby se jednalo o látku, která v dané sezóně není proti aktuálnímu kmeni 100% účinná, bude kvůli předchozím očkováním průběh onemocnění probíhat se slabšími příznaky.
2. Protože očkování přetíží můj imunitní systém
Ano, očkování může mít vedlejší účinky. Místo vpichu bolí, mohou nastat horečky nebo slabá forma onemocnění, proti kterému bylo očkování provedeno. Ale právě to ukazuje, že imunitní systém dělá to, co dělat má. Vakcína dává tělu k dispozici neúčinné patogeny, případně jejich části, aby si na nich mohlo natrénovat obranu. Reakce na očkování je tedy zkušebním poplachem. Přesně to posiluje naši imunitu. V případě ohrožení jsou naše bílé krvinky připraveny a mohou vniknuvší viry a bakterie rychle přemoci.
Ani dětský imunitní systém není očkováním nijak přetížen. Všechny imunizace, které obdržíme během prvních let života, obsahují celkem 150 antigenů – dříve to bylo podstatně více, protože se vakcíny neustále zdokonalují. „Ve skutečnosti je dětský imunitní systém, který je na tyto úlohy daleko lépe připraven, denně konfrontován s několikanásobně větším množstvím antigenů než při očkování“, uvádí německý Institut Roberta Kocha.
3. Protože jsem už koronu prodělal/a
Máte štěstí. Mnoho infekčních nemocí odezní a zůstanou bez následků. V některých případech ale tato onemocnění mohou mít velmi dramatický průběh. Například jedno z 1.000 dětí se spalničkami onemocní tzv. spalničkovou encefalitidou – ta vede často k poruchám mozku nebo ke smrti.
Statistiky výmluvně ukazují, že dříve, než bylo zavedeno očkování proti dětským nemocem, byla úmrtnost dětí výrazně vyšší než v současnosti. S lepší hygienou, jak zní časté argumenty, to má společného jen velmi málo. Například spalničky dostane každý, kdo není chráněn proti viru, bez ohledu na kvalitu hygienických opatření.
4. Protože nemoci k životu patří a děti si musí touto zkušeností projít
Samozřejmě patří nemoci k životu, například zlomená noha nebo nachlazení. Možná nám dají pozitivní ponaučení, například větší opatrnost na hřišti. Zcela jistě tím však nejsou myšleny infekční nemoci, které dlouhodobě podkopávají zdraví, brání dětem ve vývoji a kterým lze úspěšně zabránit očkováním. Neexistují žádné důkazy, že se neočkované děti vyvíjejí lépe než očkované. Opak je pravdou, protože každé očkování trénuje a posiluje imunitní systém.
5. Protože o svém životě rozhoduji sám/sama
Ano, rozhodovat o svém vlastním životě bychom měli sami. Ale rozhodnutí o vakcinaci se netýká jen nás, ale má dopady i na okolí. Protože kdo se nechá očkovat, chrání i ty, kteří se očkovat nechat nemohou – protože jsou příliš mladí, nemocní nebo v jiném stavu. Očkování také znamená starost o bližní, solidaritu, vlastní přínos pro zdravou společnost, který si může každá a každý dovolit.
Pokud onemocní dítě na leukémii, vakcína mu moc nepřinese. Místo toho by se měli nechat očkovat všichni rodinní příslušníci, aby se nestali zdrojem nákazy pro nemocné dítě. To se nazývá kolektivní imunitou nebo společenskou ochranou. A je tu ještě jeden vyšší cíl očkování: pokud přesáhne úroveň vakcinace 95 %, lze nemoc vyhubit, ochrana společnosti je tak zajištěna. U spalniček se to v USA na přechodnou dobu povedlo. Pořád ale existují odpůrci očkování, kteří se spoléhají na očkování druhých a z této kolektivní imunity pak jen profitují.
6. Protože si nenechám nic namluvit státem
Úlohou státu je, kromě jiného, ochrana zdraví svých občanů. Tudíž může motivovat k vakcinaci a prostřednictvím zákonů stanovit, že v určitých povoláních nebo zařízeních mohou pracovat jen osoby s řádnou ochranou danou očkováním. A to v zájmu celé společnosti nebo jejích slabších členů.
Náš zdravotní systém navíc profituje z prevence i finančně a takto ušetřené prostředky může použít jinde. Studie zdravotních dopadů (tzv. health impact) provedené Institutem farmakologických výzkumů ukazují, že se jednoznačně vyplácí i očkování proti chřipce. Jedním eurem, investovaným do vakcíny proti chřipce, ušetří zdravotnictví tři a společnosti více než 20 eur. Například tím, že rodiče nemocného dítěte nechybí v práci.
Mnoho odpůrců očkování se považuje za volnomyšlenkáře, kteří si státem nenechají nic předepsat. Velmi často jsou aktivizování extrémně pravicovými stranami – jako opozice vůči vládě jakožto zástupce establishmentu. Dochází tak k záměně politických cílů se zájmy veřejného zdraví.
7. Protože na tom jen vydělají farmaceutické firmy
Farmaceutické firmy jsou soukromé společnosti, které chtějí vyvářet zisk. Příjmy z vakcín jsou ale mizivě nízké a leží zhruba u jednoho až dvou procent. Daleko více peněz vydělávají farmaceutické koncerny na lécích, například proti chronickým onemocněním, jelikož je pacienti často musí brát po velmi dlouhé období. Kdyby chtěly farmaceutické firmy více vydělávat, prodávaly by dokonce méně vakcín. Protože u osob, které se nenechají očkovat, se v důsledku prodělané choroby často vyvine chronické onemocnění.
Výzkum a vývoj vakcín je navíc velmi složitý a nákladný, a proto těmto výzvám čelí stále méně farmaceutických společností – alespoň do doby před pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Často je třeba přesunout prostředky na výzkum a vývoj vakcíny z jiných divizí. Avšak i kdyby panovaly jen zištné zájmy, musely by přesto dominovat jasně zdokumentované důkazy o pozitivních účincích očkování.
8. Protože očkování vyvolává imunitní reakce a alergie
Mnoho osob nechce nechat očkovat sebe nebo své děti kvůli obavě z následků, jako jsou např. alergie nebo imunitní reakce, vyvolaných očkováním. V kruzích odpůrců očkování koluje mnoho nepravdivých tvrzení – např. že očkování způsobuje autismus, cukrovku typu 1, ochrnutí obličeje, roztroušenou sklerózu, astma nebo alergie. Pro žádný z těchto mýtů ale neexistují validní důkazy.
V obzvlášť výjimečných případech může vakcína vyvolat alergický šok nebo kolaps, možné následky onemocnění, pokud proti němu nebylo očkováno, jsou však nesrovnatelně pravděpodobnější. Následkem spalniček může v jednom z 1.000 případů být celoživotní postižení, známé jako subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE). Pro srovnání: riziko zánětu mozkových blan po očkování leží u jednoho případu z milionu.
Ani alergie se nevyskytují po očkování častěji. Prokazatelně dokonce riziko vývoje alergie snižují. Podle Institutu Roberta Kocha tak v bývalé Německé demokratické republice téměř nebyly alergie, ačkoliv tam platila očkovací povinnost.
9. Protože se u nás mnoho nemocí už ani nevyskytuje
Ano, ale důvodem tohoto nízkého výskytu nemocí je, že byla většina infekčních chorob díky očkování eliminována. Ty se však mohou kdykoliv znovu vrátit a rozšířit, pokud narazí na dostatečné množství lidí, kteří proti nim nejsou imunní. Začátkem 90. let došlo např. v Rusku a v bývalých zemích Sovětského svazu k epidemii záškrtu s 150.000 nemocnými a 6.000 obětmi na životech, protože došlo k výraznému poklesu proočkování společnosti. I v Rakousku a jinde dochází čas od času výskytu spalniček. Navíc se kvůli vyšší mobilitě dnes šíří infekce daleko rychleji.
10. Protože lze onemocnět i navzdory očkování
To je pravda, ale pravděpodobnost onemocnění navzdory očkování je výrazně snížena. Zatímco vakcíny, jako např. proti spalničkám, chrání před infekcí v 97 až 98 % a jsou tudíž velmi spolehlivé, je tento argument často používán v souvislosti s očkováním proti chřipce. Toto očkování snižuje, v závislosti na osobě a sezóně, v průměru riziko onemocnění o 60 %. Samozřejmě to není optimální, na druhou stranu nelze redukce rizika v této výši ani přehlížet. Navíc je zde očkování jedinou ochranou, která existuje. Často je v tomto případě uváděna paralela k bezpečnostnímu pásu v autě: ani on nechrání 100% před smrtí při autonehodě – ale snižuje riziko, a proto ho většina lidí používá.
11. Protože vakcíny obsahují nebezpečné látky
Ve vakcínách jsou obsaženy různé látky zvyšující jejich účinnost nebo trvanlivost, jako např. formaldehyd, hliník, fenol nebo rtuť, „ale v extrémně nízkých koncentracích a hluboko pod toxikologickými mezními hodnotami“, uvádí Institut Roberta Kocha.
I znečištění očkovacích látek je v současnosti pravidelnými přísnými kontrolami a testy téměř vyloučeno, navíc jsou tyto procesy ustavičně optimalizovány.
12. Protože se jednoduchá vysvětlení dobře poslouchají
Princip očkování je jednoduchý, jeho účinky a výroba jsou ale velmi složité a těžko pochopitelné. Protože i imunitní systém je velmi mnohovrstvý. Kdo se tím chce vážně zabývat, potřebuje především mnoho času a trpělivosti.
Hlavní je však pochopení, proč je očkování ze společenské perspektivy důležité a smysluplné. K tomu je třeba sebereflexe a poznání, že vlastní osud je vždy spojen i s lidmi kolem. V době, která je silně ovlivněna individualismem, není pro mnoho lidí lehké se chápat jako součást velkého celku.
Vždy existují zbytková rizika, ta jsou však daleko nižší než škody a následky způsobené nemocí. I tato úvaha a odhad nebezpečí vyžadují pochopení matematických, biologických a lékařských základů, které nelze automaticky předpokládat u laiků. Odpůrci očkování často argumentují velmi jednoduchými příměry, jejichž pochopení je daleko snazší.
Vše o pandemií koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícím onemocnění COVID-19 najdete v chronologickém pořadí v samostatné rubrice, zvláštní rubrika se rovněž věnuje dezinformacím, spikleneckým a konspiračním teoriím, o sociologických a psychologických tématech pojednává rubrika Společnost.
„Domnívat se, že příští Vánoce budou jako dříve, považuji za optimistické“, říká v rozhovoru pro RND vakcinoložka a členka německé Stálé očkovací komise Eva Hummersová. Jaká jsou rizika očkování, jak probíhalo schvalování vakcíny a co nyní můžeme očekávat? To vše se dozvíte v článku níže:
„Domnívat se, že příští Vánoce budou jako dříve, považuji za optimistické“
