Místo aby se řešily ekonomické a sociální problémy, jsou v USA lidé tmavé pleti kriminalizováni, říká sociolog Alex Vitale. Zasazuje se za radikální řez. Rozhovor pro německý týdeník Die Zeit vedl Malte Laub.
Zeit Online: Pane profesore Vitale, slova „I can’t breathe“, „Nemohu dýchat“, se stala sloganem hnutí Black Lives Matter. Policie dusí černou Ameriku – tak zní poselství protestů. Proč je v USA policií zabito tolik černochů?
Alex Vitale: Nuže, je pravda, že policie usmrtí nadproporčně mnoho černochů, ale obecně zabíjí velmi mnoho lidí: ročně kolem 1.000. Možná ještě více. Policie se totiž zdráhá zveřejnit konkrétní data. To znamená, že nemáme s policejním násilím jen rasistický problém, ale i všeobecný.
Zeit: Proč?
Vitale: Důvody jsou velmi různorodé. Historicky viděno jsme my Američané čelili hluboké nerovnosti v naší společnosti vždy násilím. Začíná to genocidou původního amerického obyvatelstva a pokračuje to brutálními dějinami otroctví nebo útlakem hnutí za občanská práva. Tyto dějiny násilí se projeví až dodnes. Vzpomeňme si například na ústavní právo nošení zbraně, které je silně spojeno s dějinami otroctví. Jsme obecně velmi násilnou společností a policie je její součástí. Navíc jsme ještě učinili politické rozhodnutí namluvit našim policistům, že se nacházejí ve válce. Proti kriminalitě, drogám, gangům a terorismu. Proto je prakticky vyzbrojujeme jako armádu a trénujeme je podobně jako vojáky. To vede k násilí, brutalitě a mrtvým.
Zeit: Ale proč umírá rukou policistů zrovna tolik černých Američanů?
Vitale: Politikové obou stran jsou desítky let zajedno, že dějiny černé Ameriky z valné většiny souvisí s kriminalitou. Proto je má vyřešit policie a vězení. Pokud dojde v nějaké městské části k problémům s mladistvými násilníky, je to považováno za produkt morálního selhání těchto mladistvých a za součást jejich černošství a je vyslána policie. Když má černošská oblast problémy s drogovými dealery, je z toho případ pro policii a soudy a ne pro sociální pracovníky a zdravotní úřady.
V mnoha bílých oblastech je v tomto ohledu stát daleko přátelštější a jemnější, zatímco černoši jsou politiky a policií považováni za potenciálně nebezpečné a z podstaty vinné. Proto zažíváme daleko více konfrontací mezi Afroameričany a policií, z nichž některé eskalují a končí smrtelně. Často jsou důvody těchto zásahů zcela triviální: někdo prodával nezdaněné cigarety, jako Eric Garner, někdo chtěl platit údajnými padělanými penězi, jako George Floyd, nebo je někdo údajně zadržen proto, že měl rozbité koncové světlo auta, jako Philando Castile.
Zeit: Ve své knize „The End of Policing“ argumentujete, že byla role americké policie za posledních 40 let stále více rozšiřována. Stala se tak univerzálním řešitelem problémů. Co tím přesně myslíte?
„Nejde zde jen o pár ‚bad apples‘, tedy o jednotlivé policisty, kteří nedodržují pravidla.“
Alex Vitale
Vitale: Neoliberální hospodářskou a úspornou politikou posledních 40 let, kterou zde praktikovaly obě politické strany, v naší společnosti silně vzrostla nerovnost. Od Nixona po Trumpa docházelo neustále k daňovým úlevám a pobídkám pro beztak již úspěšné a ke škrtům sociálních výdajů pro sociálně slabé. To nám způsobilo masivní problémy: naše školy již správně nefungují, máme mnoho bezdomovců, máme obrovský problém s drogami a máme mnoho lidí s těžkými psychickými poruchami, kteří nenachází lékařskou pomoc.
Mnoho našich mladistvých se zkouší probít tak, že hledají nějaké uplatnění na černém trhu. Ale místo abychom řešili ekonomické příčiny, kriminalizujeme symptomy a úkolovali jsme policii, aby to nějak zařídila. Máme tedy policisty ve školách, bezdomovce ve vězeních a když někdo zažívá krizovou psychickou situaci, přijde opět policie. To vše dopadá dvoj- i trojnásobně na chudé a nebílé oblasti.
Starostové a městské rady musí naslouchat lokálnímu obyvatelstvu
Zeit: Jak ukazují protesty po celé zemi, mnoho Američanů je toho názoru, že USA mají policejní problém. Političky jako demokratická poslankyně Nydia Velázquezová požadují reformy a konec policejního násilí. Oproti tomu vy říkáte, že to je beznadějné – americkou policii nelze reformovat. Proč?
Vitale: Právě proto, že máme tak zásadní problém. Nejedná se tu o pár ‚bad apples‘, tedy několik jednotlivců, kteří nedodržují pravidla. Nejde ani o škrty několika problematických pasáží z policejního manuálu. Problém je, že považujeme problémy chudých a černých Američanů za kriminální problémy. To nelze změnit několika školeními proti předsudkům ani reformami policejní taktiky.
Zeit: To byla cesta, kterou se vydala Obamova vláda, když v r. 2014 došlo k protestům proti policejnímu násilí.
„Lidé mají pocit, že byli reformami podvedeni, že jim skočili na lep.“
Alex Vitale
Vitale: Správně, a nebylo to nic platné. Když byl tehdy ve Fergusonu zastřelen Michael Brown a v New Yorku při zatýkání usmrcen Eric Gamer, Obamova vláda, starostové a policejní velitelé rychle prohlásili: „Žádné starosti – rozuměli jsme, opravíme naši policii, máme plán!“ Obama pak založil taskforce a navrhl množství školení a reforem. Tréninky proti podvědomému rasismu, deeskalační školení, zavedení osobních kamer, systémy včasného varování, které mají identifikovat problémové policisty, konverzační večery, během kterých si policisté vyměňují s místními obyvateli zkušenosti s rasismem a mnohé další.
Zeit: To vše nic nepřineslo?
Vitale: Žádná z těchto reforem se nedotkla vlastního problému: strukturálního rasismu, „war on drugs“, kriminalizace chudoby – obzvlášť černé chudoby. Města jako Minnesota nebo New York mnoho z těchto reforem zrealizovala, zavedla školení, ale nic se nezměnilo. Policie je stále násilná a zůstává trvalou součástí života chudých a nebílých Američanů. Věřím, že i to je důvod, proč v tuto chvíli vidíme tolik hněvu v ulicích. Lidé mají pocit, že byli reformami podvedeni, že jim skočili na lep.
Zeit: Vaše alternativa policejních reforem se jmenuje police abolition – tedy odstranění policie. To zní extrémně. Co tím máte konkrétně na mysli?
Vitale: Musíme radikálně změnit naše myšlení a položit si otázku, jaká je nejlepší strategie k řešení našich problémů. Je smysluplné do problematických škol posílat policisty, nebo bychom raději měli zapojit psychology, sociální pracovníky a pedagogické asistenty? Je smysluplné kriminalizovat drogově závislé, nebo bychom jim raději měli dát možnost konzumace v bezpečném prostředí a nabídnout jim pomocnou ruku? Je smysluplné vyslat policii se všemi svými zbraněmi, pouty a pepřovými spreji, když se někdo ocitne v nouzové psychické situaci, nebo bychom raději měli vystavět lepší lokální zdravotní a terapeutickou infrastrukturu, aby lidé měli skutečná kontaktní místa?
„Nuže, zcela jistě nemluvím o scénáři, kdy zítra někdo přepne vypínač a už nebudeme mít policii. Mluvím o systematické debatě specifických rolí, které v současnosti zaujímá policie a o pokusu vyvinout alternativy založené na důkazech, abychom se na ni opět mohli spolehnout. Mám pocit, že se to týká převážné většiny toho, co policie dělá. Máme pro ni lepší alternativy. I když se třeba podíváme na samotné vloupání – velký počet vloupání je vyvolán konzumací drog. Náš pohled na drogovou problematiku musíme od základu změnit, aby majetková kriminalita už přestala být primárním způsobem obstarávaní drog. V celé zemi neexistuje jediné místo, které by na požádání nabízelo vysoce kvalitní terapie drogové závislosti. Ale všude je na vyžádání policie. A to nefunguje.“
Alex Vitale,
z rozhovoru Leah Donnelly pro NPR
Zeit: Teoreticky to sice zní dobře, ale jak toho lze dosáhnout v praxi?
Vitale: Starostové a městské rady musí naslouchat svému místnímu obyvatelstvu a dát mu know-how a prostředky, aby identifikovali konkrétní problémy. Následně musí společně vyvinout strategie řešení problémů – bez policie.
Zeit: Můžete uvést nějaký příklad?
Vitale: Řekněme, že se v určité oblasti vyskytuje hodně mladistvých násilníků. V současné době vyšleme policii, pár mladíků možná skončí ve vězení, kde zažijí ještě více násilí a jejich rodiny budou rozděleny. Můžeme ale také spolu se sociálními pracovníky a místními dospělými, kteří třeba také sami mají násilnou minulost, vybudovat důvěryhodnou iniciativu, která by odstranila podstatu násilí. Lidé, kterým mladiství důvěřují, lidé, kteří mají podobné zkušenosti, mohou motivovat, aby svou energii nasadili jinak. Mohou jim ukázat cesty a strategie. Můžeme nasadit psychology ke zvládání traumat. A co je zásadní, na lokální úrovni můžeme nabídnout startovací pracovní místa a vzdělávací iniciativy, aby se prolomil začarovaný kruh chudoby.
Zeit: To nebude zadarmo. Odkud na to mají přijít peníze?
Vitale: Od policie. Podívejte se na transparenty demonstrantů! Na mnoha stojí „Defund the police“ („Seberte policii peníze“). To je zcela zásadní záležitost. Policie často stojí více než 30 % městského rozpočtu. To bývá i několik miliard dolarů. Musíme začít brát policii tyto prostředky a přesměrovat je. Musí téct do tam, kde místnímu obyvatelstvu skutečně prospějí a kde budou nasazeny smysluplně.
Všichni – nejen policie – právě zažíváme skutečnou krizi
Zeit: Z průzkumů ovšem stále vyplývá, že právě v černošských čtvrtích zaznívá hlasité volání po více policie, ne méně.
„Všude v zemi zažívají skupiny, které se již dlouho zasazují za nižší policejní rozpočty, příliv stoupenců a jsou stále sebevědomější.“
Alex Vitale
Vitale: Není divu, koneckonců lidé od politiků 40 let neslyší nic jiného, než že policie představuje řešení všech jejich problémů. Že sice nemohou dostat žádné sociální pracovníky, ale za to více policistů. Úkolem nás sociologů a aktivistů je ukázat, že existují vážné alternativy a i politická možnost je uskutečnit. Protože samozřejmě by si mnoho rodičů raději přálo dobrý klub pro mladé než policejní gang, aby je dostal z ulice. Oni ale už vůbec nevěří, že by takové mládežnické centrum mohli dostat. Musíme opět probudit jejich víru, že něco dokáží změnit. Aktuální protesty v tom hodně pomáhají.
Zeit: Protože násilí diskredituje policii?
Vitale: To také. Ale především proto, že protesty ukazují, kolik hněvu se napříč celou společností nahromadilo a jak silná je vůle po skutečné politické změně. Právě zažíváme opravdovou krizi – nejen krizi policie, ale celé americké politiky.
Zeit: Věříte, že současné protesty budou mít, proti těm z Fergusonu, trvalý úspěch?
Vitale: Nevím, co se stane. Na federální úrovni mluví demokraté stále ještě o těch samých chybných reformách jako před šesti lety a republikáni by nejraději vyslali armádu. Ale na lokální úrovni zažíváme v současné době opravdový pokrok. Los Angeles svůj policejní rozpočet výrazně sníží, v neposlední řadě i díky tlaku ulice. V New Yorku to rovněž vypadá na výrazné snížení finančních prostředků pro NYPD.
Všude v zemi zažívají skupiny, které se již dlouho zasazují za nižší policejní rozpočty, příliv stoupenců a jsou stále sebevědomější. K rozpočtovým debatám na radnicích najednou přicházejí stovky lidí. V Nashville, Tennessee, se vedla veřejná rozpočtová debata do 4:30 hodin ráno, protože se do seznamu řečníků přihlásily stovky lidí a požadovaly, aby policie dostala méně peněz. Myslím si, že právě stojíme na začátku celostátního hnutí za méně policie.
Zeit: Nepotřebuje ale stát nutně instituci, která prosadí právo a pořádek – v případě nutnosti i násilím?
Vitale: Záleží na druhu práva a pořádku. Jsem samozřejmě pro to, aby lidé žili v bezpečí, bez násilí, aby byli finančně nezávislí. Jsem ovšem proti kriminalizaci chudoby nebo proti „war on drugs“ a obojí právě definuje naše chápání „law and order“, které prosazuje policie. Součástí požadavků po masivním omezení role policie je proto také zamyšlení nad tím, jaká je naše idea práva a pořádku a jaká by měla být.
Pak můžeme mluvit o tom, jak ji nejlépe udržíme. Podívejte se na oblasti, ve kterých má každý práci a dům a vede spořádaný život. Tam policii sotva uvidíte a nikomu ani nechybí. Lidé tam zažívají určitou stabilitu, sociální jistotu, mají zdroje a celkově vzato se chovají tak, aby to tak také zůstalo. Musíme se snažit tyto předpoklady zevšeobecnit. Pak si také už nebudeme muset dělat tolik starostí o právo a pořádek.
Alex S. Vitale je profesorem sociologie Brooklyn College na City University od New York, kde vede tamní Policing and Social Justice Project. Přes 25 let se zabývá výzkumem policie. V r. 2017 mu vyšla kniha „The End of Policing„.
