Podezření, že se jednalo o vraždu na zakázku Moskvy, se utvrzují. Roste tlak na německou vládu, aby zaujala jasné stanovisko.
Úřady USA měly informovat německou stranu o skutečné identitě muže, který v Berlíně koncem srpna zastřelil 40letého Gruzínce Zelimchana Changošviliho. Informuje o tom magazín Spiegel. Odhalit identitu podezřelého vraha se údajně povedlo americkým tajným službám. Podle Spiegelu a jeho mezinárodních partnerů Bellingcat, The Insider a Dossier Center se jedná o 48letého občana Ruské federace.
Muž má být údajně příslušníkem jednotky ruského ministerstva vnitra, která již v minulosti vystavovala dokumenty pro vojenskou rozvědku GRU. Krátce po roce 2000 pak byl kvůli vraždě odsouzen k dlouholetému trestu. Před několika dny citoval deník Wall Street Journal americké vládní kruhy, že podezřelý byl z ruského vězení propuštěn teprve krátce před vraždou v Berlíně.
Americké úřady vycházejí z toho, že vražda byla provedena na zakázku Ruska. Podle Wall Street Journal jeden ze spolupracovníků americké vlády prohlásil: „Spojené státy si myslí, že za vraždu je zodpovědné Rusko.“
Má Německo svůj případ Skripal?
Pokud byla německá místa americkými tajnými službami skutečně informována o identitě a případně i o dalších okolnostech, případ by získal na razanci. Spolková vláda by se přinejmenším dostala pod tlak, aby v případě vraždy učinila prohlášení.
Utvrzuje se totiž podezření, že i Německo nyní má svůj případ Skripal. V březnu 2018 se agenti GRU pokusili v anglickém Salisbury otrávit bývalého plukovníka tajné služby Sergeje Skripala a jeho dceru.
Vše o případu Skripal najdete ve zvláštní rubrice.
Skripal přeběhl k britské rozvědce MI6. Atentát vedl k těžké krizi ve vztazích mezi Západem a Ruskem. USA a EU vyhlásily sankce, které byly mimo jiné namířeny proti bývalým spolupracovníkům GRU. Z různých zemí bylo vypovězeno více než 100 ruských diplomatů.
Oběť bojovala proti Rusku
Německé úřady zatím vraždu na zakázku ruských tajných služeb nebo na zakázku despotického prezidenta autonomní Čečenské ruské republiky Ramzana Kadyrova, označovaly jako jedny z pravděpodobných scénářů. Bezpečnostní kruhy mluví o podezření z „ruského státního terorismu„. Kreml jakoukoliv souvislost s atentátem odmítá.
Oběť, čečenský Gruzínec, bojoval po boku čečenských rebelů v druhé čečenské válce (1999-2009) proti Rusku. Zelimchan Changošvili kromě toho podporoval bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, za jehož vlády spolu Rusko a Gruzie vedly krátkou válku. Khangošvili byl zabit v pátek, 23. srpna kolem 11:55 v parku Kleiner Tiergarten v berlínské čtvrti Moabit. Vrah přijel na kole a střelil Gruzínce do hlavy.
Oběť podlehla svým zraněním ještě na místě činu. Pachatel byl po krátkém útěku rychle zatčen, byl u něj nalezen větší obnos peněz. Nyní sedí ve vyšetřovací vazbě.
Khangošvili již přežil několik atentátů, naposledy v r. 2015 v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Proto utekl na Ukrajinu, kde byl aktivní po boku Saakašviliho. Po dalších výhrůžkách se dostal do Německa, kde požádal o azyl. Na základě údajů ruských úřadů ho německé bezpečnostní úřady nejprve klasifikovaly jako islamistu a potenciálně nebezpečnou osobu, toto zařazení bylo později zrušeno.
Mezitím je známo, že podezřelý Rus do EU přicestoval pod falešným jménem Vadim Sokolov, toto jméno měl uvedené v cestovním pasu. Žádost o vízum do schengenského prostoru měl podat na francouzském velvyslanectví v Moskvě, kde mu také bylo vydáno. Falešná identita pod pravým cestovním pasem je pro bezpečnostní experty jasným důkazem, že za případem vězí ruské úřady.
Muž cestoval z Moskvy do Paříže, pak do Varšavy a následně dále do Berlína. Ve Varšavě měl mít podle informací magazínu Spiegel v centru města na několik dní pronajatý hotelový pokoj. Po jeho zatčení v Berlíně měly polské bezpečnostní úřady na hotelu zajistit předměty osobní potřeby podezřelého vraha.
Vraždou v Berlíně se zabývají i níž uvedené dva články:
Úřady roky před berlínskou vraždou věděly, že Putin oběť pronásledoval
Vražda v Berlíně: jedná se o podobnou vraždu jako v případě Skripal?
