Osudový summit pro Merkelovou: čeho bylo dosaženo?

Jako "dobré poselství" označila kancléřka výsledky bruselského celonočního vyjednávání. A opravdu se podařilo nemožné: spokojeni jsou také Kurz, Conte i Macron.

Osudový summit pro Merkelovou: čeho bylo dosaženo?

Po náročných jednáních se země EU dohodly na zpřísnění evropské azylové politiky. V pátek ráno to sdělil předseda Evropské rady Donald Tusk po více než dvanáctihodinovém vyjednávacím maratonu. První shrnutí výsledků summitu přinesl švýcarský deník Tages-Anzeiger.

  • Evropské země se dohodly na zřízení uzavřených přijímacích táborů pro zachráněné uprchlíky (více pod heslem uprchlická krize). Ty by měly vzniknout v zemích, které s tím budou dobrovolně souhlasit.
  • Z táborů by měli být uprchlíci přerozdělováni do zemí, které je budou chtít dobrovolně přijmout.
  • Zároveň by měly v severní Africe vzniknout sběrné tábory, aby se na plavbu přes Středozemní moře vydávalo méně migrantů. To ovšem zatím africké země odmítají.
  • Evropská agentura pro ochranu hranic Frontex má být do r. 2020 posílena a vnější hranice EU mají být lépe chráněny.
  • V závěrečném prohlášení je sice zmíněna i tzv. sekundární migrace, ovšem jen všeobecnou formulací: „Členské země by měly přijmout všechna interní zákonná a administrativní opatření, aby takovým pohybům zamezily, přičemž by měly úzce spolupracovat.“

Merkelová i Kurz jsou spokojeni

Německá kancléřka Angela Merkelová dosažené závěry pochválila. Je „dobrým poselstvím“, že se šéfové států a vlád dohodli na společném textu, prohlásila německá kancléřka za časného pátečního rána, po více než dvanáctihodinových jednáních v Bruselu. Na společném azylovém systému je sice ještě hodně práce, kancléřka je však „po dnešním dni optimistická, že budeme skutečně schopni pracovat“.

Při výstavbě táborů pro zachráněné uprchlíky z lodí a člunů bude Evropská unie za dodržování mezinárodního práva spolupracovat s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a s Organizací pro migraci (IOM). „Kladla jsem velký důraz na to, abychom řekli: chceme spolupracovat v partnerství s Afrikou“, dodala Merkelová. Agentura na ochranu hranic Frontex bude posílena už do r. 2020.

Kromě toho má být vnesen řád do tzv. sekundární migrace uvnitř EU. Je jasné, že všichni musí dodržovat pravidla a že si žádný uchazeč o azyl nesmí sám vybírat zemi, ve které o něj chce požádat.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz považuje dosažené výsledky za pozitivní. „Jsme rádi, že jsme se konečně zaměřili na vnější hranice“, řekl Kurz v Bruselu. Dohoda je „důležitým krokem správným směrem“.

Conte po summitu: Itálie konečně není sama

Také italský předseda vlády Giuseppe Conte projevil spokojenost se závěry setkání členských zemí EU. „Itálie konečně není sama“, prohlásil Conte v pátek ráno. Ještě ve čtvrtek italská delegace kvůli svým požadavkům v otázkách migrace všechny dohody blokovala.

Itálie, která nese hlavní tíhu migrační vlny, se cítí být ostatními zeměmi EU nechána na holičkách. Za normálních okolností je totiž podle pravidel EU za uprchlíky zodpovědná země, ve které migranti na půdu Evropské unie vstoupí jako první. Na protest už Itálie do svých přístavů nevpustila lodě s uprchlíky, zachráněnými před libyjským pobřežím.

Macron: pro Francii je to dobrá zpráva

Francouzský prezident Emmanuel Macron se o dohodě vyjádřil rovněž pochvalně a označil ji za „evropské řešení“. To je lepší než jednotlivá národní řešení, která by stejně nefungovala, řekl Macron. „Pro Francii je to dobrá zpráva.“

Poté, co v Římě zasedla nová vláda složená z extrémně pravicové Legy a populistického Hnutí pěti hvězd, rostl na evropské úrovni tlak na dosažení dohody. Za vybudování sběrných táborů mimo území Evropské unie se zase zasazoval předseda Evropské rady Donald Tusk.

Další 3 miliardy pro Turecko

Turecko získá další 3 miliardy euro, aby se mohlo postarat o uprchlíky ze Sýrie. Na tom se zástupci unijních zemí dohodli po několikaměsíčních vyjednáváních.

Podle dohody by měly 2 miliardy pocházet ze společných financí EU, na další miliardu se evropské země složí ze svých národních rozpočtů. První platba ve výši 3 miliard byla Turecku poskytnuta nedávno, EU ale Turecku v souvislosti s uprchlickou krizí přislíbila pomoc až ve výši 6 miliard euro.

Balíček s podporou Turecka pro zabezpečení uprchlíků byl schválen v březnu 2016. Předpokládá, že EU všechny migranty, kteří se přes Turecko ilegálně dostanou na řecké ostrovy, pošle zase zpět. Na oplátku přijmou evropské země od Turecka syrské uprchlíky, nacházející se v humanitární nouzi a pomohou Turecku financovat tam žijící uprchlíky. Turecko zatím přijalo téměř 3,6 milionu uprchlíků.

(Redakčně kráceno)