Vzhledem k nedostatku investic vyzývají odborníci Německo, aby tuto mezeru financovalo úvěrem ve výši až 600 miliard eur. Jak ukazuje nejnovější studie, je to nejen možné, ale státní investice by dokonce snížily míru zadlužení.
V podstatě je vše velmi jednoduché, alespoň pokud se ptáte ekonomických liberálů v FDP: stát, který si ve velkém rozsahu půjčuje, hřeší vůči budoucím generacím. „Dluh: děti ručí za své rodiče“ je přidružený slogan, kterým liberálové několik týdnů před volbami do Spolkového sněmu doslova oblepili zemi. Skutečnost, že dětem a vnukům Lindnerovy generace nemusí prospět, když jim zanecháme rozbité silnice, zchátralé školy a děravé digitální sítě, lídr FDP a jeho spolustraníci v kampani záměrně ignorují.
Norsko dosáhlo zlomu v oblasti elektromobility, vyhnulo se totiž jedné chybě
Jiní jsou v této otázce už dále: od zaměstnavatelům nakloněného Německého hospodářského institutu (IW), přes Svaz německého průmyslu (BDI) až po více odborům nakloněný Institut pro makroekonomiku a výzkum hospodářského cyklu (IMK) – celá armáda sdružení a odborných skupin nyní vyzývá stát – aby konečně zahájil rozsáhlý investiční program financovaný prostřednictvím úvěrů. Cílem je uvést do pořádku chátrající infrastrukturu, urychlit transformaci energetiky, překonat krizi ve vzdělávání a bydlení a položit tak základy silnějšího a udržitelnějšího hospodářského růstu. BDI mluví o částce 400 miliard eur během deseti let, zatímco IW a IMK vyčíslily investiční potřebu dokonce na 600 miliard eur – navíc k současnému objemu státních investic ve výši dobrých 100 miliard eur ročně.
HDP by mohl být v roce 2045 vyšší až o 6 %
Nová studie IMK, kterou měl německý deník Süddeutsche Zeitung k dispozici s předstihem, ukazuje, že se nejedná o nesplnitelný sen a že míra zadlužení by byla ve finále dokonce nižší než bez investičního programu, a to i přes masivní dodatečné půjčky. K simulaci makroekonomických dopadů vládního balíčku ve výši 600 miliard eur použili výzkumníci tzv. model Nigem, který používají centrální banky a další renomované instituce po celém světě. Předpokládá se, že přibližně 200 miliard z 600 miliard eur by bylo vynaloženo na odstranění zaostávání v renovacích měst a obcí a na ekologicky šetrnou modernizaci, například na renovaci budov a výstavbu moderních elektrických sítí. Do dopravní infrastruktury, autobusů a vlaků má být investováno 127 miliard, do vzdělávacího systému 42 miliard a do sociálního bydlení 37 miliard eur.
Ekonom: „Německo vyrábí stejné věci jako před 100 lety“
Podle studie by výsledkem masivních investic v letech 2025 až 2035 bylo, že hrubý domácí produkt (HDP) by byl do roku 2050 až o 2,6 % ročně vyšší než bez investičního balíčku.
Z nejnovějších výzkumů zároveň vyplývá, že veřejné investice také vedou k vyšším investicím podniků, protože domácí i zahraniční společnosti při rozhodování o umístění sídla zohledňují například kvalitu silnic, železnic, elektrické a digitální sítě. Podpora modernizace tedy zvyšuje produktivitu, růstový potenciál a v konečném důsledku i celkovou výkonnost ekonomiky. Při zohlednění tohoto efektu by HDP v polovině 40. let mohl být dokonce až o 6 % vyšší, než kdyby pokračovala dnešní hospodářská a finanční politika tzv. dluhové brzdy.
V přepočtu na 25 let by to znamenalo dodatečný hospodářský výkon v celkové výši až 4,8 bilionu eur. HDP na obyvatele by tak byl o 3 612 eur vyšší, než kdyby výdajový balíček nebyl realizován. V tom je již zohledněna skutečnost, že by v důsledku masivního zvýšení vládních výdajů mohla Evropská centrální banka mírně zvýšit základní úrokové sazby.
Francouzské jaderné fiasko ukazuje, jak moc se příznivci jádra mýlí
„Veřejný investiční program by odstranil hlavní překážky, které v současné době brzdí rozvoj německého hospodářství: zastaralou, často již neefektivní infrastrukturu od železnice po digitální technologie, příliš nízkou rychlost transformace energetiky, nedostatky ve vzdělávacích zařízeních a neochotu podniků investovat,“ říká předseda IMK Sebastian Dullien. „Začít konečně řešit všechny tyto problémy se mladým lidem vyplatí přinejmenším stejně jako starším.“
Poměr německého veřejného dluhu k HDP je nízký
Platí tedy obava FDP, že by další zadlužení mohlo finančně poškodit budoucí generace? Podle vědců z IMK je tato výtka neopodstatněná. Je pravda, že deficit veřejných rozpočtů by se při dodatečných výdajích financovaných úvěry ve výši zhruba 60 miliard eur ročně dočasně zvýšil o jeden procentní bod ročně ve vztahu k celkovému výkonu ekonomiky. Poměr veřejného dluhu, tj. celkových závazků spolkové vlády, spolkových zemí a obcí k HDP, by však nadále klesal, protože výše dluhu by rostla pomaleji než hrubý domácí produkt. To je klíčový bod, protože z ekonomického hlediska není důležitá suma závazků v miliardách eur, ale samotný poměr, protože ten dává dluh do vztahu ke schopnosti země splácet. Tento poměr, který v Německu činí něco málo přes 60 %, je již nyní ve srovnání s ostatními velkými průmyslovými zeměmi velmi nízký.
Vtip je v tom, že navzdory dodatečným půjčkám v celkové výši 600 miliard eur by míra zadlužení na konci 40. let 20. století díky silnému růstovému efektu stále činila pouze 22 % – a tedy dokonce méně než úroveň kolem 25 %, která by vyplývala z prosté extrapolace dnešního vývoje bez investičního programu. „Z dlouhodobého hlediska,“ uzavírají ekonomové IMK, “se program v této modelové variantě sám zaplatí.“
