Oxfam: globální oteplování způsobuje zejména 50 superbohatých

Ekologické dopady nerovnosti

Oxfamu: globální oteplování podporuje zejména 50 superbohatých lidí
Zejména v západních rozvinutých ekonomikách se musí za lepší životní prostředí zasadit každý. Neztrácejme však ze zřetele, že za klimatickou krizí stojí především sociální nerovnost, vzrůstající propast mezi občany a superbohatými a tudíž špatně nastavený systém.

Soukromá letadla, jachty, investice poškozující klima – podle organizace Oxfam jsou bohatí lidé hlavními původci klimatických změn.

Zpráva „Carbon Inequality Kills“ (Uhlíková nerovnost zabíjí) hovoří jasně: vyplývá z ní, jak se superbohatí velkou měrou podílejí na ohřívání planety. Organizace Oxfam spočítala, že 50 nejbohatších miliardářů vypustí za 90 minut více CO2 než je celosvětový průměr obyvatel planety za celý svůj život. Oxfam chce na tento problém upozornit dva týdny před konferencí o klimatu v Baku (COP29).

Jen soukromý tryskáč Elona Muska, nejbohatšího člověka na světě, vypouští tolik pro klimatu škodlivých emisí, jako průměrný člověk za 834 let. Pokud by všichni žili jako 50 superbohatých lidí, cíl omezit globální oteplování na 1,5 stupně by byl podle Oxfamu už po dvou dnech nedosažitelný.

I jiné studie výzkumy Oxfamu potvrzují

Jakkoli jsou výsledky studie ohromující, jsou zcela v souladu s jinými studiemi o podílu bohatých a superbohatých na celosvětových emisích skleníkových plynů. Ve zprávě z roku 2023 dospěl think tank „World Inequality Lab“ k závěru, že 1 % nejbohatších vypouští více emisí než celá dolní polovina světové populace.

Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW) ve své studii vypočítal, že v Německu má 10 % nejbohatších obyvatel dvakrát vyšší uhlíkovou stopu než 10 % nejchudších. Největší podíl na znečišťování planety mají především lety a bydlení. Ani Hans Haake z Wuppertalského institutu pro klima, životní prostředí a energetiku není výsledky studie Oxfamu nijak překvapen.

„Nesvalujme odpovědnost jen na superbohaté“

Haake proto požaduje například jednorázovou daň z bohatství pro zámožné, která by financovala přechod na klimaticky neutrální ekonomiku. Koneckonců právě bohatí nesou za klimatickou krizi největší odpovědnost, ale také mají pro zbytek společnosti funkci vzoru. Haake se domnívá, že odpovědnost nenesou jen superbohatí – zejména v Německu má každý jednotlivec možnost účinně šetřit CO2:

V Německu jsme již nyní plošně relativně bohatí. Nejsme sice superbohatí, ale rozhodně máme prostor pro to, abychom dělali správné věc. Nehledě na to, když budou říkat, že by měli začít ti druzí, nikdo neudělá nic.“

Hans Haake
Wuppertalský institut pro klima, životní prostředí a energetiku

Rovněž Německý institut pro hospodářský výzkum ve své zprávě dospěl k závěru, že ke snížení německých emisí CO2 je třeba zapojit všechny. Jako opatření navrhuje zákaz vnitrostátních letů, pobídky k menší spotřebě masa a strategii pro tepelnou izolaci staveb, aby byly domy energeticky úspornější.

Oxfam vyzývá k zavedení celosvětové daně z bohatství, která by pokryla důsledky změny klimatu zejména pro chudší země globálního Jihu, k zavedení vyšších daní nebo zákazu jachet a soukromých tryskových letadel a k zavedení spravedlivého a udržitelného hospodářského systému. Podle Oxfordu by o tom měly vlády jednat za čtrnáct dní – na 29. světové konferenci o klimatu v Baku.