Mojib Latif je pravděpodobně nejznámějším německým klimatologem. Ve své nové knize klade zvláštní důraz na globální obchod. V rozhovoru pro magazín Utopia vysvětluje, proč považuje za velký problém také lidskou setrvačnost a jak ji lze změnit.
Je výzkumníkem v oblasti klimatu, meteorologem, oceánografem a univerzitním profesorem a jako jeden z prvních v Německu veřejně varoval před klimatickou krizí. Mojib Latif zasvětil svůj profesní život klimatu a klimatické krizi se věnoval v několika svých knihách – včetně nejnovější publikace „Obchod s klimatem – Jak je prodávána naše budoucnost“ (Klimahandel – Wie unsere Zukunft verkauft wird, nakl. Herder, 240 stran). Latif se v ní zabývá dopady globální ekonomiky na klima. V rozhovoru pro časopis Utopia vědec vysvětluje, co musíme změnit.
Mojib Latif: Proč je řešení klimatické krize tak blízko?
Utopia: V rozhovoru pro Bild jste řekl: „Kdybyste mě udělali králem světa, náš klimatický problém by byl vyřešen za 20 až 30 let.“ Nyní vyšla vaše nová kniha „Obchod s klimatem“. Obsahuje také návrhy, jak můžeme problém řešit v demokraciích?
Mojib Latif: (směje se) Ano, i to zmiňuji. Řekl jsem to proto, že jde především o energetiku, o ropu, uhlí a zemní plyn. Při jejich spalování vzniká CO2 a to je hlavní problém pro klima. Ale máme spoustu sluneční, větrné a geotermální energie. K pokrytí světových energetických potřeb by stačilo malé procento sluneční energie. Víme také, jak ji můžeme využívat, technologie jsou již dávno vyvinuty. Větším problémem jsou různé zájmy, se kterými se musíme vypořádat.
Rozdíl mezi klimatem a počasím
Utopia: Jaké to jsou?
Latif: Národní a mezinárodní. V Německu vidíme, jak obtížné je zavádět změny. Stali jsme se národem pochybovačů. Aby se přesto všichni zapojili, musíme dát do popředí přínosy, nikoliv oběti. O tom, že obce mají více peněz na rekonstrukce a mohou si díky příjmům z větrné energie snížit daně, je například třeba více informovat. V Německu jsme alespoň již dosáhli pokroku, pokud jde o omezování emisí CO2.
Mezinárodní spolupráce je obtížnější. Protože bez ohledu na to, ve které zemi je CO2 vypouštěn, má vždy globální dopady. Proto můžeme problém vyřešit pouze prostřednictvím mezinárodní spolupráce – a ta je stále vzácnější, protože každá země se zabývá sama sebou a do popředí se dostávají národní zájmy.
Úplně bez zákazů se neobejdeme
Utopia: Právě jste řekl, že je třeba se zaměřit na zisk, nikoli na ztráty. Je možné se obejít zcela bez odříkání a zákazů? Dovedu si představit, že by to bylo obtížné.
Latif: Ano, to máte pravdu. Jsme obklopeni zákazy. Ale myslím, že tyto „zákazy“ mají často mnoho výhod. Například omezení rychlosti: provoz je bezpečnější, lidé jsou uvolněnější a ještě ušetříte několik set eur ročně, když místo 120 jezdíte jen 100 – a navíc se tak prodlouží dojezd elektromobilů. To ale nikdo nekomunikuje a myslím, že by se to mělo změnit.
Vedro? Promluvme si o skutečných extremistech!
Nemám nic proti zákazům jako takovým. Pokud jde například o problematiku plastů, bez zákazů se nic nezmění. Vylovení plastů z moře je bojem s větrnými mlýny, takže musíme začít dříve – například zákazem plastových tašek. Doufám, že se v jiných oblastech obejdeme i bez zákazů tím, že lidem uděláme lepší nabídky.
Utopia: O jaké nabídky by se mohlo jednat?
Latif: Ze všeho nejvíc milujeme buď své děti, nebo peníze. (směje se) Ale mám dojem, že argument s dětmi pořádně nefunguje. I když klimatická krize ohrožuje jejich budoucnost, mnoho lidí to nepřiměje změnit názor. Co však funguje okamžitě, jsou peníze – z těch mají lidé největší přímý prospěch. Nejen prostřednictvím peněz na ochranu klimatu, které nutně potřebujeme. Peníze se dají ušetřit i změnou vlastního chování – jako například v případě omezení rychlosti. Jízdenka za 49 eur je také skvělá motivace, i když by měla být ještě levnější, aby jí využilo ještě více lidí. A samozřejmě je třeba rozšířit veřejnou dopravu, zejména ve venkovských oblastech.
Chyba, které se naše ekonomika v současnosti dopouští, spočívá v tom, že je odměňováno ničení životního prostředí. Proto se moje nová kniha jmenuje Obchod s klimatem. Jejím cílem je poukázat na to, že změna klimatu a globální obchod jsou úzce propojeny. A pokud budeme ochranu životního prostředí v budoucnu odměňovat, bude se také více praktikovat. Nemusíte nikoho nutit, aby kupoval ekologické výrobky, pokud jsou levnější.
Peněz je dost, jen jsou špatně rozdělovány
Utopia: Otázkou ale také je, jak to lze financovat?
Latif: Peněz je dost, jen jsou špatně rozdělovány. V některých případech dochází i k podvodům, například ve finančním sektoru, kdy takzvané fondy udržitelného rozvoje mají najednou ve svém portfoliu společnosti využívající fosilní paliva. A samozřejmě to pak má následky a manažeři jsou vyhozeni, ale také dostanou několik milionů eur odškodného. Nadnárodní ropné společnosti už desítky let velmi dobře vědí, jak škodlivá jsou fosilní paliva, a přesto vedou kampaně za miliony eur proti výzkumu klimatu. A pokud jde o kompenzace za klimatické změny, i zde se hodně podvádí.
Odkud pochází obrovská energie změny klimatu
Utopia: Ve své knize píšete, že je proto třeba reformovat ekonomický systém.
Latif: Je to v našem vlastním ekonomickém zájmu. V USA vidíme, jak by mohl vypadat první krok tímto směrem. Joe Biden je však pragmatik a slovo klima ve svém programu nepoužil. Nazval jej „zákon o snížení inflace“. (Pozn. Utopia: zákon o snižování inflace počítá s rozsáhlými dotacemi pro udržitelný průmysl a rozvoj zelené infrastruktury. Jak ukazují aktuální údaje, program vedl k masivnímu nárůstu investic do zelených technologií.) V zásadě jde o program transformace ekonomiky směrem k udržitelnosti. Lze na tom také hodně vydělat, na vydělávání peněz není nic špatného. Ale pokud se nezmění rámcové podmínky, nebudeme schopni se s klimatickou krizí vypořádat.
Utopia: Na klima má obrovský vliv nejen ekonomika, ale i politika. Německá koaliční vláda v současné době čelí palbě kritiky. Jak hodnotíte její politiku v oblasti klimatu?
Latif: Musíte to posoudit podle současných podmínek. Nikdo nemohl očekávat, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. Nikdo nemohl očekávat, že celá strategie, kterou mělo Německo se zemním plynem jako překlenovací technologií, najednou přestane fungovat. A za daných okolností si myslím, že koaliční vláda je lepší než to, jak je často vyobrazována. Vidíme, že obnovitelné zdroje energie nyní nabírají na obrátkách, a to i v malém měřítku, například u balkónových solárních elektráren.
Co znamená efekt otáčivých dveří
Utopia: Zdá se, že si politici v Německu současnou situaci dobře uvědomují.
Latif: Ano, jsou o klimatické krizi skvěle informováni, ale pak jsou tu příští volby – a vlastně jsou vždy nějaké volby. A problémem je také tzv. efekt otáčivých dveří. To znamená, že někdo opustí politiku a jde do byznysu – jako lobbista. To se děje ve všech stranách, i u členů zemských a spolkových vlád.
Mojib Latif: „Náš čas se krátí a nikdo to nechápe“
Utopia: To samozřejmě může vést k tomu, že se do popředí dostanou ekonomické zájmy a ochrana klimatu bude odsunuta na druhou kolej. Obecně je toto téma v současnosti poněkud opomíjeno a nemá nejlepší image. Ve své knize píšete, že z toho těží i některé firmy.
Latif: Ano, zejména stará průmyslová odvětví, která nechtějí nic měnit. Například automobilový průmysl. Nechtějí se odklonit od velkých spalovacích motorů, protože na nich mohou vydělat neuvěřitelné množství peněz. Ale to si vyžádá svou daň. Už teď vidíme, že levnější elektromobily přicházejí z Číny. Obávám se, že pokud se budete příliš dlouho držet starých obchodních modelů, nakonec přijdeme o celý segment podnikání. Je zkrátka potřeba to urychleně přehodnotit.
Proto moje kniha začíná otázkou, kterou Maurice Strong položil na první světové konferenci o životním prostředí v roce 1972: „Je nerealistické očekávat, že je člověk dostatečně moudrý, aby udělal to, co musí udělat pro své blaho?“. Doporučuji všem, aby se nad touto otázkou zamysleli.
Mojib Latif je německý meteorolog, oceánograf, klimatolog a vysokoškolský profesor. Latif studoval v letech 1974-1976 obchodní administrativu na univerzitě v Hamburku. V roce 1976 začal studovat meteorologii. Po několika pobytech na zahraničních institutech získal doktorát z oceánografie, mimo jiné na téma meteorologického jevu El Niño, a v roce 1989 se habilitoval pro obor oceánografie. V letech 1983-2002 pracoval nejprve jako vědecký asistent a poté jako soukromý docent v Meteorologickém ústavu Maxe Plancka v Hamburku. Od roku 2003 působí jako profesor na bývalém Institutu oceánografie, nyní GEOMAR Helmholtz Centre for Ocean Research Kiel, na Univerzitě Christiana Albrechta (CAU) v Kielu. Od roku 2007 je také členem vědecké sítě „Oceán budoucnosti“ na CAU Kiel. Od roku 2012 je členem představenstva Německého klimatického konsorcia e.V. (DKK), od roku 2015 jeho předsedou a prezidentem Německé společnosti Římského klubu. Mojib Latif se specializuje na výzkum proměnlivosti klimatu, antropogenní vlivy na klima a vývoj klimatických modelů. Jako odborník na téma globálního oteplování je také častým hostem německých televizních a rozhlasových stanic. V roce 2015 obdržel za svou výzkumnou práci a schopnost zprostředkovat vědu veřejnosti Německou cenu za životní prostředí. Je vědcem, „který vytváří znalosti, ale také tyto znalosti široce komunikuje“. Mojib Latif je autorem mnoha knih, jeho nejnovější kniha vyšla pod názvem „Obchod s klimatem – Jak je prodávána naše budoucnost“ v roce 2024.
