Školy v asijském městském státě Singapur se obvykle umísťují na předních místech v celosvětových srovnáních vzdělávání, jako je například studie PISA. Proč tomu tak je?
Před čtyřmi lety utlumily výsledky studie PISA náladu singapurského tisku. Titulek deníku Straits Times o celosvětovém srovnání vzdělávání hlásal: „Singapur se propadl na druhé místo za Čínu„. Zároveň se zdálo, že se noviny snaží své čtenáře utěšit: „Ale hodnocení je stále vysoké“.
Nerovnost ve vzdělání je naprogramovaná
Ve studii PISA, která každé tři roky zkoumá školní výsledky patnáctiletých žáků v různých zemích, se Singapur umístil na druhém místě v každém ze tří testovaných předmětů – matematice, čtenářských dovednostech a přírodních vědách. V předchozím srovnání v roce 2015 země ještě vedla.
Singapurské školy na prvním místě PISA studie
Nyní je tento městský stát v jihovýchodní Asii opět na špičce. Podle nové zprávy PISA zveřejněné v úterý je Singapur ve všech klíčových kritériích opět referenční zemí – a to s velkým náskokem na bodové stupnici, kterou OECD pro porovnávání zemí používá.
V matematické gramotnosti je Singapur o 23 bodů před druhým Macaem s 575 body, ve čtenářské gramotnosti získal 543 bodů, což je o 27 bodů více než druhé Irsko, a v přírodovědné gramotnosti dosáhla země s 5,5 miliony obyvatel 561 bodů, což je o 14 bodů více než Japonsko.
Finský vzdělávací systém: „Nemáme žádnou povinnou četbu“
Srovnání zemí se od roku 2000 provádí každé tři roky – s odkladem kvůli pandemii koronaviru – nyní je podle standardizovaných kritérií hodnoceno více než 70 zemí a ekonomik.
Letošní studie jasně ukazuje, že až na několik výjimek, jako je Irsko a Estonsko ve čtenářské gramotnosti a Estonsko v přírodních vědách, se na prvních místech trvale umisťuje Singapur a východoasijské země a regiony jako je Japonsko, Jižní Korea, Čína, Hongkong, Macao a Tchaj-wan.
Vzdělání v Německu je ve studii PISA pouze průměrem OECD
Německé výsledky poslední zprávy PISA, první studie po pandemii, jsou horší než kdykoli předtím (Česká republika se nyní nachází čtyři příčky a 9 bodů před Německem. Podrobné zhodnocení České republiky najdete na stránkách OECD., kde lze rovněž nalézt interaktivní graf srovnání dlouhodobých trendů skóre výsledků PISA studie. Pozn. PQ). Německo zůstává ve všech kategoriích na průměru OECD nebo mírně nad ním. Rakousko dosahuje výrazně lepších výsledků než Německo pouze v matematice a Švýcarsko v matematice a přírodních vědách.
Katharine Hayhoe: „Změna je nakažlivá“
Tyto tři země mají společné to, že dnešní patnáctiletí jsou na tom převážně hůře než jejich vrstevníci před pandemií. To je rozdíl oproti Singapuru a několika bohatým východoasijským zemím, kde se pandemie vyvíjela jinak než v Evropě.
Shrnutí výsledků České republiky ve studii PISA
Výsledky studie PISA z roku 2022 ukázaly, že průměrné výsledky žáků ve věku 15 let v České republice klesly ve srovnání s rokem 2018 v matematice, zatímco v čtení a přírodních vědách zůstaly přibližně stejné.
Celkově jsou výsledky z roku 2022 mezi nejnižšími, které PISA kdy naměřila v matematice, srovnatelné s výsledky z let 2009 a 2015. Navzdory nedávnému poklesu však dlouhodobý trend ukazuje méně negativní vývoj v poslední dekádě (2012-2022) než mezi lety 2003 a 2012. V čtení byly pozorovány pouze malé a většinou nepodstatné fluktuace kolem historického průměru od roku 2000 do 2022. V oblasti přírodních věd byly výsledky dlouhodobě stabilní, alespoň od roku 2009.
Během posledního období (2018-2022) se rozdíl mezi nejlépe hodnocenými studenty (10 % s nejvyšším skóre) a nejslabšími studenty (10 % s nejnižším skóre) v matematice a čtení významně nezměnil, zatímco se zvětšil v přírodních vědách. V matematice se výkony snížily v podobné míře u žáků s vysokými i nízkými výsledky.
Ve srovnání s rokem 2012 se zvýšil podíl studentů, kteří dosáhli skóre pod úrovní základní dovednosti (úroveň 2) o čtyři procentní body v matematice, ve čtení se signifikantně nezměnil, v přírodních vědách vzrostl o šest procentních bodů.
Zdroj: OECD
Za špatné výsledky ve studii PISA nemůže pouze pandemie
Pouhé svalování viny za významné rozdíly ve výsledcích nejnovější studie PISA na důsledky pandemie by však bylo přílišným zjednodušením. Zejména Singapur dosahuje v mezinárodních studiích spolehlivě dobrých výsledků – stejně jako většina východoasijských zemí. Všechny z nich spojuje důležitý kulturní vliv na význam vzdělání: konfucianismus.
Parag Khanna: „Naše asijská budoucnost“
Podle učení čínského státníka, který žil přibližně před 2500 lety, je vzdělání jednou z nejdůležitějších ctností: Konfucius považoval vysokou úroveň vzdělání nejen za klíčovou složku charakterové zralosti, ale také za nezbytný prvek společenského řádu.
V Singapuru hrají známky významnou roli
Singapur pravděpodobně ve formálním vzdělávání vyčnívá ještě z jednoho důvodu. – Dobré výsledky ve srovnáváních jsou pro tento malý stát oficiálně hlavním zájmem. Christopher Gee, odborník na vzdělávání z Lee Kuan Yew School of Public Policy v Singapuru, popisuje vzdělávací politiku Singapuru jako „závody ve zbrojení“.
Generace alfa nám ukazuje, jak zastaralé jsou naše učební koncepty
V posledních letech se do vzdělávacího systému opakovaně hodně investovalo, v neposlední řadě do učitelů, kteří se také pravidelně vzdělávají. Zájem o práci učitele v Singapuru je vysoký. Společenské postavení učitelů je odpovídajícím způsobem pozitivní. Jiná situace panuje v německém školství, kde mohou v důsledku studie PISA na Německo čekat vysoké náklady.
Singapur: dokonce i děti na prvním stupni základní školy se většinou doučují
Stejně jako v ostatních zemích, které se v žebříčku PISA umístily na předních příčkách, však učení neprobíhá pouze ve škole. I pro děti na základní škole je běžné, že každý týden absolvují několik hodin doučování.
Nassim Taleb: Černé labutě – rizika, která by mohla hravě překonat koronakrizi
Během pandemie, kdy také Singapur částečně uzavřel školy, trh se soukromými učiteli velmi vzrostl. Od té doby se rozpoutala debata o tom, zda by měl stát zasáhnout. Ten se zatím drží zpátky.
Menším vzorem je však Singapur v oblasti duševního zdraví mladých lidí. V četnosti depresí je země pouze v mezinárodním průměru, zatímco počet sebevražd dosáhl v roce 2022 nejvyšší úrovně od počátku záznamů v roce 2000. Průzkumy také ukazují, že stres a starosti jsou mezi mladými lidmi v Singapuru velmi rozšířené.
