Jakou roli hraje v demokracii protest? Jsou protesty ekologického hnutí „Poslední generace“ legitimní? Co si o tom myslí odborník demokracii a protesty Robin Celikates?
Některé paralelně se odehrávající události jsou až tragikomicky paradoxní. Francouzská vláda předpokládá, že se klima ve Francii v nadcházejících desetiletích oteplí až o čtyři stupně. Ve stejné době němečtí politici diskutují méně o klimatické politice a více o tom, zda ekologické hnutí Poslední generace volí vhodné prostředky protestu. Jakou roli však hraje protest v demokracii – a jsou protesty Poslední generace legitimní?
Sociolog Mullis: „Klimatické protesty jsou legitimní“
Carolin Emckeová hovořila pro deník Süddeutsche Zeitung s Robinem Celikatesem. Celikates, narozený v roce 1977, je filozof, sociolog a od roku 2019 působí jako profesor sociální filozofie a antropologie na Svobodné univerzitě v Berlíně. Ve svém výzkumu se zaměřuje na teorii radikální demokracie, protest a občanskou neposlušnost. V roce 2008 promoval z filozofie prací Sociální kritika jako sociální praxe – Kritická teorie po pragmatickém obratu (v něm. originále „Gesellschaftskritik als soziale Praxis – Kritische Theorie nach der pragmatischen Wende„).
Bez nesouhlasu by demokratický pokrok ani neexistoval
Celikates zdůrazňuje, že „všechny nám známé demokracie se vyznačují strukturálními demokratickými deficity“. To znamená, že „demokracie musí být ve skutečnosti dále demokratizována“. A právě zde může protest v demokracii sehrát cennou roli. Protože „bez nesouhlasu a rozporů by – historicky viděno – nebylo možné dosáhnout demokratického pokroku“, vysvětluje Celikates.
O formách protestu Poslední generace Celikates říká: „Pouliční blokády jsou v zásadě legitimní formou politického protestu.“ Zejména v počátcích, kdy byla protestní skupina ještě poměrně malá. Nyní se domnívá, že blokády v dopravní špičce již nejsou zvlášť smysluplným nástrojem. „Myslím, že je třeba zasahovat na místech, kde budou zasaženi ti, kteří jsou skutečně zodpovědní za rozsah klimatické krize. A to není případ lidí, kteří uvízli v ranní dopravní špičce.“ Důležité však podle něj je, že „nejde jen o budoucí generace, ale o generaci, která je tu již teď“.
Diskusi o formách protestu Poslední generace označuje Celikates za „odváděcí manévr“ a „fetišizaci prostředků“. Hlavní problém totiž leží zcela jinde.
Klimatická krize je největší výzvou současnosti
Robin Celikates doporučuje také doporučuje knihu Ministerstvo pro budoucnost (v angl. originále The Ministry for the Future) od Kima Stanleyho Robinsona. Román, „který je obzvlášť dobrý, protože ukazuje, že klimatická krize je skutečně tak zásadní výzvou, že řešení najdeme jen tehdy, pokud se zapojí všechny oblasti – věda, instituce i společenská hnutí“, říká Celikates. Robinsonův román je „politicky, teoreticky, ale i esteticky velmi zajímavý a motivující“.
