Vlny veder, tání ledovců, lesní požáry, povodně: červen a začátek července se zapíše do historie jako jedno z nejdivočejších období od počátku meteorologických záznamů. A nyní odborníci tvrdí, že klima může být už v příštím roce ještě šílenější. Co se právě děje?
Země se zbláznila. Podle předběžných údajů amerických vědců byla minulý týden průměrná globální teplota šest dní v řadě vyšší než předchozí rekordní hodnota z roku 2016. Dosud nejteplejším celosvětově zaznamenaným dnem byl minulý čtvrtek (6. července) se 17,23 stupně. I v dalších dnech od pondělí do soboty byla průměrná globální teplota rovněž vyšší než 17 stupňů, uvádí platforma Climate Reanalyzer.
50 stupňů a lesní požáry
Helge Gößling z Institutu Alfreda Wegenera (AWI) v Bremerhavenu vysvětluje, že v nadcházejících týdnech je možné, že dojde k dalším rekordům. Nejvyšších hodnot je obvykle dosahováno kolem konce července, kdy jsou velké pevniny na severní polokouli obzvláště prohřáté. „Do té doby mohou být rekordy z posledních dnů ještě překonány.“
Klimatolog Pörtner: „Už nemáme žádnou rezervu“
Obecně byl měsícem spalujících veder v mnoha částech světa červen. Mexiko hlásilo teploty až 49 stupňů, v Pákistánu byla dokonce překročena padesátistupňová hranice. Teprve ve čtvrtek služba EU pro klimatické změny Copernicus oznámila, že červen byl celosvětově nejteplejším měsícem od počátku záznamů v roce 1979. Jen v Indii si vlna veder vyžádala více než 150 obětí. Vedra doprovází nedostatek deště, což vedlo například v Kanadě k obrovským lesním požárům – kouř z nich dokonce na několik dní zatemnil americkou metropoli New York.
Rychlost klimatických změn se zvyšuje
Podle odborníků je současný vývoj ovlivněn přetrvávajícími mimořádně vysokými teplotami na hladině severního Atlantiku a dalších oceánských oblastí. V červnu byly překonány teplotní rekordy i v celosvětovém měřítku, přičemž vynikal právě zejména severní Atlantik.
Stefan Rahmstorf vysvětluje ve videu změnu klimatu
To má za následek, že teploty vzduchu při povrchu oceánů a kontinentů kolísají kolem zvýšené základní úrovně, vysvětluje Gößling. To zase zvyšuje pravděpodobnost nových teplotních rekordů, a to jak denních a měsíčních, tak i ročních. „Dokud se budeme pohybovat na tak vysoké základní úrovni, musíme očekávat nové rekordy.“
Obecně podle něj není překvapivé, že se objevují stále vyšší a vyšší teplotní rekordy. „Zatímco zpočátku rostlo globální oteplování z desetiletí na desetiletí jen mírně, rychlost změn se postupně zvyšuje“, vysvětluje Gößling. Nové rekordy lze proto očekávat stále častěji.
„V současné době zavání rekordem vše“
To se projevuje i na pólech. V Antarktidě dosáhlo pokrytí ledu historického minima, podle údajů služby Copernicus byl rozsah o 17 % nižší než průměr. V Arktidě byl rozsah také podprůměrný – ale stále lepší než v červnových měsících předchozích let. „V současné době je vše rekordní a myslím, že to nikdo z nás ještě neviděl“, konstatuje britský environmentální geograf Thomas Smith z London School of Economics ve vědeckém magazínu Nature.
Na toto se musí naše děti připravit
K tomu je nutné přičíst ještě jeden fakt. V tropickém Pacifiku poprvé po několika letech opět převládají podmínky El Niño, jak nedávno oznámila Světová meteorologická organizace (WMO). Tento přírodní meteorologický jev může zvyšovat teploty, které v důsledku klimatické krize již beztak neustále rostou – rekordní byl například rok 2016, který stál ve znamení El Niña.
Problém s jevem El Niño
„El Niño se již nyní pravděpodobně významně podílí na globálních teplotních rekordech“, vysvětluje Gößling. „Vzhledem k tomu, že oceánské teplo má větší setrvačnost a El Niño se bude pravděpodobně tvořit i nadále, můžeme očekávat, že i druhá polovina roku zůstane globálně teplá.“
Nové rekordy globálního oteplování roční povrchové teploty jsou obvykle dosahovány až ve druhém roce výskytu jevu El Niño. To znamená: bez ohledu na to, jak bláznivě si s námi klima nyní hraje – brzy může být ještě bláznivější. „Vzhledem k současnému vývoji je stále pravděpodobnější, že poslední rekord z roku 2016 by mohl padnout už v roce 2023“, říká Gößling. „A to navzdory mírným podmínkám na konci prodloužené fáze La Niña na začátku roku.“
