
Uctívání Hitlera a nostalgie po NDR, víra v diktaturu jako lepší formu vlády, antisemitské postoje. Lipská studie je alarmující – ale přináší alespoň jednu dobrou zprávu.
AfD dosahuje v celé zemi rekordních výsledků a minulý víkend byl v duryňském Sonnebergu zvolen první okresní radní za AfD. Alarmující jsou i výsledky studie o pravicově extremistických postojích ve východním Německu, kterou ve středu představil Institut Else-Frenkel-Brunswik Lipské univerzity.
Studie „EFBI Policy Paper 2023-2: Autoritářská dynamika a nespokojenost s demokracií“
Nejprve ale jedna dobrá zpráva: podle studie se pravicově extremistické postoje ve východních spolkových zemích nezvýšily. Špatnou zprávou je, že zůstávají konstantní, tj. vysoké, již zhruba 20 let.
Hnědý zázrak? Volební úspěch AfD v Sonnebergu
Výzkumníci v rámci studie v období od května do září 2022 osobně vyzpovídali 3564 osob z Meklenburska-Předního Pomořanska, Braniborska, Saska-Anhaltska, Saska, Duryňska a Východního Berlína. Závěry:
- Antisemitismus je rozšířený
- Xenofobní výroky jsou mnohými přijímány
- Touha po autoritářské vládě je vysoká
- Schvalování pravicově extremistických výroků je silné
Bylo dotázáno více než 3500 osob
S výrokem „V národním zájmu je za určitých okolností lepší formou vlády diktatura“ plně souhlasí 8,6 procenta respondentů, alespoň částečně jej podporuje 22,1 procenta.
Téměř 70 procent respondentů zcela nebo částečně souhlasilo s tvrzením „Cizinci sem přicházejí jen proto, aby využívali náš sociální systém„. 10,5 procenta respondentů si myslí, že „Němci jsou vlastně od přírody nadřazeni ostatním národům“, 21,1 procenta s tímto výrokem alespoň částečně souhlasí.
7 procent východních Němců zastává pravicově extremistický světonázor.
Židé používají více než ostatní lidé podlé triky, aby dosáhli toho, co chtějí. Plně by se pod tento antisemitský výrok podepsalo 8,9 procent respondentů, 19,2 procent alespoň částečně.
Spisovatelka Ines Geipelová: „Chemnitz je rok ’68 východu“
11,2 procent dotázaných považuje vliv Židů na celém světě za příliš velký. Více než 20 procent respondentů považuje za výstižné tvrzení, že Hitler by byl považován za velkého státníka i bez vyhlazování Židů (sedm procent ho považuje za zcela pravdivé).
Antisemitismus je rozšířený
Rovněž sedm procent východních Němců zastává podle studie pravicově extremistický světonázor. Z těchto sedmi procent hodlá 62,7 procenta hlasovat v demokratických volbách, 57,8 procenta je rozhodnuto volit AfD.
Proč se z východního Německa stává bašta AfD?
„To je pro demokracii výzva, kterou bychom neměli podceňovat“, vysvětlují autoři studie. Zejména mezi nevoliči by AfD mohla ještě získat mnoho hlasů.
Souhlas s pravicově extremistickými výroky je zvláště výrazný v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Duryňsku a poměrně nízký ve východním Berlíně. Například v Sasku souhlasí s výroky namířenými proti cizincům téměř třetina respondentů.
Více než 10 % respondentů v Sasku podporuje diktaturu
Při srovnání východních spolkových zemí podporuje nejvíce respondentů diktaturu v Sasku-Anhaltsku (10,7 %), zatímco nejvyšší souhlas s antisemitskými výroky (8 %) je v Duryňsku.
Dvě třetiny dotázaných si myslí, že je zbytečné se angažovat v politice, a málokdo věří, že má nějaký vliv na vládu. Téměř 60 procent respondentů se identifikují jako bývalí občané NDR.
Wolfgang Thierse: „Neonacističtí ideologové si východní Německo vybrali“
Touha po autoritě jde obvykle ruku v ruce s pravicově extremistickými postoji, vysvětlil jeden z autorů studie Oliver Decker. „Jde kromě toho také o hledání zvýšené skupinové identity„.
„Jde o zvýšení sebevědomí – prostřednictvím znevažování jiných skupin.“ Transformační procesy, globalizace, klimatické změny: lidé ve východním Německu se s tím vyrovnávají hůře než lidé v západním Německu. „Ve východoněmeckých zemích probíhají transformační procesy již 30 let, s tím není snadné se vyrovnat.“
Východ se stále cítí znehodnocený. Prvním šokem bylo, že po pádu komunismu nebyla přijata nová ústava. „Na Východě je mnohem méně majetku než na Západě, méně se dědí. A tato propast se nezmenšuje, naopak je trvalá. Panuje tu spousta hněvu, zklamaných nadějí, je to trauma, které přetrvává.“