Hnědý zázrak? Volební úspěch AfD v Sonnebergu

Volební úspěch AfD v Sonnebergu: hnědý zázrak?

Tam, kde se AfD stala normou, slaví úspěchy: zejména vítězství ve volbách do okresního zastupitelstva v Sonnebergu by mělo vést CDU a CSU k zamyšlení.

Není to překvapivé fiasko: krajně pravicová AfD poprvé vyhrála volby do okresního zastupitelstva v duryňském Sonnebergu. AfD v Duryňsku je se svým lídrem Björnem Höckem hrotem národoveckého proudu ve straně. Prosazuje neofašistický program, agituje proti menšinám, čímž porušuje základní principy demokracie, zlehčuje historický národní socialismus a požaduje národovecko-autoritářskou restrukturalizaci státu.

Nespravedlnost záchranných akcí

Voliči v okrese Sonneberg v bývalém východoněmeckém Duryňsku, který má 56 000 obyvatel, přesto a do značné míry právě proto ve druhém kole zemského rady hlasovali pro kandidáta AfD Roberta Sesselmanna. Volební účast byla 58,2 procenta, přičemž Sesselmann získal 52,8 procenta hlasů.

Jedná se o obvod, ve kterém se AfD do značné míry stala normou a kde v předvolební kampani i kandidát CDU Jürgen Köpper brojil tvrdými populistickými hesly proti berlínské spolkové vládě. CDU zde v roce 2021 do voleb do Spolkového sněmu nominovala kontroverzního pravicového Hanse-Georga Maassena a v okresním zastupitelstvu je spolupráce s AfD běžná. Protipožární zeď nepadla v Sonnebergu až tuto neděli.

Vytěžit co jde

Vítězství ve volbách je pro AfD dlouho očekávaným milníkem na cestě k normalizaci. Přestože se jedná pouze o volby do okresního zastupitelstva, pravicoví voliči nyní plně využijí Sonneberg k tomu, aby se zaujali pozice před zemskými volbami v roce 2024: Vedení strany hovoří o „modrém zázraku“, který je však pouze začátkem, a o „obratu“ – se záměrným absurdním přirovnáním k NDR.

Ve skutečnosti by se jednalo spíše o „hnědý zázrak“, protože AfD je sotva někde tak otevřeně pravicová jako v Duryňsku. Skutečnost, že tohoto především symbolického úspěchu dosáhla právě zde, vypovídá o tom, jak dalece se již zejména v některých částech východního Německa etablovala pravicová hegemonie – a to nejen v podání AfD.

O budoucnosti kapitalismu

Ale i když volby v Sonnebergu nelze zobecňovat: Volebnímu klání přála krize vládní koalice a veřejný diskurz, který se přiklání doprava, a také několik krizí současnosti: hospodářská krize, která je cítit v peněžence, vysoká inflace v důsledku ruského útoku na Ukrajinu, nerovnoměrné rozdělení břemen krize a příliš málo sociálních protiopatření, zákon o reformě vytápění bez sociálních deštníků a zdánliví křesťanští demokraté, kteří rozdmýchávají náladu svým pravicovým kulturním bojem a neomaleným rasismem.

Pokud se pak tato toxická směs setká s existujícími rasistickými a antisystémovými postoji, zajistí to vzestup AfD, jak lze pozorovat na případu Sonnebergu.

Zejména CDU by se měla z celkové situace konečně poučit. Když už ne z vnitřních humanistických či dokonce křesťanských pohnutek, tak alespoň ze strategických: CDU svým prvoplánovým vyhraněným kurzem a podbízením se postojům AfD neohrožuje nic menšího než demokracii a rozšiřuje hranice nevyslovitelného.

Stará budoucnost je pryč

CDU/CSU by mělo přimět k zamyšlení, že v průzkumech veřejného mínění z problémů vládní koalice netěží. Současný pravicový veletoč Unie prospívá pouze AfD. Křesťanští demokraté by měli důsledně změnit kurz, zastavit pravicovou kulturní válku, soustředit se na věcná témata a rozumnou demokratickou opoziční politiku – a ne přispívat ke zhrubnutí diskursu.

Tváří v tvář Sonnebergu by člověk neměl rezignovat. Sonneberg by měl být příležitostí ke kritické sebereflexi a měl by vést k posílení věcně odlišných a rozumných postojů. Strany by se měly dohadovat o skutečných alternativách bez populistických excesů.

AfD totiž nemá co nabídnout, kromě zásadního odporu, vyvolává strach ze sociálního úpadku, na otázky sociálního přerozdělování nabízí pouze rasistické odpovědi a otravuje demokratický diskurz. Spolková vláda a demokratická opozice mají zejména v krizi za úkol najít vhodné a rozumné odpovědi na současné sociální problémy.

Výsledek voleb je ovšem obzvlášť trpký pro místní uprchlíky a menšiny – protože zde je volební výsledek všechno jiné než symbolický: nejvyšší úředník okresu je sice vázán spolkovými zákony, ale přesto může za šest let ve funkci napáchat spoustu škod.

Nakolik extremistický je východ Německa?

AfD se bude snažit využít nabyté pozice k dalšímu podkopávání demokracie. V úvahu by přicházela i občanská neposlušnost vůči vládě a nerespektování dosavadní praxe – například pokud by uprchlíkům nebyly vypláceny peníze, ale pouze věcné dávky.

Beztak bude AfD prosazovat svou extrémně pravicovou agendu z privilegované pozice, a pokud dojde k dalším podobným úspěchům – další druhé kolo voleb v Raguhn-Jeßnitz v Sasku-Anhaltsku se koná již příští neděli – hrozí naléhavé nebezpečí další normalizace.

Pravicový extremista jako nejvyšší představitel okresu je však obzvláště špatný pro lidi, kteří tam žijí a kteří se neshodují s regresivním viděním světa AfD. Nenávist a agitace jsou nyní mainstreamem qua úřad, každodenní rasismus a pravicové eskalace budou pravděpodobně narůstat a pravicoví pachatelé se budou cítit dodatečně legitimizováni.