Jeden kilogram tabáku spotřebuje stejné množství vody, jako je roční potřeba pitné vody jednoho člověka. Autor článku Jörg Schaaber je sociolog a odborník na zdravotnictví a již řadu let pracuje pro kampaň společnosti BUKO Pharma.
Již dlouho je známo, že kouření škodí zdraví. Často se však přehlíží skutečnost, že i dopad tabáku na životní prostředí je stejně alarmující. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své nové zprávě „Tobacco: Poisoning our planet“ (Tabák: otravuje naši planetu) objasňuje četné dopady tabáku na člověka a životní prostředí. Od vypěstování rostliny až po vykouřenou cigaretu vyprodukuje tabák ročně 84 milionů tun CO2. To odpovídá emisím CO2 jedné pětiny všech letů na světě.
Jaká jsou nebezpečí neustále se zahřívající planety?
Každoročně se kvůli pěstování tabáku vykácí 200 000 hektarů lesa. Spotřebuje se osmkrát více vody než na rajčata nebo brambory. Až 25 % zemědělců je postiženo nemocí ze zeleného tabáku (otrava nikotinem způsobená transdermální absorpcí nikotinu z vlhkého povrchu tabákové rostliny; pozn. PQ). Při sběru a zpracování listů se nikotin vstřebává kůží; jeho množství může odpovídat až 50 cigaretám denně. Kromě toho dochází k ničení životního prostředí častými otravami pesticidy. Rostliny totiž potřebují mnoho zemědělských jedů a hnojiv. Pěstování tabáku nejenže snižuje úrodnost půdy, ale obdělávaná půda pak chybí pro potraviny. Vzhledem k tomu, že většina tabáku se pěstuje v zemích s nízkými a středními příjmy a často nejistou potravinovou situací, je to velmi problematické.
Cigaretový kouř obsahuje více než 7 000 toxických látek, z nichž 70 je prokazatelně karcinogenních. Tabákový průmysl připraví každý rok o život osm milionů lidí. V roce 2012 bylo na léčbu nemocí souvisejících s kouřením vynaloženo 422 miliard amerických dolarů.
Likvidace odpadu stojí miliardy dolarů ročně
Ročně vznikne přibližně 4,5 bilionu nedopalků, z nichž mnohé končí na zemi nebo v řekách. Spolu s nedopalky se do životního prostředí dostává mnoho toxinů a mikroplastů. A to i přesto, že neexistují žádné důkazy o tom, že by filtry snižovaly škodlivost cigaret. WHO proto navrhuje klasifikovat filtry jako jednorázové plastové výrobky a pokud možno je zakázat. K tomu je nutno připočíst dva miliony tun obalového odpadu. E-cigarety vytvářejí plastový odpad a elektronický odpad. Náklady na odstranění odpadu spojeného s kouřením se odhadují na 2,6 miliardy amerických dolarů pro Čínu, 766 milionů amerických dolarů pro Indii a více než 200 milionů amerických dolarů pro Brazílii a Německo. Země jako Francie a Španělsko začaly ukládat výrobcům odpovědnost za náklady na likvidaci odpadu podle zásady „znečišťovatel platí“. WHO doporučuje toto opatření i ostatním zemím.
Zemědělci jsou často vázáni na tabákové společnosti prostřednictvím smluv a snadno se dostanou do dluhového koloběhu při nákupu osiv, hnojiv a pesticidů. Proto by jim měly být nabídnuty výstupní programy. Ze střednědobého hlediska je produkce potravin často výnosnější než pěstování tabáku.
Není pochyb: smrtící vedra jsou důsledkem změny klimatu
Kromě toho samozřejmě zůstávají důležitá zavedená opatření na omezení spotřeby tabáku, jako je zákaz reklamy, omezení kouření na veřejných místech a zdražení výrobků.
Další informace najdete na stránkách World No Tobacco Day 2022 Světové zdravotnické organizace (WHO) .
