Německo je schopné zajistit dodávky elektřiny i bez energie z Ruska – a dokonce dodržet postupný odchod od jaderné energie a uhlí. Podle studie Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) je proto možné do roku 2030 ukončit i spalování uhlí.
Je sice pravda, že bez ruského plynu by uhelné elektrárny musely zůstat v síti nebo v pohotovostním režimu delší dobu. Ale „vzhledem k očekávanému výraznému nárůstu obnovitelných zdrojů energie však může výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí opět výrazně klesnout již v roce 2024″, uvádějí výzkumníci Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).
Poradkyně německé vlády: „Nord Stream 2 nepotřebujeme“
Podle DIW by v případě, že by ruský plyn přestal brzy proudit do Německa, bylo třeba v nejkrajnějším případě nahradit přibližně 43 terawatthodin. Kromě toho by již nebyly potřeba dosud činné jaderné elektrárny Isar 2, Emsland a Neckarwestheim 2, které mají být na konci roku definitivně odstaveny ze sítě. Podle údajů by to v příštím roce znamenalo výpadek výroby elektřiny o dalších 64 terawatthodin oproti roku 2020.
Některé z těchto chybějících kapacit by mohly být nahrazeny obnovitelnými zdroji energie. „Pro zajištění dodávek elektřiny v roce 2023 by však měly být černouhelné elektrárny plánované k uzavření v tomto roce dočasně drženy v rezervě a černouhelné bloky, které již v rezervě jsou, by měly zůstat v rezervě i nadále“, píší autoři DIW.
Jaderná energie: budoucnost nebo výběhový model?
Očekávaná dodatečná výroba z uhelných elektráren s maximálními úsporami zemního plynu by tedy v roce 2023 činila přibližně 41 až 73 terawatthodin.
Vědci DIW jsou však přesvědčeni, že ukončení těžby uhlí do roku 2030 je i navzdory dodatečně potřebným krátkodobým zásobám nadále proveditelné. „Ve střednědobém horizontu nahradí obnovitelné zdroje energie velkou část výroby energie z fosilních zdrojů,“ píší.
Vše o energetice a ochraně životního prostředí najdete ve zvláštní rubrice.
