Ekonomické oddělení Ruska od Západu má krátkodobý dopad na obě strany. Nové výpočty však ukazují, že Putinův narativ energetické velmoci se v dlouhodobém pohledu zhroutí. Rusko by totiž mohlo být vehnáno do nové závislosti.
Včera jsme se v rozhovoru německého magazínu Focus podívali na krátkodobé dopady protiruských sankcí, dnes si v příspěvku šéfekonomky deníku Die Welt Dorothey Siemsové vezmeme pod drobnohled dlouhodobější výhled. A ve třetím díle tohoto miniseriálu si v komentáři ekonomického magazínu WirtschaftsWoche načrtneme některá alternativní řešení.
Západ reaguje na ruský útok na Ukrajinu jednotně a bezprecedentními hospodářskými sankcemi. Sankční opatření se týkají centrální banky a finančních institucí v zemi, stejně jako bohatých oligarchů. Rusové dosud ve velkém měřítku pokračují v dodávkách zemního plynu a dalších energetických zdrojů do zahraničí. Zastavení dodávek je však možné kdykoli.
Zvláště když západní společnosti jako Shell, BP nebo Exxon již zemi opouštějí. Další velké společnosti, jako Daimler Truck nebo Ford, se také bleskově stahují – možná natrvalo.
Ruské ekonomice hrozí z dlouhodobého hlediska obrovské hospodářské škody. Podle studie, kterou zveřejnil Kielský institut pro světovou ekonomiku (IfW Kiel) společně s rakouským Institutem pro hospodářský výzkum (WIFO), by trvalé oddělení obchodních vztahů od USA a jejich partnerů zasáhlo Rusy mnohem více než naopak.
Podle těchto výpočtů by ruský hospodářský výkon byl ročně téměř o 10 % nižší, než kdyby obchodní vztahy zůstaly zachovány. Spojenci by se naopak museli obávat mnohem menších ztrát. „Obchodní válka mezi Ruskem a USA a jejich spojenci by v dlouhodobém horizontu těžce zasáhla ruskou ekonomiku,“ říká odborník na obchod společnosti IfW Alexander Sandkamp.
Ekonom Daniel Stelter: „Pokud budeme bojkotovat ruskou ropu a plyn, dosáhneme dvouciferné inflace“
V krátkodobém horizontu by byli silně ovlivněni i spojenci. V dlouhodobém horizontu by se však podle studie museli obávat pouze ročního snížení hospodářského výkonu o 0,17 %.
Výpočty simulovaly, jak by se obchodní toky upravily v dlouhodobém horizontu, kdyby došlo k přerušení mezinárodních dodavatelských vztahů. Německo by například muselo nakupovat fosilní paliva z jiných regionů a ještě rychleji přejít na obnovitelné zdroje energie. Obě cesty mají následně důsledky pro hospodářský rozvoj.
Výpočty obou institutů nezohlednily krátkodobé účinky vzájemných sankcí, které obvykle vedou ke ztrátě příjmů na obou stranách.
Ekonomové zdůrazňují, že důvodem nerovnoměrného rozdělení nákladů je především malý hospodářský význam Ruska ve srovnání s USA a jejich spojenci. Ty jsou tak pro Rusko z hlediska dovozu a vývozu mnohem důležitější než naopak: například Evropská unie se v roce 2020 podílela na 37,3 % ruského zahraničního obchodu, ale naopak pouze 4,8 % zahraničního obchodu EU se uskutečnilo s Ruskem. Dovozní bariéry spojenců by Rusko ovlivnily ještě více než bariéry exportní.
„Sankce mají v krátkodobém horizontu obvykle ekonomický, ale ne politický dopad,“ říká ředitel WIFO Gabriel Felbermayr. „Pokud však budou trvat dlouho a budou komplexní, jejich politický dopad se může zvyšovat.“ Výsledky simulací dávají tušit, co je v dlouhodobém horizontu pro obě strany v sázce, říká špičkový ekonom. Felbermayr je přesvědčen, že Rusko bude po období přizpůsobení světového obchodu výrazně oslabeno, zatímco škody pro spojence budou zvládnutelné.
Podle výpočtů jsou však náklady mezi spojenci velmi nerovnoměrně rozděleny. Východoevropské země, jako je Litva (-2,5 %), Lotyšsko (-2,0 %) a Estonsko (-1,1 %), by byly dlouhodobě postiženy výrazněji. Německo a Rakousko by musely počítat se ztrátami ve výši 0,4 %, resp. 0,3 % ročního hrubého domácího produktu (HDP), zatímco USA by utrpěly ztráty pouze ve výši 0,04 %, uvádí studie. Je to proto, že USA jsou s Ruskem mnohem méně provázané než EU. Ale ani Francie (-0,16 %) by se nemusela obávat výrazných ztrát HDP, pokud by se od Ruska oddělila.
WirtschaftsWoche: Přehodnoťme zákaz ruských importů!
Ekonomové očekávají, že Rusko v případě trvalého konfliktu se Západem rozšíří svůj obchod zejména s Čínou. V roce 2020 směřovalo téměř 14,6 % ruského vývozu do Čínské lidové republiky, která se však na čínském dovozu podílela jen necelými 2,8 %. I kdyby Rusko v budoucnu do Číny vyváželo více, dopad na Čínu bude pravděpodobně omezený.
Podobně to vypadá i s ruskými importy. Téměř 23,7 % ruského dovozu pochází z Číny. Zároveň však do Ruska směřovala jen necelá 2 % čínského vývozu. Celkově by se tedy podle této simulace zvýšil reálný import Číny pouze o 0,02 % ročně. Z ekonomického hlediska by tedy Čína nebyla velkým vítězem krize, zdůrazňují světoví ekonomičtí experti.
Všechny články o ruské válce proti Ukrajině najdete ve zvláštní rubrice.
