Německo požaduje jasné důkazy pro ohlášené částečné stažení ruských vojáků. Ani NATO zatím nevidí žádné náznaky deeskalace v oblasti. EU svolává zvláštní zasedání.
Německá vláda požaduje od Ruska jasné důkazy pro oznámené částečné stažení ruských vojsk z pohraniční oblasti s Ukrajinou. Oznámení jsou sice dobrým znamením, ale důkazy stále chybí, uvedl mluvčí německé vlády. Očekává, že v nadcházejících dnech se situace vyjasní.
Podle zjištění NATO Rusko v rozporu se svými prohlášeními pokračuje v rozmísťování vojáků. „Zatím jsme na místě nezaznamenali žádnou deeskalaci. Naopak se zdá, že Rusko pokračuje ve vojenském posilování,“ uvedl v Bruselu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V oblasti konfliktu se stále nachází „mnohem více než 100 000“ ruských vojáků.
Podobně rozčarovaně se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vidíme jednu nebo dvě rotace, ale nenazýval bych to stahováním vojsk ze strany Ruské federace,“ řekl ve veřejnoprávní televizi. Na radost je tedy ještě příliš brzy.
Rusko v úterý oznámilo, že po manévrech začalo stahovat své vojáky. Podle ministerstva obrany se tuto středu na svá místa vrátilo také několik jednotek, které se účastnily cvičení na ukrajinském černomořském poloostrově Krym. Státní agentura Ria Novosti zveřejnila video, na kterém jsou vidět vlak s tanky a dalšími vojenskými vozidly na krymském mostě.
V komentáři k ruským prohlášením Stoltenberg uvedl, že vidět přesuny vojsk a bojových tanků nedokazuje, že ke skutečnému stažení také došlo. „Vždycky přesouvali vojenské jednotky sem a tam.“ Západ je mimořádně znepokojen nárůstem počtu ruských vojáků. Panují obavy, že nasazení desítek tisíc vojáků by mohlo být přípravou na válku. Rusko to popírá.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý potvrdil plánované částečné stažení, aniž by však uvedl další podrobnosti. Zároveň oznámil, že Rusko bude „provádět další vojenská cvičení“.
Americký prezident Joe Biden v úterním televizním projevu v Bílém domě uvedl, že na hranicích s Ukrajinou je nyní dokonce „více než 150 000“ ruských vojáků. Na otázku ohledně tohoto čísla Stoltenberg odpověděl: „Viděli jsme, že se tento počet stále zvyšuje.“ Tento trend stále pokračuje.
Generální tajemník NATO zároveň zopakoval své hodnocení, že existují „důvody k opatrnému optimismu“. Zdůvodnil to signály o ochotě Ruska k dialogu. Ministři obrany 30 států NATO chtějí během dvoudenního zasedání projednat svůj postoj k Rusku. Zároveň chce vojenská aliance zahájit rozšiřování bojových jednotek na jihovýchodě země.
Stoltenberg v rozhovoru pro Die Zeit řekl: „Je na Ukrajině, aby se rozhodla, kam chce jít. A je na 30 členech NATO, aby rozhodli, zda Ukrajina splňuje potřebná kritéria. Rusko nemá právo veta, pokud jde o kandidáty na vstup do NATO.“
Hlavy států a předsedové vlád členských zemí EU si ve čtvrtek na hodinovém zvláštním zasedání vymění názory na nejnovější vývoj rusko-ukrajinského konfliktu. Neformální konzultace se uskuteční na okraj summitu EU-Africká unie v Bruselu, oznámil na Twitteru mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
