Olaf Scholz probral s Vladimírem Putinem všechna bolavá místa ukrajinského konfliktu s Ruskem: Nord Stream 2, rozšiřování NATO na východ, přání Kyjeva připojit se k západní vojenské alianci. A přesto klíčí naděje – Putin je alespoň opět toho názoru, že je třeba spolu mluvit. Na konci si Scholz dokonce dovolil vtípek.
Je to den dnů. Pro Ukrajinu. Pro Evropu. Pro Západ. A pro Olafa Scholze. Podle informací, které údajně zachytily americké zpravodajské služby, by mohla následující den, tedy ve středu, do Ukrajiny vtrhnout ruská vojska. Kancléř je v Moskvě právě v úterý, poté, co se již v pondělí pokusil o deeskalaci situace v Kyjevě.
Znepokojivá otázka, která hýbe světem: vypukne válka, pokud se sociálnímu demokratovi a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nepodaří udupat požár?
Bude to den plný smíšených pocitů. Ale něco jako naděje klíčí. A abych to řekl předem: Německý kancléř v otázce sankcí proti Rusku v případě války vyslovil slova, která již několik týdnů obchází obloukem jako „na stole leží všechny možnosti“: totiž Nord Stream 2. A Putin po schůzce mezi čtyřma očima s německým hostem prohlašuje, že je připraven jednat s NATO a s USA o bezpečnostních zárukách, a zdůrazňuje, že „samozřejmě“ nechce válku.
Kancléřova dvojí strategie
Scholzova dvojí strategie dialogu a tvrdosti – rozhovory o společné rusko-evropské bezpečnosti a bolestivé sankce – je vystavena zkoušce. Po prvním dojmu ze společné tiskové konference s Putinem v ní obstál.
Přísná pravidla pro vstup německé delegace
Přijetí Scholzovy delegace se ještě trochu připomínalo šikanu. Zatímco předminulý týden byl při vstupu kancléře do USA požadován jeden negativní PCR test, aby se vyloučila infekce koronavirem, ruská strana požadovala před odletem z Berlína tři PCR testy a jeden PCR test po příletu do Moskvy. I od Scholze.
Ale nenechal to na Rusech. Měl s sebou testovací zařízení z Německa, na testování přijel do vládního letadla lékař z německého velvyslanectví. Ruské zdravotnické úřady byly přizvány jen v roli pozorovatele. Všech dalších asi 50 cestujících muselo podstoupit ruské testy.
Putinův dlouhý stůl opět přitahuje pozornost
K setkání Putina a Scholze ovšem mohlo dojít i kdyby jeden z nich měl koronavirus. Oba státníci se sešli u stejného šestimetrového bílého oválného stolu jako Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden. Putin si během pandemie podal ruku i s dalšími protějšky. Tak se i pouhá otázka PCR testu stává konfrontací mezi Východem a Západem.
Přijetí Scholze, stranického kolegy Gerharda Schrödera, který je zase blízkým přítelem Putina a vydělává peníze pochybným lobbováním za ruský plyn, však skýtá i jedno překvapení.
Novinky hned při příletu do Moskvy
Těsně po přistání se šíří zpráva, že Rusko začalo po manévrech stahovat vojáky na jihu a západě země. Podle ministerstva obrany se první vojáci vracejí na své základny. Kromě toho bylo zahájeno nakládání vojenského vybavení. Znamení uvolnění?
Putin si sice stěžuje, že USA a NATO odmítly ruský požadavek, aby Ukrajina a další bývalé sovětské republiky nevstupovaly do západní aliance, stejně jako odmítly požadavky na ukončení rozmísťování zbraní v blízkosti ruských hranic a stažení sil NATO z východní Evropy. Prohlásil však, že je připraven jednat s NATO a USA o opatřeních na budování důvěry, zejména o omezení raket středního doletu v Evropě a transparentnosti vojenských cvičení.
Scholz si to může připsat jako úspěch. Zdůrazňuje: „Pro nás Němce, ale i pro všechny Evropany je jasné, že trvalé bezpečnosti nelze dosáhnout proti Rusku, ale pouze s Ruskem.“ I když je to obtížné, musí být možné najít řešení. To je „zatracený úkol“ vlád. V každém případě „odmítá“ označit situaci za beznadějnou.
Nicméně upozorňuje, že německé vládě je jasné, že další vojenská agrese Ruska proti Ukrajině bude mít vážné politické, hospodářské a strategické důsledky. A pak v souvislosti s otázkou na Gerharda Schrödera vysloví název plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři a řekne: „Pokud jde o samotný plynovod, všichni vědí, co se děje.“
Projekt za miliardu dolarů byl dokončen. Chybí už jen povolení k uvedení do provozu. Na to ale může Putin, pokud zaútočí na Ukrajinu, čekat dlouho. Alespoň americký prezident Joe Biden prohlásil, že Nord Stream 2 v případě války nebude existovat.
Kausa Gerhard Schröder
Scholz také zmiňuje, že Schröder nemluví za Spolkovou republiku. Schröder je bývalý kancléř, Scholz současný. Bývalý kancléř vyvolal zlobu dokonce ve své vlastní SPD, protože kritizoval ukrajinské požadavky na vojenské dodávky jako „chrastění zbraněmi“.
Putin nyní Schrödera chválí jako „slušného člověka“ a „nezávislého odborníka“. Němci by měli mít z jeho práce radost – je šéfem dozorčí rady ruské státní energetické společnosti Rosněft a zastává vedoucí pozice v projektech plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Kromě toho má být nominován do dozorčí rady ruské energetické společnosti Gazprom.
Právě díky Schröderovi dostávají Němci levnou energii z Ruska; vždyť Rusko také dodává 30 % celkové německé poptávky, říká Putin. Zdůrazňuje německo-ruské hospodářské vztahy. Po desetiletí nebyly žádné problémy se zásobováním.
Putin stále odvádí pozornost od Ukrajiny a připomíná další válku. V Jugoslávii – Srbsku – NATO bombardovalo Bělehrad bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Scholz si to nenechá líbit. Rychle oponuje, že genocidě se tehdy podařilo zabránit. A Putin kontruje, že dnes probíhá „genocida“ i na východní Ukrajině. Večer v Moskvě to Scholz opět označuje za „falešné“. Nic si nedarují. Rozhodující předpoklad pro vyjednávání jako rovný s rovným.
Jak se bude situace vyvíjet dál? Vyjednávání, nebo tu bude příští týden po skončení olympijských her v Číně nová hrozba války? Jde nyní z Putinovy strany jen o taktiku? Kolik vojáků se vrátí, není prozatím jasné. Další manévry pokračují i v sousedním Bělorusku. Na ukrajinské hranici jsou stále rozmístěny desítky tisíc vojáků.
Kancléř si dovolí vtípek
V pondělí se Scholz snažil v Kyjevě zprostředkovat, že i Ukrajina musí dodržovat dohody v rámci minského mírového procesu. Kyjev přitom předložil návrhy zákonů, podle nichž by Ukrajina ve své ústavě udělila bojujícím východoukrajinským regionům Luhansku a Doněcku statut autonomie.
I v Moskvě vyjadřuje kancléř Scholz nepochopení pro to, že ruská vláda dělá z něčeho, co není na pořadu dne, politickou záležitost. Má na mysli otázku, zda bude Ukrajina přijata do NATO. Pak si dovolí malý žertík. Nejde o téma, které budou muset oba státníci řešit během svého funkčního období. A věří, že Putin ještě nějakou dobu zůstane, i když „ne navždy“.
Putin opět kontruje, že bylo dlouho slibováno, že se NATO nebude rozšiřovat. Rusko požaduje písemné záruky, že k tomu skutečně nedojde. Otázka přijetí Ukrajiny do aliance musí být rozhodnuta nyní. Nyní. Ne až už nebude prezidentem.
Tento první kontakt mezi Putinem a Scholzem působí jako deeskalace nebezpečné situace. Na Západě však zůstávají vládní představitelé skeptičtí. Nebezpečí invaze prý ještě není zažehnáno. Pokud nehrozí tento týden, tak později. A ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba říká: „Rusko vydává prohlášení neustále.“ V deeskalaci uvěří pouze tehdy, až se ruská vojska skutečně stáhnou. Mezitím opět manévruje zhruba 30 ruských válečných lodí.
