Německý prezident Steinmeier v projevu po svém znovuzvolení varoval před nebezpečím války v Evropě. Vyzval Vladimíra Putina, aby v Evropě zachoval mír. Za napjatou bezpečnostní situaci je podle něj zodpovědné Rusko.
Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier bezprostředně po svém znovuzvolení varoval před akutním nebezpečím války v Evropě. Ve svém nedělním projevu ve Spolkovém sněmu v Berlíně Steinmeier připsal odpovědnost za napjatou bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny Rusku: „Nacházíme se uprostřed nebezpečí vojenského konfliktu, války ve východní Evropě,“ řekl Steinmeier. „Rusko za to nese odpovědnost.“
Německý prezident oslovil přímo na ruskou hlavu státu Vladimira Putina. „Obracím se na prezidenta Putina: uvolněte smyčku kolem krku Ukrajiny! A hledejte s námi cestu, která zachová mír v Evropě,“ řekl Steinmeier. „Prezidenta Putina mohu jen varovat: nepodceňujte sílu demokracie.“
„Posilování ruských vojsk nelze nepochopit,“ dodal bývalý německý ministr zahraničí. „Je to hrozba pro Ukrajinu a také tak má být vnímáno.“ Lidé na Ukrajině však mají „právo na život beze strachu a ohrožení, na sebeurčení a suverenitu“. Kdo se to pokusí zpochybnit, „ten se setká s rozhodnou reakcí“, zdůraznil Steinmeier.
Scholz vidí „velmi vážné ohrožení míru v Evropě“.
Spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) před svou návštěvou Ukrajiny a Ruska varoval před vyhrocením situace. Všichni musí „pochopit, že jde o velmi, velmi vážné ohrožení míru v Evropě, kterému v současnosti čelíme“, řekl Scholz v neděli v Berlíně. Během své pondělní návštěvy Kyjeva a úterní návštěvy Moskvy půjde o to „zjistit, jak můžeme zabezpečit mír v Evropě“.
Scholz varoval Rusko před vojenskou intervencí na Ukrajině a zároveň nabídl diplomatické úsilí k urovnání krize. Podle něj je „nutné jasně říci, že vojenská agrese proti Ukrajině, která ohrožuje její územní celistvost a suverenitu, povede k tvrdým reakcím a sankcím“, uvedl Scholz.
„Možná stojíme v Evropě na pokraji války.“
Před vojenskou eskalací ukrajinského konfliktu varoval rovněž německý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení). „Možná stojíme v Evropě na pokraji války. S velkými obrněnými armádami proti sobě. Je to naprosto tísnivé a hrozivé,“ řekl Habeck v neděli televizním stanicím RTL a ntv.
Fakt, že kancléř Olaf Scholz v pondělí odletí do Kyjeva, je podle Habecka „mimořádně dobrý“. „To jsou znamení, která se počítají. Ukrajinu nenecháme na holičkách. Prostřednictvím těchto mnoha jednání se můžeme pokusit vybudovat most, který v tuto chvíli ještě není nutně vidět.“
Izraelci by měli Ukrajinu opustit tak rychle, jak je to jen možné
V souvislosti s napjatou situací na Ukrajině vyzval izraelský premiér Naftali Bennett občany Izraele, aby co nejdříve opustili zemi. Bennett v neděli řekl, že doufá, že napětí skončí bez eskalace, ale že neví, jak se situace vyvine. Proto byl podle něj o víkendu výrazně zvýšen počet letů z Ukrajiny do Izraele. Podle ministerstva zahraničí žije na Ukrajině přibližně 15 000 Izraelců.
„Znovu vyzývám Izraelce na Ukrajině: Vrať se domů!“ řekl Bennett. „Zbytečně neriskujte. Nečekejte na situaci, až se budete chtít zoufale vrátit domů, ale už to nebude možné.“
Ukrajinský vzdušný prostor zůstává navzdory varování otevřený
Navzdory rostoucímu mezinárodnímu varování před vojenskou eskalací konfliktu na Ukrajině vláda v Kyjevě oznámila svůj záměr ponechat ukrajinský vzdušný prostor otevřený. „Vzdušný prostor nad Ukrajinou zůstává otevřený a stát pracuje na odstranění rizik pro letecké společnosti,“ uvedlo ministerstvo infrastruktury po nedělním krizovém zasedání.
Kyjev se obává, že by Ukrajina mohla být kvůli současnému konfliktu s Ruskem odříznuta od mezinárodní letecké dopravy. Nizozemská letecká společnost KLM v sobotu oznámila dočasné pozastavení svých letů na Ukrajinu.
Polsko se připravuje na přijetí ukrajinských uprchlíků
Po varování americké vlády před možným hrozícím ruským útokem se Polsko připravuje na přijetí ukrajinských uprchlíků. Vzhledem k situaci v sousední zemi se Polsko připravuje na různé scénáře, napsal v neděli na Twitteru ministr vnitra Mariusz Kaminski. „To zahrnuje i přípravu vedoucích představitelů regionálních správ na možný příliv uprchlíků z Ukrajiny, kteří by u nás mohli hledat ochranu kvůli případnému konfliktu.“
Německá vláda považuje situaci za „extrémně nebezpečnou“
Německá vláda před cestou kancléře Olafa Scholze do Kyjeva a Moskvy vyhodnotila situaci v ukrajinské krizi jako „mimořádně nebezpečnou“. Vládní zdroje v neděli uvedly, že „velmi znepokojivý celkový obraz“ bude mít rozhodující vliv na pondělní a úterní jednání s prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Cílem obou inauguračních návštěv bude zachování deeskalačních rozhovorů s Ruskem. Mělo by se vstoupit do dialogu o požadavcích obou stran. „Nejen že jsme k takovým jednáním připraveni, ale také k nim aktivně vyzýváme.“
Německo nevylučuje zbrojní pomoc Ukrajině
Před cestou kancléře Olafa Scholze do Kyjeva německá vláda nabízí možnost další zbrojní pomoci Ukrajině – ovšem vyjma smrtících zbraní. Seznam vojenského vybavení předložený Ukrajinou obsahuje „několik položek (…), na které bychom se mohli podrobněji podívat“, uvedly v neděli německé vládní zdroje. Tyto žádosti jsou nyní prozkoumávány. Kromě politického rozhodnutí jde také o reálnou dostupnost tohoto materiálu, který potřebuje i samotný Bundeswehr (jak nedávno uvedl deník Die Welt, „Ukrajina chce od Německa zbraně, které by rád měl i Bundeswehr„, pozn. PQ). Neočekává se, že by pondělní inaugurační návštěva kancléře Scholze v Kyjevě již vedla ke konkrétnímu příslibu dodávek vojenského materiálu.
Jiná je situace v případě další hospodářské pomoci, kterou Ukrajina rovněž požaduje. Ve vládních kruzích bylo naznačeno, že by v pondělí mohly být v tomto ohledu přijaty konkrétní závazky. Zatím však nebyly uvedeny žádné podrobnosti. Od roku 2014 poskytlo Německo Ukrajině již téměř dvě miliardy eur.
