Elektromobily nahrazují vozy se spalovacími motory. Otázkou již není, zda se elektromobily prosadí, ale pouze jak rychle. Přehled současného stavu se zvláštním zřetelem na Švýcarsko.
Automobilový průmysl prochází změnou. Od roku 2018 do roku 2021 se podíl benzinových a naftových vozů na trhu nových automobilů ve Švýcarsku snížil z téměř 93 na 60 procent. Mezitím je každý pátý nový vůz hybrid, každý desátý elektromobil a každý dvanáctý vůz je tzv. plug-in hybrid.
Plně elektrickým elektromobilům a částečně elektrickým plug-in hybridům se také říká plug-in automobily, protože jejich baterie se nabíjejí z elektrické sítě. Do roku 2035 budou více než 90 % všech nových registrací švýcarských vozidel tvořit plug-in automobily, z nichž většinu budou tvořit plně elektrické automobily.
Taková je prognóza nové studie, kterou vypracovala Akademie mobility TCS (Touring Club Schweiz) na zakázku sdružení pro elektromobilitu Swiss eMobility. Výsledky se shodují se s mezinárodními studiemi, které počítají s tím, že do roku 2035 bude téměř 100 % všech nových automobilů v Evropě plně elektrických, tj. elektromobilů, nikoli částečně elektrických plug-in hybridů.
Plug-in hybridy usnadňují přechod na elektromobilitu. „Čím více se prosadí elektromobilita, tím méně bude potřeba mezikrok prostřednictvím plug-in hybridů,“ uvádí se ve studii.
Vozů na elektřinu bude přibývat
Jak už to u nových technologií bývá, změny probíhají postupně a nenápadně po mnoho let a pak náhle nabývají na rychlosti. V tomto bodě se nyní nacházíme.
Podíl automobilů „do zásuvky“ (elektromobilů a plug-in hybridů) na trhu s novými automobily v současné době činí 18 % (10 % elektromobilů a 8 % hybridních vozidel).
Tržní podíl vozů s možností připojení k elektrické síti u nových automobilů bude činit
- v roce 2025 mezi 40 % a 60 %,
- v roce 2030 mezi 72 % a 94
- a v roce 2035 mezi 91 % a 99 %.
Švýcarský vozový park osobních automobilů se tak bude skládat z
- v roce 2025 více než 487 000 až 626 000,
- v roce 2030 více než 1,3 milionu až 1,8 milionu
- a v roce 2035 více než 2,4 milionu až 2,9 milionu
plug-in automobilů.
Za tímto účelem musí být vyrobeno
- v roce 2025 mezi 940 GWh/rok a 1200 GWh/rok,
- v roce 2030 mezi 2900 GWh/rok a 3900 GWh/rok
- a v roce 2035 mezi 5400 GWh/rok a 6700 GWh/rok
více elektřiny.
Výkon jedné jaderné elektrárny
Podle prognózy budou v roce 2035 téměř všechny nově registrované vozy elektrické a přibližně každý druhý vůz bude elektrický nebo částečně elektrický – podíl vozů se spalovacím motorem se tedy sníží na polovinu. Za předpokladu, že spalovací motory automobilů budou ještě účinnější, bude Švýcarsko za 15 let potřebovat méně než polovinu benzínu a nafty.
Elektrifikace vozového parku osobních automobilů „výrazně ušetří energii“, raduje se TCS, zároveň však zvýší poptávku po elektřině: „Do roku 2035 bude třeba pro vozový park osobních automobilů vyrobit nebo dovézt o 8,6 až 10,7 % více elektřiny,“ uvádí studie. To zhruba odpovídá ročnímu výkonu jedné jaderné elektrárny.
Elektromobil vyhrává v účinnosti
Celkově je potenciál úspory energie u elektromobilů obrovský: „Ve srovnání s technologií palivových článků s vodíkem je trojnásobný a ve srovnání s vozidly na syntetická paliva šestinásobný,“ uvádí se dále ve studii.
Navíc hraje roli ještě jeden důležitý faktor. U spalovacích motorů a fosilních paliv se „energie pro osobní automobilovou dopravu zcela dováží. Díky elektromobilitě má Švýcarsko příležitost přejít z pozice dovozce energie na pozici jejího výrobce,“ uvádí studie.
Proč elektromobily vytlačují vozy se spalovacími motory?
- Klesající náklady: ceny elektromobilů klesnou na úroveň srovnatelných spalovacích automobilů (cenové parity bude dosaženo v letech 2025 až 2027),
- větší nabídka: větší výběr modelů,
- rostoucí akceptace vozidel na elektrický pohon,
- zpřísnění předpisů: přísnější zákony o emisích CO2, zákaz spalovacích motorů v nových automobilech v EU od roku 2035,
- přední výrobci automobilů se rozhodli postupně vyřadit spalovací motory.
Pohled na sever dává tušit, co nás čeká v příštích letech: V Norsku se od roku 2011 do roku 2021 zvýšil podíl státem dotovaných elektromobilů z 1 na 63 %. Zároveň jsou naftové a benzínové automobily prakticky neprodejné.
Rychlý konec fosilních paliv
Spolu s plug-in hybridy mají v Norsku elekromobily tržní podíl 84 % nových registrací. Nové vozy na fosilní paliva stále ještě tvoří 8,4 procenta. Od roku 2025 by se na norských silnicích neměla objevovat žádná nová auta se spalovacími motory.
Severský zázrak? Ne.
Díky vládní podpoře nejsou elektromobily v Norsku téměř o nic dražší než srovnatelné vozy se spalovacím motorem. V případě cenové parity se zákazníci rozhodnou pro ekologičtější a levnější elektřinou poháněný vůz.
Elektromobily zlevňují
I bez dotací nebudou elektromobily za několik let dražší než benzinové a dieselové vozy. V závislosti na třídě vozidla se očekává, že v letech 2025 až 2027 dosáhnou cen srovnatelných automobilů se spalovacím motorem. Neustále klesající ceny baterií a úspory nákladů při větších objemech výroby zajistí, že elektromobily budou z hlediska pořizovací ceny konkurenceschopné přibližně za pět let (při zohlednění celkových několikaletých nákladů jsou často konkurenceschopné již dnes).
Spirála inovací v oblasti elektrických automobilů se teprve roztáčí. Optimalizované výrobní linky a modely navržené od základu jako elektromobily, které se montují snadněji než daleko složitější vozidla se spalovacím motorem, dále náklady sniží. Za několik let budou i malé elektromobily cenově konkurenceschopné.
V současné době však nejsou malé elektromobily pro výrobce dobrým obchodem. Proto se prozatím soustředí na luxusní elektrické vozy a na vozy střední třídy, které lze již dnes prodávat se ziskem.
Výběr modelů se rychle zvyšuje
Nová vozidla s možností připojení k elektrické síti přicházejí na trh mnohem rychleji, než předpovídaly dřívější studie, a to většinou ve střední a luxusní třídě. Očekává se, že výběr elektrických mikro a malých vozů se výrazně zvýší až v roce 2025.
Obliba elektrických automobilů roste
Více než polovina Švýcarů si nyní dokáže představit elektromobil jako svůj příští vůz. Klesající ceny, širší nabídka modelů, poměrně rychlé rozšíření rychlých dobíjecích stanic a pravděpodobně také klimatický efekt všeobecnou oblibu elektromobilů zvyšují. Elektromobily jsou všudypřítomné i v reklamě.
Důvody hovořící proti elektromobilu jsou zatím vyšší pořizovací cena, nejistota ohledně nabíjecí infrastruktury a obavy ohledně dojezdu a možností dobíjení. Tyto výhrady nelze odstranit pouze pomocí reklamních spotů na elektromobilitu. Podle švýcarské společnosti eMobility je proto nejdůležitějším faktorem přijetí tzv. „sousedský efekt“, tj. spokojení řidiči elektromobilů, kteří novou technologii doporučují svým kolegům, sousedům nebo příbuzným.
Právě infrastruktura pro nabíjení zůstává velkou překážkou. Přestože jen v loňském roce vzrostla síť veřejných dobíjecích stanic o 24,7 %, „při vysokém podílu nájemníků a majitelů bytových domů představuje prozatímní nemožnost soukromého dobíjení ve vlastní garáži překážku přechodu na elektromobilitu,“ uvádí švýcarská společnost eMobility. Největší překážkou rychlého pronikání na trh se proto může stát stále pomalý rozvoj soukromé nabíjecí infrastruktury.
S rostoucí oblibou elektrických automobilů budou vedle veřejné sítě dobíjecích stanic se zpožděním přibývat i domácí dobíjecí stanice. Parkovací místo bez nabíjecího zařízení bude dříve či později bezcenné.
Přísnější předpisy předznamenávají konec spalovacího motoru
Pokud se nyní výrobci automobilů předhánějí v oznamování nových elektromobilů, je to jednoduše proto, že nemají jinou možnost. EU chce nejpozději do roku 2035 přestat vyrábět nová auta na benzin nebo naftu. Velké automobilky proto budou v Evropě své modely se spalovacím motorem v letech 2030 až 2035 postupně vyřazovat, menší výrobci mnohem dříve.
V posledních měsících různé automobilky urychlily vyřazování spalovacích motorů:
- Daimler nechce od roku 2025 vyvíjet žádné nové spalovací motory,
- Audi nebude po roce 2026 uvádět na trh nové benzinové a naftové vozy,
- Opel bude od roku 2028 jezdit pouze na elektřinu,
- Volkswagen plánuje opustit evropský trh se spalovacími vozidly v letech 2033 až 2035,
- Fiat přejde v letech 2025 až 2030 na plně elektrická vozidla,
- Ford a Volvo se do roku 2030 zbaví benzinových a hybridních vozidel,
- Porsche vyřadí spalovací motor do roku 2030,
- Mini se od roku 2031 stane první čistě elektrickou značkou skupiny BMW.
Seznam by mohl libovolně pokračovat.
Také plug-in hybridy nemají velkou budoucnost. Na rozdíl od elektromobilů budou i po roce 2030 dražší než vozidla se spalovacími motory, píše International Council on Clean Transportation (Mezinárodní rada pro čistou dopravu, ICCT). Proto by měly být považovány jen za přechodnou technologii.
Přestože se v současné době prodává stále mnoho plug-in hybridů, na pozadí již dlouho probíhá přechod na čistě elektrické vozy. Jen tak mohou výrobci splnit stále přísnější limity CO2 a emisní normy. Dodavatelé, kteří dostatečně rychle nepřevedou své vozové parky na elektrická vozidla, dostanou účet v podobě pokut. V určitém okamžiku se automobilovému průmyslu přestane vyplácet vyvíjet nové spalovací motory, protože ani s optimalizovanými benzinovými a naftovými motory již nelze splnit limity, nebo by to bylo příliš náročné a tudíž neefektivní.
Naprostá většina výrobců proto hledá spásu v elektromobilech, protože u nich je mnohem snazší dosáhnout technického pokroku než u vozů s vodíkovými palivovými články. Elektromobily s dobíjecími bateriemi jsou nyní připraveny k uvedení na trh a mohou přispět k ochraně klimatu, ale na průlom v oblasti vodíkových automobilů si ještě dlouho počkáme.
Velké značky sází na elektrický pohon
V úvodním videu generální ředitel koncernu VW Herbert Diess v pouhých dvou minutách vysvětlil, proč vodíková auta nemají vůči elektromobilům šanci. Ukázka pochází z diskuzního pořadu moderátora Markuse Lanze německé veřejnoprávní televizní stanice ZDF (editováno).
Průmysloví giganti jako Volkswagen, Daimler a GM proto v posledních měsících oznámili „all-in“ elektro strategii. Tímto způsobem vysílají signál politikům a průmyslu, aby urychleně rozšířili dobíjecí infrastrukturu.
Jejich poselství je jasné: my vyrábíme elektromobily s nízkými emisemi, takže vy vybudujte potřebnou infrastrukturu za peníze daňových poplatníků. Pomalé rozšiřování nabíjecí infrastruktury by odpovídajícím způsobem zpozdilo pronikání plug-in vozidel na trh.
V EU a USA se toto poselství dostalo do povědomí: EU chce na hlavních silnicích vybudovat každých 60 kilometrů dobíjecí stanice pro elektromobily. Obří infrastrukturní projekt amerického prezidenta Joea Bidena počítá kromě obnovy silnic a mostů i s podporou elektromobility.