Ať obrana, energie nebo migrace – Německo se vůči Rusku již léta chová naivně. Nyní v této tradici pokračuje možný příští kancléř. Velkou roli v jeho počínání hraje vakcína Sputnik V.
Německo je zahleděno na incidenční čísla a pře se o detaily lockdownu. Hrozí mu, že v diskuzích o detailech pandemie ztratí přehled. Názorným příkladem je nejnovější vývoj kolem ruské vakcíny Sputnik V.
Bavorský předseda vlády Markus Söder oznámil, že si jeho spolková země zajistila 2,5 milionů dávek. I další spolkové země, především Meklenbursko-Přední Pomořansko, chtějí vsadit na Sputnik. Pod tlakem spolkových zemí mezitím spolkový ministr zdravotnictví přistoupil na vyjednávání s Ruskem.
Söder, jeho meklenburská kolegyně Manuela Scheswigová a další fanoušci Sputniku se při tom tváří zodpovědně, argumentují záchranou lidských životů dodatečnými dávkami vakcín. Jejich jednání je ale ve skutečnosti nezodpovědné. Dávají občanům falešné sliby a jednají dokonce proti německým zájmům.
Zaprvé: Německo Sputnik nepotřebuje. Do konce září obdrží Spolková republika více než 200 milionů dávek vakcíny. K dosažení kolektivní imunity je třeba zhruba 120 milionů dávek. Německo sice má akutní problém s očkováním, ten ale není dlouhodobý. „Sputnik V naprosto nepotřebujeme“, prohlásil Thierry Breton, šéf očkovací task force Evropské unie před několika dny. To je pravda a platí to i pro Německo.
Zadruhé: Německo nemůže dostat Sputnik V včas. V Rusku probíhá jeho výroba velmi pomalu. Zatím tam nebyla v přepočtu na obyvatele očkována ani polovina lidí, jako v Německu. Výrobce Sputniku nyní staví síť zahraničních fabrik. Než budou moci začít s výrobou, ale ještě bude trvat měsíce. To platí i pro bavorský závod v Illertissenu, odkud chce Markus Söder získat své dávky.
Sputnik V je dobrou očkovací látkou, která by v příštích několika letech mohla po celém světě pomoci zachránit mnoho lidských životů. Pro Německo a EU ale přijde příliš pozdě. To znamená, že její objednání nepřinese žádný lékařský užitek. Za to ale velmi vysoké politické náklady.
Protože zatřetí: Sputnik V je pro Kreml mocenským nástrojem. Vakcína má hrát rozhodující roli v dosažení střednědobého základního cíle současné ruské zahraniční politiky. Oddělit Německo a EU z transatlantického spojenectví s USA – a dlouhodobě je svázat s Ruskem.
Od nástupu Joea Bidena na post amerického prezidenta nevynechá Kreml jedinou příležitost k jednoznačné formulaci tohoto cíle. Transatlantická propast, která se otevřela v letech Trumpova vládnutí, se již nemá zavřít. Evropa se nemá vrátit ke svému ukotvení v NATO, naopak si má od USA udržet odstup.
Šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, dlouholetý Putinův důvěrník, nedávno v rozhovoru pro deník Kommersant nastínil, jakou roli při tom hraje Sputnik V. „Jsme ochotni si s našimi evropskými partnery sednout k vyjednávacímu stolu“, řekl Petrušev. „To je nyní, na vrcholu pandemie, obzvlášť důležité. Evropa potřebuje pomoc a mnoho evropských zemí nás poprosilo o vakcínu, aby zachránily životy svých občanů. Když nás potřebují, jsme ochotni pomoci.“
Jde o stejný vzorec jako u Nord Stream 2. Stejně jako v případě plynovodu má Sputnik V Evropanům zprostředkovat dojem, že bez Rusů nic nejde.
Kreml signalizuje, že se Evropa musí rozhodnout: buď s Ruskem nebo s USA. Okamžik, kdy americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta „vrahem“, přirovnal Petrešev v rozhovoru pro Kommersant k fultonskému projevu z r. 1946. V něm označil Winston Churchill, za přítomnosti prezidenta Woodrowa Wilsona, Sovětský svaz za nepřítele. Byl to začátek studené války.
Německo se ztrácí v pandemických detailech. Rusko oproti tomu uvažuje v dlouhodobých souvislostech. Putin a jeho okolí se ve svých prohlášeních rádi vrací až k první světové válce. Ústředním poselstvím je, že USA celá století předstíraly, že osvobodí svět, místo toho si ho však porobily. To musí Evropa konečně pochopit a těsněji spolupracovat s Ruskem. Že Rusko ve stejnou chvíli rozšiřuje svoji vojenskou přítomnost na východní Ukrajině a zároveň nabízí státům EU jako záchranu svou vakcínu – jde jen o náhodu?
S USA sdílíme společné hodnoty svobody
Evropská unie a Německo nesmí zapomenout dvě věci. Zaprvé: své hodnoty svobody sdílejí s USA, kde byl zrovna demokraticky odvolen prezident. Ne s Ruskem, kde prezident během dvou desítek let změnil mladou demokracii v autoritářský stát. A zadruhé: ve světě, kde se USA odvrací od Evropy a přibližují k Asii, není Rusko alternativním spojencem, nýbrž rivalem.
Není to ještě ani rok, kdy německá kancléřka Angela Merkelová otevřeně obvinila Kreml z „pokusu o vraždu“ kritika Alexeje Navalného. Před necelými dvěma měsíci kritizovala rozsudek proti Navalnému jako „naprosto neslučitelný se zásadami právního státu“. Nyní se němečtí politikové obrací proti EU a chtějí od Ruska koupit vakcínu, kterou nepotřebujeme?
I když EU udělala v zabezpečení vakcínou chyby a oproti Velké Británii a USA zůstala pozadu, očkuje rychleji než většina zemí světa, i rychleji než Rusko. Ne nákup Sputniku V, ale zřeknutí se ho by bylo nosným signálem budoucnosti německé a evropské politiky.
Evropská unie totiž nemusí ukázat sílu pouze v otázce očkování. Musí být schopna zasáhnout i ve válkách jako v Sýrii nebo Libyi, místo aby nechala udávat tón Rusko (a Turecko). Musí chránit své vnější hranice, místo aby Rusku (a Turecku) přenechala kontrolu nad migračními toky. Musí se stát nezávislou na ruském zemním plynu, v nouzi i s novými vlastními jadernými elektrárnami.
Markus Söder ale podlehl vábení kremelských sirén. Nebo je dostatečně mazaný, aby využil ruskou vakcínu k dosažení krátkodobé politické profilace. Obojí je pro potenciálního příštího kancléře neakceptovatelné.
