Německo se již 7 týdnů nachází v lockdownu. Zprvu v light verzi, nyní v naprostém. Od požadovaného nízkého počtu infekcí však zůstává hodně vzdáleno. Epidemiolog Ralf Reintjes vidí především jednu příčinu.
Podíváme-li se na počty infikovaných v Německu, moc se toho v posledních týdnech neděje: exponenciální nárůst je sice zastaven, čísla však neklesají. Čísla se ustálila nad hranicí 20.000 infikovaných denně. Lehký lockdown nezabral.
Proto během uplynulého víkendu kancléřka Angela Merkelová a předsedové vlád spolkových zemí opatření zpřísnili. Od středy nejsou uzavřeny jen restaurace, posilovny a divadla, ale i školy, mateřské školky a maloobchod. Již druhý totální lockdown má platit minimálně do 10. ledna. Cílem je zpomalení nákazy, snížení počtu infikovaných a znovunabytí kontroly nad pandemií.
Montgomery: „Lockdown potrvá déle než do 10. ledna“
O tom, že se to během tří týdnů povede, ovšem epidemiologové pochybují již nyní. Předseda Světové lékařské organizace (WMA) Frank Ulrich Montgomery dokonce předpovídá nutnost zachování tvrdých opatření až do Velikonoc. „I když začne očkování dříve, než jsme čekali, jeho efekt přispěje ke zlepšení situace jen velmi pomalu“, řekl v rozhovoru pro deníky mediální skupiny Funke.
Požadovaná úroveň 50 nových infekcí nebo méně na 100.000 obyvatel bude podle modelů dosažena až koncem ledna. Montgomery si je jistý, že se občané musí připravit na delší platnost přísných pravidel. „Lockdown potrvá déle než do 10. ledna“, zní jeho prognóza.
Epidemiolog Ralf Reintjes hodnotí v rozhovoru pro magazín Focus Online situaci podobně. Nechce sice odhadovat přesná data jako např. Velikonoce, na to jsou mezitím epidemiologické modely příliš nepřesné. „Nepočítám s tím, že za tři až čtyři týdny uvidíme výrazný pokles počtu infikovaných, jelikož jsme zatím zřejmě ještě ani nedosáhli vrcholu nárůstu. A pokud nastane přes Vánoce uvolnění pravidel, jsem hodně skeptický, že v lednu čísla výrazně klesnou.“
Riziko setkat se s infikovaným je dnes výrazně vyšší než během prvního lockdownu
Ralf Reintjes je profesorem epidemiologie a informování o zdravotnictví na Univerzitě pro aplikovanou vědu v Hamburku. Těžištěm jeho práce je výzkum infekčních chorob, expertíza v dozoru a připravenosti na pandemie na národní a mezinárodní úrovni (především v Evropě, Asii a Africe).
Elementární je redukce kontaktů každého jednotlivce. A to v ještě větší míře než během prvního jarního lockdownu, říká epidemiolog Reintjes. Protože v březnu a dubnu bylo ve srovnání se současností nakaženo výrazně méně lidí. Zatímco Institut Roberta Kocha (RKI) hlásil na jaře ve špičce 6.000 nově infikovaných osob během 24 hodin, je to dnes pravidelně přes 25.000 nakažených. „Pravděpodobnost, že bude jeden z mých kontaktů infikován, byla během prvního lockdownu spíš nízká. Když je v dnešní době nakaženo 5x nebo 10x více lidí – v závislosti na tom, jak vysoký je počet nezachycených případů – je v současné době riziko mnohonásobně vyšší a je třeba jen málo kontaktů, abyste se setkali s infikovanou osobou.“
Epidemiolog: Od rozvolňování „jsme opravdu hodně vzdáleni“
Místo aby však lidé ještě důsledněji dodržovali kontaktní omezení, pozoruje epidemiolog spíš pravý opak. Mnozí se stali v přístupu ke koronaviru bezstarostnější, dostavila se také určitá únava pandemií. Strach před nakažením ustoupil naštvání z ustavičného omezování.
O možném rozvolňování pravidel tedy nechce Reintjes ani slyšet. „Od toho jsme opravdu hodně vzdáleni.“ Cílovou metu 50 nových infekcí na 100.000 obyvatel v 7denním průměru považuje z epidemiologického hlediska za minimální požadavek. Lepší by bylo 20 nebo alespoň 25 nakažených. Jen pak je totiž možné trvale zajistit trasování kontaktů a tím pádem i účinné přerušení infekčních řetězců, říká profesor epidemiologie, který vyučuje a bádá na univerzitě Aplikovaných věd v Hamburku.
„Dokud udržíme počet nově nakažených pod 50, lze to zpravidla i po delší dobu dobře řídit. Pokud tuto hranici překročíme, čísla často vystřelí prudce nahoru“, vysvětluje. „To jsme v poslední době názorně viděli na příkladu Meklenburska-Předního Pomořanska. Počty infikovaných tam byly dlouho nízké, nyní však prudce rostou i tam.“
Epidemiolog spatřuje naději v pravděpodobně v příštích dnech schválené první vakcíně proti koronaviru v Německu. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) oznámila, že o kandidátovi německo-amerického tandemu Biontech/Pfizer rozhodne v příštím týdnu.
Pandemie bude Německo a svět zaměstnávat i v následujících měsících. „A ani příští zimu ještě na koronu nikdo nezapomene“, upřesňuje epidemiolog Reintjes. I pak ještě budou existovat další případy. „Jsem ale optimista, že příští rok zažijeme zcela jinou zimu, než je ta současná. Aby tomu tak skutečně bylo, ale nyní všichni musíme udělat své domácí úkoly.“ Totiž: zprovoznit očkovací proces a v následujících týdnech omezit kontakty na absolutní minimum.
Stejný názor jako epidemiolog Ralf Reintjes zastává i renomovaná viroložka Melanie Brinkmannová z Helmholtzova centra pro výzkum infekčních chorob, podívejte se na viderozhovor. Vše o koronakrizi a Německu najdete ve specializovaných rubrikách. Líbí se vám magazín POLITIQ? Přihlaste se k odběru novinek.
