Klause Schwaba určitě nelze podezírat z toho, že by byl levičák. Jeho názory však zřetelně demonstrují, nakolik východoevropské pravici – nebo lépe řečeno těm, kteří se za ni považují – ujel vlak. Rozhovor, který vedli Marcus Gatzke und Marlies Ukenová, přinesl německý týdeník Die Zeit.
Koronakrize ukazuje, že musíme globální kapitalismus nově definovat, říká Klaus Schwab, zakladatel a prezident Světového ekonomického fóra (WEF). Jinak dojde ke změně násilím. Swab pracuje od začátku roku z homeoffice. Ještě nikdy se nesetkal s tolika lidmi jako v uplynulých měsících, ale pouze virtuálně, vypráví 82letý muž na telefonu. Již 50 let zve šéfy vlád, veličenstva, předsedy představenstev, lidskoprávní a ekologické aktivisty do švýcarského Davosu, aby si mohli vyměňovat názory. Kvůli koronaviru se bude v lednu 2021 setkání konat pouze virtuálně. Vlastní fórum bylo přesunuto na začátek léta. Swab využil čas k tomu, aby napsal knihu o dopadech koronakrize („The Great Reset„, spolu s Thierry Malleretem). Německý překlad vyšel koncem září.
ZEIT ONLINE: Pane Schwabe, vaše nová kniha by mohla nejednoho čtenáře překvapit. Píšete, že čas po pandemii zahájí dobu masivního přerozdělování od bohatých k chudým a od kapitálu k práci. To zní spíš po Levici (něm. polit. strana, PQ), ne po Světovém ekonomickém fóru.
Klaus Schwab: Možná mě jen hodně lidí zná příliš málo. Již roky se zasazuji za zodpovědný kapitalismus. V současné době čelíme dvěma obrovským výzvám: rozevírající se propastí mezi bohatými a chudými, na národní i mezinárodní úrovni, a pak klimatické krizi. Těchto problémů se musíme chopit. A dnes, s pandemií koronaviru, se objevuje ještě třetí výzva. Potřebujeme hospodářský systém, který je odolnější, inkluzivnější a šetrnější.
ZEIT ONLINE: Koronakrize podle vás zasadila smrtelnou ránu neoliberalismu. Jak to myslíte?
Schwab: Běžně je termín neoliberalismus vnímán jako neřízený kapitalismus bez zábran. A právě země, které tuto strategii nejvíce prosazovaly – například USA a Velká Británie – jsou koronou nejvíce zasaženy. Pandemie opět jednou ukázala, že neoliberalismus v této podobě dosloužil.
ZEIT ONLINE: Co z toho podle vás vyplývá?
„Nevolám po změně systému. Volám po zlepšení systému.“
Klaus Schwab
Schwab: Jsem přesvědčen o tom, že musíme kapitalismus nově definovat. Nesmíme brát ohledy jen na finanční kapitál, ale také sociální kapitál, přírodní kapitál a lidský kapitál. Podniky, které dnes chtějí uspět, musí ve své strategii zohlednit všechny tyto součásti. Především proto, že máme mladou generaci, která si je daleko silněji vědoma negativních důsledků kapitalismu a nespoutané globalizace. Musíme věci přehodnotit.
ZEIT ONLINE: Někteří kritikové tvrdí, že problémem je už samotný kapitalismus.
Schwab: Ne, kapitalismus není problém. Jsem přesvědčený o tom, že hnací silou pokroku je podnikatelský duch každého jednotlivce – a ne stát. Ale tato individuální síla musí být obklopena systémem pravidel, který zabrání nadvládě jednoho nebo druhého směru. Tuto funkci musí naplnit silný stát. Trh sám o sobě žádné problémy neřeší. Nevolám po změně systému. Volám po zlepšení systému.
ZEIT ONLINE: Ve své knize požadujete velký restart – nový začátek. V současné době ale politika vydává peníze především na to, aby udržela při životě starý hospodářský systém. Není to špatná politika?
Schwab: Napřed se samozřejmě musíme postarat o to, aby systém nezkolaboval, jinak ztratíme mnoho pracovních míst a hospodářskou sílu. Stabilizace ale musí být namířena správným směrem. Například v Německu musíme podpořit zelené investice a digitalizaci.
ZEIT ONLINE: Spolková vláda se raději podílí na Lufhanse a to bez velkých závazků. Je to špatný krok?
Schwab: To slouží stabilizaci systému v hluboké krizi. Zároveň by ale stát měl podporovat a budovat alternativy k létání a například otevřít železnici trhu.
„Růst je špatný indikátor“
ZEIT ONLINE: Srovnáváte koronakrizi s válkou. Není to přehnané?
Schwab: Samozřejmě existují zásadní rozdíly mezi pandemií a válkou. Na následky pandemie v každém případě zemře méně lidí než například během Druhé světové války. Ale transformační síly by mohly být podobné. Po Druhé světové válce byl založen měnový systém Bretton Woods, Spojené národy a Evropská unie.
ZEIT ONLINE: Jaké instituce budeme potřebovat po pandemii?
Schwab: Potřebujeme instituce, které chápou svět jako systém a které spojí vlády, firmy a občanské společnosti. Na žádný z problémů, kterým čelíme na globální úrovni, se nemůžeme dívat izolovaně a každý z těchto problémů vyžaduje spolupráci všech.
ZEIT ONLINE: Jak dlouho bude podle vás ještě trvat pandemií způsobená hospodářská krize?
Schwab: Existují dva scénáře. Jednak pozitivní: na jaře 2021 bude k dispozici dostatečné množství vakcíny, ještě lepší a rychlejší testy a možná i o trochu lepší léčebné metody péče o pacienty postižené koronou. Pak se také rychle uzdraví ekonomika. A pak je tu negativní scénář: nic z toho nemáme. Pak nás pandemie ovlivní přinejmenším do r. 2022.
ZEIT ONLINE: Mnoho lidí touží po návratu do „staré normality“. Vy tvrdíte, že se k ní už nikdy nevrátíme. Proč?
„Dekarbonizaci ekonomiky musíme urychlit jakýmkoliv možným způsobem.“
Klaus Schwab
Schwab: Pandemie nás upozornila na velká rizika, která mohou zasáhnout každého z nás. V r. 2017 jsme v Davosu na Světovém ekonomickém fóru simulovali globální krizi – toho se zúčastnily vlády. Na konci ale přesto bylo vše hodně abstraktní. Kvůli pandemii je vše daleko konkrétnější. A důsledky lze aplikovat i na jinou globální pandemii. Pokud nyní nic nepodnikneme, oteplení klimatu změní naše každodenní životy stejně, jako nyní pandemie.
ZEIT ONLINE: Jen o globální změně klimatu nyní téměř nikdo nemluví.
Schwab: Zájem veřejnosti se nyní samozřejmě upírá více na koronakrizi než na klimatickou změnu. Pokud ale mluvíte se zodpovědnými politiky a také firmami, poznáte, že povědomí o globálním oteplování roste. Většina si uvědomuje, že dekarbonizaci ekonomiky musíme urychlit jakýmkoliv možným způsobem. Podívejte se na lesní požáry v Kalifornii. Tam nenosí lidé roušku jen kvůli pandemii, ale i proto, že je vzduch plný částeček kouře.
ZEIT ONLINE: Neměli bychom vzhledem k problémům, které zde popisujete, podniknout ještě více než pouhou korekturu kurzu? Nemusíme zpochybnit jeden ze základních pilířů kapitalismu: růst?
Schwab: Růst je špatný indikátor, pokud jde pouze o měření hodnoty nárůstu hrubého domácího produktu. Právě pracujeme na systému, ve kterém bude každá firma zavázána informovat o svém environmentálním a sociálním výkonu stejně, jako už dnes musí podávat finanční rozvahu. To samé bychom měli požadovat i po státech.
„Korona povede k ještě větší polarizaci společnosti“
ZEIT ONLINE: Ve své knize analyzujete daňové sazby poválečného období. Tehdy byly vysoké platy a zisky firem daněné daleko silněji. Nemusíme se k tomu dokonce vrátit?
Schwab: Samozřejmě je daňový systém nástrojem v boji proti nerovnosti. Nemyslím zde ale daň z příjmů. Potřebujeme zásadní změnu daňového systému nejen k tomu, abychom vyrovnali rozdíly, ale i vypořádání se s ekologickými škodami. My v Ženevě například naplatíme žádnou daň z kapitálových zisků – tím je tedy právem podporováno podnikatelské chování. Ale již při malých částkách platíme ve srovnání s jinými rozvinutými zeměmi daň z majetku. Sice na to čas od času nadáváme, ale zvykneme si. A nakonec je třeba konstatovat, že to je sociálně spravedlivé.
ZEIT ONLINE: Zasazujete se o celosvětovou majetkovou daň, jakou požaduje například francouzský ekonom Thomas Piketty?
Schwab: Jsem pro daňový systém, který stimuluje sílu podnikání, ale také zmenšuje propast mezi chudobou a bohatstvím.
„Korona nám zvědomila, co vše je ve hře. Jsem ale přesvědčen, že máme všechny prostředky, abychom problémy vyřešili.“
Klaus Schwab
ZEIT ONLINE: Přerozdělování ale znamená, že musím někomu něco sebrat, abych jiným něco mohl dát. Je tedy třeba bohatým tohoto světa více vzít?
Schwab: Ano. Nejsem jediný, kdo tento názor zastává. Bohatí a vlivní lidé jako Bill Gates a Warren Buffet uvažují podobně. V tomto diskurzu ovšem nesmíme dospět do starých ideologií. Jsme odkázáni na inovativní a akceschopné hospodářství. A to se právě nachází uprostřed průmyslové revoluce. Zde nelze nekonečně zvyšovat daně.
ZEIT ONLINE: V USA byla nerovnost obzvlášť vysoká i před krizí. Co tam se společností udělá pandemie?
Schwab: Korona povede k ještě větší polarizaci společnosti. Lidé hledají v takové krizi identitu, oporu. V takové situaci je populismus jednoduchou a úspěch slibující odpovědí. Existuje tam ale i mnoho moudrých hlasů, které usilují po větší spravedlnosti. Vezměte si Marca Benioffa, šéfa Salesforce. Požaduje zvláštní daň, která by podpořila bezdomovce a nezaměstnané v San Franciscu.
ZEIT ONLINE: Mnoho lidí, obzvlášť v Evropě, doufá ve vítězství Joea Bidena. Vy také?
Schwab: O tom musí rozhodnout americký volič. Já doufám v to, že příští americký prezident nebude dodatečně přetížen neočekávanými událostmi, jako je koronavir nebo ekologickou krizí s obrovskými dopady.
ZEIT ONLINE: Kde berete optimismus, že dojde k radikální změně? V současné době geopolitické konflikty spíš přibývají a vůle po multilaterální spolupráci spíše klesá.
Schwab: To je bohužel pravda. Nesmíme se ale vzdát naděje – i když si občas připadám jako misionář. Korona nám zvědomila, co vše je ve hře. A já jsem přesvědčen o tom, že máme všechny prostředky, abychom před námi ležící problémy vyřešili.
ZEIT ONLINE: Co se stane, když nic neuděláme?
Schwab: Sociální a ekonomické rozdíly se budou dále prohlubovat, nespravedlnost a ničení přírody bude vzrůstat. Pokud proti tomu nic neuděláme, jednou ke změnám dojde jinou cestou, například násilnými konflikty nebo revolucemi. To nás učí dějiny.
Klaus Schwab je německým ekonomem a zakladatelem i prezidentem Světového ekonomického fóra a dalších nadací. Vyrůstal jako syn ředitele továrny v německém Ravensburgu. Poté vystudoval strojírenství na ETH Zürich, kde se v r. 1965 stal doktorem technických věd (Dr. sc. techn.). Na Univerzitě ve Freiburgu vystudoval podnikovou ekonomiku, kde se také r. 1967 stal doktorem ekonomie (Dr. rer. pol.). Studoval také na Harvardově univerzitě, kde získal titul Master of Public Administration (MPA). Od r. 1972 až 2003 byl profesorem podnikové politiky na Ženevské univerzitě. Schwab je také autorem několika knih o podnikové ekonomii, řízení a společenských problémech. Rovněž je držitelem několika čestných doktorátů a vyznamenání, mezi nimi i dvou Záslužných řádů Spolkové republiky Německo a francouzského Řádu čestné legie.
