Tentokrát jsem vybral část přepisu z 34. dílu podcastu virologa Christiana Drostena z 22. dubna. Mluví v něm o situaci v Německu, vysvětluje jeho výjimečnou situaci v boji s koronavirem a dále varuje před ukvapeným uvolňováním opatření. Ostatně, podcast NDR Info „Corona Virus Update“ byl nominován na cenu Grimme Online Award, pokud ho chcete také podpořit, přidejte svůj hlas zde.
„V Německu se nacházíme v obzvlášť dobré situaci, protože jsme se social distancingem začali tak brzy. Musíme si uvědomit, že politika potřebuje dvě kritéria, aby taková opatření zavedla. Zaprvé musí být viditelné určité obrazy, které ukazují, jak vážná situace je, tedy např. přetížení jednotek intenzivní péče. To se často odehrává formou televizních záběrů, při kterých si pomyslíme: jasně, takové situace u nás nechceme zažít.
A pak druhý dojem: problém už dorazil i do naší země. Vir je u nás, už není jen importován. Zavíráním hranic už ničeho nedosáhneme, už je v zemi. V mnoha zemích byl první impulz, kdy politikům došlo, jak vážná situace je, až když u nich zemřeli první lidé. A těch bylo najednou čím dál tím víc. Pomalu to musíme brát vážně. Jenže tato úmrtí mají oproti infekci měsíční zpoždění.
Než infikovaný zemře, nějakou dobu to trvá. Je třeba se infikovat, pak člověk trošku onemocní, pak teprve těžce. Když to na jednotce intenzivní péče nezvládne, je zhruba za měsíc mrtvý. Dojem, že máme první oběti koronaviru, byl v mnoha zemích vlastně teprve prvním příznakem. V tu chvíli ale už měsíc zaspaly. V Německu jsme ten měsíc nepropásli, protože jsme tak brzy a plošně začali s diagnostikou.
V Berlíně jsme ji začali zavádět v lednu. Koncem ledna byly všechny univerzitní kliniky připravené na laboratorní testy a velice rychle po tom i další laboratoře. Ty se pak staly hlavním hybatelem. Německo bylo v půlce února zcela připraveno na plošné testování a během března ještě svou kapacitu silně navýšilo. Tak jsme už po masopustu nejen viděli, že máme importované případy. Tehdy to byl případ v Bádensku-Württembersku. Všichni si na něj ještě dobře vzpomínáme, byl importován z Itálie. Ale ten samý týden jsme u nás detekovali i náhodný případ.
Velmi dobře si na to vzpomínám. Kolega z Bádenska-Württemberska mi zavolal a říká: ‚Ostatně, nemáme tu pouze tento jeden importovaný případ, ale protože to naše laboratoře umožňují, nechali jsme paralelně s testy na chřipku na různých místech běžet i testy na SARS-2. A najednou jsme mezi prvními třemi pacienty objevili první náhodný nález mezi chřipkovými vzorky. Nemá nic společného s importovaným případem ani z následujícího infekčního řetězce.‘
Najednou tu máme jiný obraz, když vidíme, že vir už koluje v zemi. Má to stejnou informační hodnotu, jako když v Itálii, Velké Británii a Francii zjistili, že mají první mrtvé. Je to stejná informace. Proto máme v Německu měsíc náskok.
To je důvod, proč v těchto dnech lituji, že jsme právě na cestě tento náskok promrhat. Když se podíváme, jak si dnes s propuknutím epidemie stojíme – existuje o tom statistická studie – patříme k nejlepším zemím světa. Patříme celosvětově mezi několik málo zemí, jejichž čísla jsou skutečně na ústupu. Mezi těmito zeměmi jsme země s největším počtem obyvatel a s nejtransparentnějšími informacemi. V principu jsme v kombinaci velikosti a transparentnosti ojedinělou, absolutní špičkou statistiky.
A teď najednou vidíme všechny ty příběhy s obchodními domy, které začnou být navštěvovány, které budou brzy zase plné. Proč? Protože každý jednotlivý malý obchod má pod 800 metrů plochy a může otevřít. Je třeba se zeptat, jestli to všechno dává smysl. Výjimečně musím na tomto podcastu trochu projevit názor.
To vše se nám v Německu podařilo dosáhnout velmi mírnými opatřeními. Nesmíme zapomínat, že to byla velmi mírná opatření. Každý směl ven, rodiny směly ven. Ve Francii byl skutečně vyhlášen zákaz opouštět byt. Ani jednotlivec si tam nesměl jít zaběhat. Stejně tak ve Španělsku a Itálii.
To je třeba si uvědomit. V Německu jsme velmi mírnými opatřeními dosáhli velmi mnoho, protože jsme díky včasné diagnostice velmi brzy rozpoznali vypuknutí epidemie. Jen kvůli tomu vyšla úvaha, například dokument Helmholtzovy společnosti, že by se Německu mohlo podařit epidemii téměř utlumit. Tedy že bychom reprodukční číslo snížili na hodnotu kolem 0,2. Stačilo by, kdybychom ještě pouhých několik týdnů udrželi stávající opatření, tedy do minulého týdne platný mírný lockdown. Politika se ale rozhodla jinak.
Nadcházející uvolnění opatření ještě nemůžeme posoudit. Věřím, že politika to celkově myslela velmi dobře. Na tom, co je o uvolnění známo, mohu rozeznat, že se dívali do detailu a že se vše řídí záměrem zabránit novým infekcím. To zopakovala i kancléřka, která zdůraznila, že musíme brát situaci nadále vážně.
Mám skoro pocit, že se nyní tvoří různé tábory. Je to aspoň můj osobní dojem. Věřím, že se musíme především zaměřit na to, abychom zůstali pod 1 (index nakažlivosti, pozn. red.). Nyní je důležité, abychom neztratili kontrolu. Institut Roberta Kocha (RKI) včera (tedy 21. 4., pozn. red.) uvedl, že je R opět 0,9 (dnes, tedy 28. dubna, hlásí RKI index reprodukce 1,0).
Také pozoruji, s jakou fantazií se ve všech oblastech hospodářství vymýšlejí opatření. Jak se pomocí různých divných regulací – rouškami, mytím rukou atd. – snaží ovlivnit situaci. Přitom je nutné říct: ne, takhle jednoduše to nefunguje. To, že si sem tam umyjete ruce, je k ničemu. Nebo když si občas nasadíte roušku. Problémem jsou masové kumulace lidí. To nelze dělat, pokud chceme, aby se R v Německu opět nedostalo nad 1. Při těch mnoha interpretacích opatření bych se nedivil, kdybychom se během května a koncem června najednou ocitli v situaci, kterou už nemůžeme kontrolovat, pokud nebudeme dávat pozor.
Jde jednoduše o to, že se na pozadí lockdownu zaměnily základní předpoklady epidemie. Když opatření zcela uvolníme a všichni začnou s vlastními interpretacemi, tak na mnoha místech Německa vypuknou nové infekční řetězce a nejen v určitých ohniscích jako v Berlíně, Hamburku, Bádensko-Württembersku, Severním Porýní-Vestfálsku a v jiných vysoce prevalenčních oblastech, kam byla zpočátku infekce zavlečena. Budeme tedy mít daleko více startovacích bodů. A k tomu ještě další efekt: přibývající postižení starších skupin obyvatelstva, což povede k vyšší úmrtnosti.“
Jedná se o přepis přímé řeči.
„Christian Drosten: nejlepší muž pro boj s koronavirem“ se jmenuje profil Christiana Drostena, který na magazínu POLITIQ vyšel 20. března.
Další články, které by vás mohly zajímat: Německý týdeník Die Zeit přinesl pod názvem „Nová doba už dávno nastala“ rozsáhlou úvahu George Dieze o šancích, které by v souvislosti s koronakrizí neměly zůstat nevyužity. „Vir, který změní svět“ od George Moscola se zabývá dopady současné koronakrize, „COVID-19 vyvolal všechny obvyklé zombie“ od nositele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana poukazuje na temné síly, které pandemie vyvolala. O tom, že bouchání pěstí do stolu vystřídala empatie a porozumění, pojednává článek „Revize pojmu ‚síla‘„.
Mor byl jednou z největších katastrof lidských dějin, přesto z dlouhodobého pohledu hospodářskému vývoji pomohl – o paradoxních následcích epidemií píše v článku „Ekonomie smrti“ Nikolaus Piper. O biologických a ekologických příčinách epidemií mluví v článku „Proč jsou epidemie stále častější?“ biolog Matthias Glaubrecht, o sociálních dopadech pandemie zase píše sociolog medicíny Matthias Richter v příspěvku „Zdraví je velmi nerovnoměrně rozdělený zdroj„. Psycholog Gerd Gigerenzer z Institutu Maxe Plancka v článku „Co můžeme dělat proti strachu z koronaviru?“ varuje, že strach obvykle napáchá více škod než samotná hrozba a rakouská Wiener Zeitung vyzpovídala ekonoma a filosofa Tomáše Sedláčka, který si myslí, že „Tuto přestávku si můžeme dovolit„.
Všechny příspěvky věnující se koronakrizi najdete ve zvláštní rubrice, všechny zmínky o Christianu Drostenovi na magazínu POLITIQ najdete jednoduše pomocí vyhledávání.
