O novém koronaviru toho ví víc než Světová zdravotnická organizace (WHO). A o své vědomosti se dělí s občany. Vážně, bez stopy rozrušení, jazykem, kterému každý rozumí. Celé Německo poslouchá Christiana Drostena a jeho slovům věří, i když v současné době nevěstí nic dobrého. Profil vyšel v magazínu Focus, několik tipů profesora Drostena a dalších odborníků na účinný boj s koronavirem najdete na konci článku.
Denně v poledne se objeví nový díl podcastu o koronaviru. Nepochází od kancléřky ani od německého ministra zdravotníctví Jense Spahna. Natáčí ho muž, jehož jméno bylo ještě před několika týdny známo pouze ve vědeckých kruzích. Tam se však o Christianu Drostenovi, 48letém virologovi z berlínské Charité, mluví již téměř 20 let s hlubokým respektem.
Proč tomu tak je, se v těchto týdnech dozvídají především ti, kteří chtějí o koronaviru vědět něco více, než co uvádějí senzacechtivé titulky. Svá prohlášení vydává v současné době mnoho lékařů, nikdo to však neumí tak dobře, jako profesor virologie z Berlína. Tohoto experta závidí Německu celý svět.
Vykladač korony a poradce ministra zdravotnictví Spahna
Od začátku vypuknutí epidemie koronaviru zná celé Německo vysokého muže s mírně rozcuchanými vlasy a lehce pomačkanými obličejovými rysy. Prof. Dr. Christian Drosten, vedoucí virolog Charité v Berlíně, je ten, kdo národ informuje o nejnovějším vývoji v koronakrizi. Ministr zdravotnictví Jens Spahn se ho ptá na názory a prosí ho o radu, když se má vyjádřit k Sars-CoV-2 a jeho následkům.
Téměř čtyřiadvacet hodin denně se u Christina Drostena hlásí virologové a zdravotní úřady z celého světa. Mezitím si ještě každý den najde čas na pravidelný korona-update rozhlasové stanice NDR Info. Těchto zhruba 30 minut osvěty a odhadů aktuálního vývoje stavu kolem koronaviru v současné době s napětím sleduje celá německojazyčná oblast. Komu unikne, může si pořad pustit ve formě podcastu (odkaz na Spotify níže) nebo si přečíst jeho přepis.
Občas to vypadá, jako by byl Christian Drosten sám překvapený, že se stal německým top-expertem na koronavir. „Tak nějak jsem do toho zahučel“, řekl před několika dny zpravodajskému portálu „shz.de“.
Ze statku na dědině nejdůležitějším virologem Německa
Jako nejstarší syn měl vlastně v r. 1972 v Lingenu u řeky Ems narozený Christian Heinrich Maria převzít rodičovský statek ve vísce Groß Hesepe. A přestože si nejslavnějšího německého virologa dobře dokážeme představit i na traktoru ve venkovském Emslandu, vše se seběhlo jinak.
Po maturitě a studiu chemie a biologie v Dortmundu a Münsteru našel Christian Drosten zalíbení v medicíně. Poté získal studijní místo ve Frankfurtu nad Mohanem, kde v r. 2000 promoval s nejlepším studijním oceněním „summa cum laude“.
V r. 2003 vyvinul celosvětově vyhledávaný test na SARS
Mladého lékaře od začáku více než práce u nemocničního lůžka lákalo bádání v laboratoři. Středobodem jeho zájmu se staly viry. Výzkum virů ho provázel od Institu Bernharda Nochta pro tropickou medicínu v Hamburku, přes Institut virologie na Univerzitní klinice v Bonnu až po Charité v Berlíně, jejíž respektovaný Institut virologie vede od r. 2017.
Drostenova dnešní expertíza na poli nejnovějšího koronaviru vychází z jeho přelomové práce o viru SARS během epidemie v letech 2002 a 2003. Podílel se na jeho objevu a spolu s jedním kolegou se mu podařilo vyvinout diagnostický test na tehdy rovněž nový vir z rodiny koronavirů.
Christian Drosten obdržel Spolkový kříž za zásluhy
Pro vědce Drostena je typické, že tehdy svůj SARS test okamžitě na internetu zpřístupnil mezinárodní vědecké obci. Jiní by možná takový objev žárlivě střežili, dokud by později nebyl zveřejněn v renomovaném „New England Journal of Medicine„.
Vědecké úspěchy, ale i nesobecké jednání, vynesly Christianovi Drostenovi řadu vědeckých ocenění, například Abbott Diagnostics Award udílenou European Society for Clinical Virology, jakožto i Spolkový kříž za zásluhy.
Za náskok v boji proti koronaviru vděčí Německo SARS-CoV-2 testu
I precizní test na prokázání nového koronaviru SARS-CoV-2, který dokázal Drosten se svým týmem velmi rychle vyvinout, dal v polovině ledna celosvětově k dispozici. V německých laboratořích byl použit už u prvních podezření z nákazy.
Praxi, dělit se o poznatky tak rychle, jak je to jen možné, sleduje Christian Drosten velmi důsledně, byť není mezi vědci zcela samozřejmá. Rozčiluje ho, pokud nejsou v těchto krizových momentech informace okamžitě zveřejňovány. Protože mu jsou v současné době obvyklé pre-print servery příliš pomalé, zveřejňuje aktuality přímo na stránkách laboratoře.
Jako vynálezce účinného testu se Christian Drosten definitivně dostal na obrazovky německých médií. Čím více SARS-CoV-2 a Covid-19 pronikaly do našich životů, tím více rostl zájem o jeho odhady situace – od bulvárních listů až po ministra zdravotnictví.
Drosten mluví tak, že mu každý rozumí
Svým každodenním posouzením stavu se Christian Drosten stal vyhledávaným mediálním objektem. Na jednu stranu je zcela kompetentní a navzdory neustále měnící se situaci má stále nejnovější informace. Na druhou stranu je na laboratorního lékaře nadán vzácným darem zprostředkovat složité téma koronaviru i naprostým laikům.
Když už použije výraz jako „proinfikování obyvatelstva“ (Durchseuchung der Bevölkerung), ihned dodá, že toto nepěkně znějící slovní spojení je virologickým pojmem. Mluví jasně, jeho hlas zní příjemně a jeho slova by se dala rovnou tisknout. Právě v rozhlase to je pro důvěryhodné vystupování velmi důležité.
Venkovan milující Berlín
O soukromém životě Christiana Drostena se toho veřejnost moc nedozví. V jednom rozhovoru zdůvodnil svůj přesun z Bonnu do Berlína stimulem velkoměsta, který ke svému životu potřebuje. A dodal: „Šance dostat se do Berlína jsem se musel chopit. Moje partnerka to vnímala stejně.“ Že jezdí do práce na kole a jeho rodina žije ve čtvrti Prenzlauer Berg, je vše, co při této příležitosti virolog prozradil.
Mezinárodně působící vědec je ale zjevně i nadále úzce spojen i se svou venkovskou vlastí v Emslandu. V souvislosti s infekcí koronaviru si dělá starosti o své rodiče. Když například mluví o zvýšeném ohrožení starších lidí, že budou postiženi těžším průběhem nemoci, uvádí jako příklad svého otce a jeho přátele.
Lidem na venkově starším 70 let, žijícím typicky čilým společenským životem, je třeba jasně zprostředkovat, jak dramatické důsledky by pro ně nakažení mohlo mít. I jeho otec sice se zájmem sleduje vyjádření svého syna, sám ale vůbec žádné ohrožení nevnímá.
Christian Drosten je při veřejných vystoupeních trpělivý i tehdy, když je konfrontován s nulovými znalostmi o virologii. Věcně a střízlivě pak dodává, že se Covid-19 u osob mladších 50 let sice projevuje pouze jako nachlazení, ale že příští měsíce nesmíme přivést naše děti do styku s prarodiči, protože od důchodového věku míra úmrtí výrazně narůstá. Od 80. roku až na 25 %. Proto by měla raději odpadnout i narozeninová oslava pradědečkových devadesátin. Nastal čas se na nějakou dobu rozloučit s milovanými rituály.
Drosten přiznává, že se občas mýlí
Christian Drosten toho o koronavirech ví víc než kdokoliv jiný v Německu. Nikdy ale netvrdí, že je doktor Všeználek. Upřímně přiznává, že se každý den něčemu přiučí. Například nedávno ještě předpokládal, že vlna onemocnění s teplejšími ročními obdobími pomine. Nyní však vychází z toho, že to na viry žádný dojem neudělá a že infekce bude dokonce až v létě naplno kulminovat.
Drosten se zastává zdravotních úřadů
Na rozdíl od mnoha komentátorů a nervózních občanů Drosten zdravotní úřady, které jsou samy přetíženy, hájí. „Malý úřední lékař má rozhodovat o rušení akcí. To si možná ani netroufne, i kvůli částkám, které často stojí ve hře.“
Porozumění pro ostatní a jeho ochota až do vyčerpání šířit osvětu, dávají tušit, jak smýšlí německý top-virolog Christian Drosten. Sám říká: „Považuji za důležité, aby o tomto tématu bylo informováno a to bez emocí a obviňování. Proto se stále znovu diskuzí zúčastním.“
Co také Drosten řekl
Vir se přestane šířit až tehdy, když budou dva ze tří lidí aspoň přechodně imunní, protože už infekci prodělali, řekl Christian Drosten v rozhovoru pro deník Neue Osnabrücker Zeitung 6. března. „U celkového počtu obyvatelstva 83 milionů by dvě třetiny představovaly téměř 56 milionů osob, které by se musely infikovat, aby se zastavilo šíření. Při mortalitě 0,5 % bychom v tomto případě museli počítat s 278.000 smrtelnými obětmi koronaviru.“
Takový výpočet ovšem „nedává příliš smysl“, protože chybí časová komponenta, vysvětluje Drosten dále. „U pomalého šíření zaniknou oběti koronaviru v normální míře úmrtnosti.“ Každý rok zemře v Německu kolem 850.000 lidí. Jejich věkový profil je podobný jako u obětí nového koronaviru.
Koronavir nebo chřipka: jak se chránit proti virům
Kdo se chce chránit před koronavirem, ale i dalšími infekcemi dýchacích cest, ten by měl dodržovat obecná hygienická pravidla. Ta jsou pro všechny infekce dýchacích cest stejná.
Posílení imunitního systému
Infektolog a tropický lékař Thomas Löscher, který vyšetřoval jedny z prvních pacientů nakažených koronavirem v Německu, v magazínu Focus vysvětluje, jak posílit imunitní sytém a co při onemocnění dělat.
Význam horečky
Jednou ze zbraní, jakým se naše tělo infekci brání, je zvýšení tělesné teploty. Od teploty 38,2° Celsia mluví lékaři o horečce, (u dětí od 38,5° C). „Horečka je na jednu stranu reakcí na zánět a vede na druhé straně k aktivaci tělesných obranných mechanismů“ říká Löscher. Proto by se nemocní neměli snažit teplotu snižovat. Když, tak až tehdy, pokud se cítí už velmi unavení, nebo mají oběhové problémy. Až od teploty 39° Celsia doporučuje infektolog opatření ke snížení tělesní teploty. Buď klasické zabalení do prostěradla namočeného v ledové vodě, nebo léky jako Ibuprofen a Paracetamol.
Imunita
Aktuální studie ukazují, že kdo má dobrou imunitu, nemusí se nového koronaviru obávat. K posílení imunity nepomáhají žádná specifická opatření, říká infektolog Löscher. Daleko účinnější je vyhnout se všemu, co imunitní systém oslabuje.
- Nekouřit.
- Konzumovat alkohol pouze v rozumné míře.
- Udržovat si normální hmotnost.
- Pravidelný pohyb.
- Vyvážená strava.
Chování
Populárně vědecký magazín německé veřejnoprávní televizní stanice WDR s názvem Quarks přinesl na své webové stránce souhrn nejnovějších poznatků o koronaviru. Zde jsou tipy k ochraně před koronavirem:
- Kašlat a kýchat do záhybu ruky.
- Nepodávat si ruce.
- Co možná nejméně se dotýkat obličeje, nesahat si prsty na obličejové sliznice (ústa, oči, nos).
- Nedotýkat se prsty tlačítek ve výtahu, ale raději používat klouby.
- Dobře větrat.
- Raději se vyhýbat přeplněným místnostem a větším shromážděním lidí.
Mytí rukou
Časté mytí rukou vodou a mýdlem. Antibakteriální přísady nejsou zpravidla potřebné. Ani teplota vody nehraje žádnou roli.
- Myjte si ruce aspoň 20 vteřin.
- Po umytí si ruce důkladně osušte.
- Udržujte odstup od lidí, kteří kýchají nebo kašlou a používejte jednorázové kapesníky.
- Po zakašlání, kýchnutí a smrkání si co nejrychleji umyjte ruce.
Roušky
Účinnost běžných roušek a dýchacích masek ke snížení rizika nákazy infikovanými osobami zpochybňují odborníci a vědecké instituce už minimálně od výskytu nákazy novým koronavirem. Například infektolog Dr. Stefan Moritz z Univerzitní kliniky v Halle magazínu T-Online sdělil: „Pokud je někdo infikován, normální rouška jako ochrana před nakažením nestačí.“ Takové obličejové masky nepřiléhají těsně na obličeji, proto uniká při kašlání a kýchání patogen do okolí.
V rozsáhlém článku z 16. března, který vyšel pod titulem „Pomáhají vůbec roušky a obličejové masky“ v berlínském deníku Morgenpost je citován i profesor Drosten:
Institut Roberta Kocha upozorňuje, že důkazy, že by roušky a obličejové masky významně snížily riziko nákazy u zdravého člověka, neexistují. Mohou dokonce mít zcela opačný efekt. „Podle údajů WHO může nošení roušek v situacích, kdy to není třeba, vytvářet falešný pocit bezpečí, čímž dochází k opomíjení hlavních hygienických zásad“, uvádí se na webové stránce Institutu Roberta Kocha.
Podobně to vidí Marylyn Addo, profesorka Univerzitní kliniky v Hamburku-Eppendorfu (UKE): „Když jsou roušky nesprávně používány, mohou více škodit než pomáhat.“ Nejdůležitějším a nejúčinnějším opatřením je správná hygiena rukou, korektní etiketa kýchání a kašlání a dodržování minimálního odstupu jednoho až dvou metrů od osob, které by mohly být nakažené.
Jednoduchá rouška přes nos a ústa, kterou používají lékaři při zákrocích, spolehlivě před infekcí virem SARS-CoV-2 nechrání. Spolkový svaz německých lékárnických sdružení k tomu říká: „Tyto roušky jsou koncipovány, aby chránily okolí před infikovaným nosičem.“ Masky s vestavěným filtrem jsou účinnější, jsou ale určeny pro lékařský personál a jejich nošení není příjemné. „Pro denní potřebu je nelze doporučit.“
O tom, že by jednoduché a běžně dostupné roušky poskytovaly účinnou ochranu, pochybují i experti. Při epidemii SARS v letech 2002/2003 prokázaly některé studie ochranný účinek takzvaných FFP3 masek, uvádí virolog Christian Drosten. „To však nebyly žádné normální masky, které vidíme na ulicích v Asii nebo u nás na operačních sálech, nýbrž speciální masky s filtrem velmi jemných částic.“
Jen pro představu, velikost koronaviru je 120 až 160 nm (Wiki). Jeden nanometr je jedna miliardtina metru. Například vzdálenosti atomů v pevných látkách jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina až pětina) nanometru (Wiki).
S takovými maskami nelze v běžném životě chodit příliš dlouho. „Před čím normální rouška možná chrání, je časté dotýkání úst a nosu – tedy před infekcí stěrem“, uzavírá Drosten v Berliner Morgenpost. Shodné informace přináší ve svém obsáhlém článku věnujícím se novému koronaviru například i týdeník Die Zeit a mnohá další německá renomovaná média už zhruba dva měsíce.
