Nová působivá kniha „Naše asijská budoucnost“ Paraga Khanny se zabývá mocenskými poměry ve světě. Příští století bude asijské a uděláme dobře, když se podíváme, co se tam odehrává. Své zraky bychom měli upřít na Singapur, myslí si Khanna.
Město uprostřed džungle a model metropolí zítřka: „Singapur je hlavní město Asie. A Asie představuje více než polovinu světového obyvatelstva. Pokud chcete zjistit, jaká je demografická současnost a budoucnost světa, musíte být v Singapuru a vlastně nikde jinde“, říká Parag Khanna, politolog a renomovaný geostratég.
Západ představuje minulost
Nikde jinde nelze názorněji pozorovat, jak se mění globální poměr sil; analýzy Paraga Khanny vzbuzují pozornost po celém světě. „Abych to formuloval jasně: špatná globalizace neexistuje. Existuje jen špatně provedené globalizace“, vysvětluje Khanna během svého vystoupení v Doha TV. A dodává: „Již dnes spolu Asiaté obchodují více než s jakýmkoliv jiným regionem světa. Proč tedy sami sebe nevnímáme jako Asiaté, stejně jako se Evropané považují za Evropany?“
Asie je modelem budoucnosti, Západ představuje minulost, říká Khanna: „Svět se už nyní stává asijským. Čína má méně mladých lidí, popřípadě lidí pod průměrným věkem, než má Evropa obyvatel. 700 milionů Číňanů je ještě mladých. Indie jich má stejně tolik a k tomu ještě nižší průměrný věk než Čína.“
Společný ideový a obchodní prostor
Asie, to je pět miliard lidí, uvádí Khanna, které vůbec nezajímá, co si myslí Západ. Asii popisuje jako systém. Obrovský společný ideový a obchodní prostor. Ve své knize „Naše asijská budoucnost“ Khanna prognostikuje nový multipolární světový řád, ve kterém bude hrát Asie ústřední roli.
„To je znát i na kapitálových trzích“, říká Khanna. „Co se týče kapitálového bohatství, případně tzv. sovereign wealth funds, tedy státních fondů: jsou zde tak obohaceny, především obchodními přebytky, že se deset největších státních fondů světa nachází v Asii. A z valné části investují samy do sebe. Přestože mezi nimi panuje obchodněpolitické napětí, přestože si Čína s Japonskem nerozumí a i Jižní Korea má trable se svým sousedem. Indii nedokáže rozluštit nikdo, protože je demokratická a hodně chaotická. Navzdory všemu: navzájem v sebe věří, protože vidí svůj potenciál. Vědí, někde v nejhlubším podvědomí, že spolu před 500 lety měly velmi úzké vztahy. Jinak by nebylo možné, aby mezi sebou tak rychle po skončení studené války tyto vztahy opět navázaly.
Návrat ke kormidlu dějin
4.000 let dějin – hinduismus, buddhismus, konfucianismus, islám, křesťanství – všechna náboženství světa jsou v Singapuru jako doma. Singapuřané mají čínské, indické, malajské nebo evropské kořeny – „multikulti“ je nejvyšší státní prioritou. Politicky nařízená integrace, která skvěle funguje. Mají společné dějiny: nejstarší jazyky, spisy a filosofické myšlenky pochází z Asie. Mohou však dějiny ovlivňovat sebevědomí v současnosti?
Parag Khanna si myslí: „Optimismus mezi asijskou mládeží je neuvěřitelný! Na jedné straně za něj může západní materialismus. Jak vidíte, mají zde vše. Bohatství, peníze, které sem přitékají. Vládne zde modernita. Najdete zde to nejnovější a nejlepší ze světa techniky. Panuje tu ale také kulturní sebevědomí, protože dochází ke znovuobjevení starých dějin vlastní převahy.“
Návrat ke kormidlu dějin považují za svůj přirozený osud, říká Khanna. Vyrůstali v rostoucím blahobytu, s důvěrou, s pokrokem pro všechny. S kulturní různorodostí, několika jazyky a se vzájemným respektem.
Meritokracie namísto demokracie?
Mnoho asijských vlád zaručuje svým občanům stabilitu – aspoň tak to Khanna vidí – zatímco na Západě vládnou populisté a důvěra v demokracii se drolí. Přesto je Singapur částečně autoritářskou zemí: žádná svoboda tisku, homosexualita je zakázaná. Není to snad tak důležité?
„Znám vládní úředníky, kteří jsou homosexuální“, vysvětluje Khanna. „Je tu celosvětové hnutí Pink Pride Parade. Táhnou městem v průvodech ve stejný den, jako ve zbytku světa. Nikdo nic nepodniká, nikdo není zatčen. Nikdy. Ne za něco takového. Jde o generační výměnu a změnu. A ta časem přijde v každé oblasti, dotkne se každého tématu. I cenzury. Jsou věci, které se zkrátka nesmí vyslovit, protože oprávněně panuje strach z toho, že existují kruhy, kde by nadávky vůči etnickým skupinám vyvolaly nepokoje. Tomu chtějí zabránit. Není to autokracie. Je to pragmatismus.“
Pragmatismus, stát, který racionálně vyrovnává zájmy, efektivně pracuje na pokroku pro všechny, vysoce vzdělaní politikové a političky, permanentní zpětná vazba z řad obyvatelstva – krátce řečeno meritokracie – tu považuje Khanna za lepší než některé reálně existující demokracie.
Dlouhodobá vize kolektivního užitku
Jaký význam má autoritářská Čína? „Čína zastupuje 1,4 miliardy lidí. V Asii je 5 miliard lidí. Čína reprezentuje 40 % asijského hospodářství. V Asii je 35 zemí. Celkem je daleko větší než Čína. V Asii žije daleko víc lidí v demokratických zemích než v autoritativních státech. Autoritářská je pouze Čína, Severní Korea a pár malých zemí. Asie je domovem globální demokracie – počtem obyvatel. Ne její kvalitou.
Samotná demokracie stejně není pro obrovské asijské společnosti řešením, myslí si Khanna. Negarantuje efektivní model státu a nestará se opravdu všude o blaho celé společnosti. V Singapuru je tomu jinak: 90 % obyvatel získalo své bydlení od státu. A jak to vypadá v domech? Je předepsán etnický mix všech obyvatel. Trh s nemovitostmi reguluje v nejdražším městě světa stát. Vedoucí asijské systémy, říká Khanna, se soustředí na dlouhodobou vizi a na kolektivní užitek, na rozdíl od demokratických Spojených států.
„V politologii je dobře dokázáno, že je za posledních 20 až 30 let v USA veřejný zájem řízen spíš soukromými koncerny než lidem“, upřesňuje Khanna. „Můžeme to porovnat: ve 20 nebo 30 oblastech – ať už vzdělávání nebo ochrana životního prostředí, zdravotnictví nebo další oblasti – jsou rozhodnutí Kongresu ve 100 % případů ovlivněny spíš koncerny než hlasy obyvatel.“
Důležitá je kvalita diskurzu
Máme tedy mít méně demokracie? Máme spoléhat na vzdělané elity a technokratické vlády? Demokracie žije z konfrontace a diskurzu! Parag Khanna říká: „Otázkou je, kde leží kvalita diskurzu. A prafilosofové demokracie – ať už Platón nebo Tocqueville před 250 lety – zdůrazňovali: je třeba vzdělaného národa, pokud chceme mít kvalitní demokracii.“
Nebojte se, zní Khannovo poselství adresované nám, obyvatelům včerejšího světa. Zvykněte si na svět, ve kterém lidé a ideje putují.
Jedná se překlad přepisu pořadu odvysílaného německou veřejnoprávní televizní stanicí ARD, video můžete do 26. 1. 2021 zhlédnout v odkazu níže.
Parag Khanna, narozen v r. 1977 v indickém Kanpuru, je indicko-americkým odborníkem na mezinárodní vztahy. Dětství strávil ve Spojených arabských emirátech, než se jeho rodina přestěhovala do New Yorku. V r. 2005 získal bakalářský titul mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií v Georgtownu a v r. 2010 doktorát v mezinárodních vztazích na London School of Economics (zdroj: Wiki). Je autorem šesti bestsellerů, jehož nejnovější pod titulem „Naše asijská budoucnost“ („Unsere asiatische Zukunft„, nakl. Rowohlt, v originále „The Future Is Asian„), nyní právě vyšel v němčině.
