Psycholog Borwin Bandelow se zabývá strachem. Co vyvolává činy, jakým byla např. vražda na nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem?
Frankfurter Allgemeine Zeitung: Musíme teď mít strach, když stojíme na nástupišti?
Borwin Bandelow: Ne, nemusíme. Zatím toho ještě o pachateli není známo tolik, abych mohl vyvozovat nějaké závěry. Ale slyšeli jsme, že měl zřejmě psychické problémy; před tím se nelze chránit. Že se někdo, kdo například trpí psychózou, dopustí nepochopitelných činů, k tomu bohužel čas od času dochází. Nemusíme ale mít strach, že se to děje ustavičně. Ačkoliv nám to teď vzhledem k hustotě událostí tak připadá. V Londýně a Paříži jsou nástupiště částečně zabezpečená tak, že tam ani nelze spadnout do kolejiště. Ale nevím, zda je třeba něco takového zavést v Německu. Takové činy, kdy někdo někoho vědomě strčí pod vlak, jsou extrémně řídké. Je daleko pravděpodobnější, že se stanete obětí nehody v automobilu nebo na kole.
FAZ: Přesto si mnoho lidí pokládá otázku, jestli jsou teď nádraží novou zónou strachu.
Bandelow: Na nástupišti hrozilo nebezpečí vždy. I před tímto činem. Jezdím hodně vlakem a téměř denně zažívám, jak velký je strach právě o děti, aby se nedostaly příliš blízko k okraji nástupiště. Nevěřím, že nyní dojde k vlně podobných vražd. To, co jsme zažili v pondělí, zůstane singulární událostí.
FAZ: Jaké stopy zanechá takový čin ve společnosti?
Bandelow: Nemyslím si, že se dlouhodobě začínáme více bát, nebo že jsme omezováni v kvalitě našich životů. Nastupuje tu pověstný efekt čtyř týdnů. Krátce po takovém činu jsou lidé velmi zasaženi a mohou mu dokonce přizpůsobit svůj život. Nakonec se ale vrátí k normalitě a také mediální zájem pomine. Všeobecně platí, že se strach objeví vždy, když vznikne dojem, že se jedná o nové a nezvladatelné nebezpečí. Čin z frankfurtského hlavního nádraží je takovým příkladem. Že někdo z chuti vraždit nebo kvůli psychické chorobě vrhá lidi pod vlak, se jeví jako nové a nezvladatelné nebezpečí. Proto se s ním umíme jen těžko vyrovnat.
FAZ: Je to tedy jen čistě emocionální debata?
Bandelow: V zásadě vlastně ano. Lidé zase jednou zapomenou a už nebudou přemýšlet o tom, kde stojí na nástupišti. Naleznou cestu k normalitě, protože to pro ně je důvěrně známý stav.
FAZ: Znepokojené jsou především matky, které cestují vlakem s dětmi. Jakou roli hraje identifikace s obětí?
Bandelow: Velkou roli. Že se matka ještě dokázala zachránit a dítě zemřelo, je extrémně tragická událost. Lidí se to dotýká a jsou znepokojeni. Tak, jak se to v této konkrétní situaci a podle současných poznatků odehrálo, je to hrozná představa. Určitě tu jsou matky, které budou mít v dohledné době větší strach o své děti. Ale z dlouhodobého hlediska se vrátíme k normálu.
FAZ: Jakou roli hraje, že údajný pachatel v tomto případě pochází z Eritreje?
Bandelow: V prvé řadě je to voda na mlýn těch, kteří si už stejně myslí, že sem tato osoba nepatří. Bylo by ale špatné zneužít tento čin politicky. Místo toho je třeba počkat na výsledky vyšetřování. Pokud je psychicky nemocný, může se dokonce stát, že vyvázne bez trestu z důvodů nepříčetnosti. I to samozřejmě mnohé rozzuří, i když to na události nic nezmění. Oběť tím neobživne, matka nezíská zpět svého syna. Je ale jasné, že nejpozději tehdy už nebude hrát původ žádnou roli.
FAZ: Je nápadné, že jsme během jednoho týdne zažili dva extrémní případy: ve Wächtersbachu byl oběti Eritrejec, zde byl údajným pachatelem. Hraje to ve vnímání lidí roli? Podle hesla: dobrý nebo zlý cizinec?
Bandelow: I zde je důležité, z jaké motivace činy vycházely. Paušálně tuto otázku nelze zodpovědět. Je třeba rozlišovat a říct: existují i Němci, kteří se kvůli psychickým onemocněním dopustí trestných činů. Proto dochází k určitým činům bez ohledu na původ.
FAZ: Zeptám se jinak: je vůbec možné se oprostit od toho, odkud pochází pachatel? Nebo je to reflex, že jsme více pohoršeni, pokud čin spáchá cizinec?
Bandelow: Skutečně tak mnozí uvažují. Argumentují následovně: kdyby k nám taková osoba nepřišla, vůbec by se to nestalo. Což je skutečně logické. Tento názor, že do Německa přichází především vrazi, obchodníci s drogami a násilníci, se zjevně upevnil.
FAZ: To znamená, že se od něj většina lidí nedokáže oprostit?
Bandelow: Ano. A nemusí se nutně jednat jen o příznivce AfD a neonacisty. Názor, že do země přišli „špatní lidé“, je v tuto chvíli hodně rozšířený. Lidé si sestavují svou vlastní statistiku, která je samozřejmě ovlivněná subjektivně, protože tyto činy jsou zkrátka hrozivé a během vteřiny vyhasly lidské životy, zcela bez důvodu a smyslu. Ale strach je špatným statistikem.
FAZ: Co to znamená s pohledem na rozdělení společnosti? Bude se propast stále zvětšovat?
Bandelow: V tuto chvíli máme přinejmenším ten pocit, protože se obě fronty utvrzují. Činy jsou zneužívány a polarizují. A politikové nemají nic jiného na práci, než se předhánět v tom, kdo pošle cizince dřív domů.
Toto bylo třetí a poslední pokračování názorů odborníků na událost z Frankfurtu nad Mohanem. Zůstaňme v kontaktu, sledujte PQ na Facebooku, Twitteru, Instagramu, LinkedInu, kde budete denně dostávat i další zprávy a zajímavosti z německojazyčných médií nebo se přihlaste k odběru e-mailového newsletteru, notifikace na nové články můžete odebírat i na Telegramu. Předchozí části najdete zde:
V první části mluvil soudní psychiatr Peter Winckler o možných příčinách zdánlivě bezdůvodného činu:
Psychiatr vysvětluje, co mohlo stát za útokem ve Frankfurtu nad Mohanem
A v předchozí druhé části se k případu vyjádřil špičkový policejní profilovač Axel Petermann:
„Pachatelé přivádějí jednoduchými prostředky společnost na její hranice“
