Dnešním příspěvkem startuje seriál názorů tří odborníků, komentujících čin, ke kterému došlo v pondělí na hlavním nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem. 40letý muž strčil zdánlivě bezdůvodně matku a jejího 8letého syna pod přijíždějící vlak ICE. Matka stačila vylézt z kolejiště a nyní se nachází v nemocničním ošetření, chlapec ještě na místě podlehl svým zraněním. Jen společnými silami se cestujícím podařilo muže do příjezdu policie zadržet a zabránit tak, aby pod přijíždějící vlak svrhl další lidi.
Později se zjistilo, že údajný pachatel pochází z Eritrey, od r. 2006 je ve Švýcarsku, žije v kantonu Curych, je ženatý a má tři děti. Zaměstnavatel a kolegové ho popsali jako pracovitého a spíš plachého, který nikdy nestál opodál se založenýma rukama, přátelé pak jako bezproblémového kamaráda. V jedné švýcarské publikaci byl prezentován jako zdařilý příklad integrace. Později policie oznámila, že se u něj i u pachatele nedávného podobného činu, ze kterého je podezřelý v Německu narozený Srb, našly v krvi stopy po kokainu. Mezitím švýcarská strana oznámila, že krátce před činem napadl sousedku, kterou spolu se svou rodinou zamkl v bytě a od minulého čtvrtka po něm pátrala. Jeho žena prohlásila, že ho takto nikdy předtím nezažila. Vyšlo i najevo, že se od ledna tohoto roku nacházel v psychiatrické léčbě. Podrobnosti, jako například diagnóza, nejsou zatím z pochopitelných důvodů známy.
Že se vůbec na stránkách POLITIQu tímto případem zabývám, nemá v žádném případě sloužit relativizaci tohoto hrůzného činu. Právě tato tragédie nás ale může mnohému naučit: jak přemýšlíme, jak se lehkomyslně dopouštíme unáhlených soudů, jak hodnotíme, aniž bychom znali potřebné informace, jak je lepší někdy vyčkat, než si uděláme názor, jak dokonce zaměňujeme realitu za naše pocity, předsudky a předpřipravené „pravdy“.
Aby bylo jasno: je úplně jedno, odkud údajný pachatel pochází (ano „údajný“, přinejmenším v německých médiích je běžné do odsouzení domnělé pachatele označovat za údajné). Důležité je to hlavně pro náš příběh: názorně ukazuje, jak taková bezvýznamná věc jako je původ, ovlivňuje naši soudnost. Přitom jsou si přece před Bohem i před zákonem všichni lidé rovni. Setkal jsem se dokonce s tím, že někdo čin – jen proto, že ho měl spáchat cizinec – označil za terorismus. Z definice terorismu však vyplývá, že za ním musí být politický či náboženský motiv. Ironií je, že se Habte A., jak se údajný pachatel jmenuje, hlásil k ortodoxně křesťanské náboženské obci. Samotný čin však – aspoň dle veškerých informací, které jsou v tuto chvíli známy – neměl s náboženstvím ani politikou cokoliv společného. Habte A. se činu dopustil bez zjevného motivu.
Ale nyní již k prvnímu názoru odborníka. Soudní psychiatr v článku magazínu Focus (odkaz na původní zdroj najdete jako vždy pod článkem) vysvětluje, co mohlo stát za útokem ve Frankfurtu nad Mohanem. V dalších pokračováních se vyjádří kriminalista, policejní profilovač a bývalý šéf brémského oddělení vražd Axel Petermann (Die Welt+) a psycholog a odborník na strach Borwin Bandelow (FAZ).
Honza
Psychóza jako příčina činu bez motivu
Jak může člověk, který se ještě před týdnem choval zdánlivě normálně a byl považován za příklad pro ostatní, najednou ohrožovat nevinné lidi a dokonce zabíjet? Soudní psychiatr Peter Winckler z Tübingenu se domnívá, že by za tím mohlo vězet duševní onemocnění: „Protože se jedná o čin bez zjevného motivu, může být příčinou jeho chování psychóza.“
Psychózy se mohou vynořit nenadále a v závislosti na míře postižení vedou k bludům a halucinacím. „Postižený může slyšet hlasy, které mu přikazují určité jednání a kterým se zdá vydán na pospas“, říká expert. Doprovodným jevem mohou být poruchy vnímání. „Osoba pak vidí a slyší věci, které neexistují a kterými se cítí ohrožena“, dodává Winckler.
Že by za činem mohlo být psychické onemocnění, tomu nasvědčuje i sdělení curyšského státního zastupitelství: podle něj se Habte A. v r. 2019 skutečně nacházel v psychiatrické péči. Byl kvůli tomu i v pracovní neschopnosti.
Postižení často svévolně vysadí léky
Winckler vysvětluje, že jsou k mírnění příznaků psychóz používána tzv. neuroleptika, která mají antipsychotické účinky. Tlumí motorickou aktivitu, stavu rozrušení a agresivitu. Častým problémem ale je, že postižení pacienti léky kvůli vedlejším účinkům, jako jsou přibírání hmotnosti, ospalost a závratě, často svévolně vysadí.
Jestli byl skutečně Habte A. v péči odborníků kvůli psychóze, není dosud známo. I když nejsou příčiny mnoha psychóz zatím odhaleny, jedná se podle Wincklera o geneticky podmíněný proces. To znamená, že onemocnění má často rodinnou historii. Roli však může hrát i mnoho dalších faktorů – kromě biologických a psychologických i sociální.
Psychózy vedou nezřídka ke kriminálním činům
Jiný je případ tzv. sekundárních psychóz, u nichž lze vnější příčinu odhalit. Mohou vzniknout následkem traumatického poranění mozku, onemocnění demencí, ale i neurologických chorob jako je epilepsie nebo Parkinsonova choroba. Stejně tak mohou za jejich vznikem stát poruchy látkové výměny, otrava a drogy jako LSD a cannabis.
Že k činu z Frankfurtu nad Mohanem mohly vést paranoidní halucinace, nepovažuje Winckler za vyloučené. „Za své praxe soudního znalce jsem se již setkal s několika případy, kdy psychózy vedly ke kriminálnímu jednání.“ Vzpomíná si i na případ, kdy muž pod vlivem bludů strčil člověka pod metro a tím ho usmrtil.
Další pokračování si můžete již brzy přečíst na magazínu POLITIQ. Zůstaňme v kontaktu, sledujte PQ na Facebooku, Twitteru, Instagramu, LinkedInu, kde budete denně dostávat i další zprávy a zajímavosti z německojazyčných médií nebo se přihlaste k odběru e-mailového newsletteru, notifikace na nové články můžete odebírat i na Telegramu.
V druhé části se k případu vyjádřil špičkový policejní profilovač Axel Petermann:
„Pachatelé přivádějí jednoduchými prostředky společnost na její hranice“
