V Německu se islám setkává s velkou skepsí. Za nedostatek tolerance k tomuto náboženství jsou podle autorů studie zodpovědná i média.
Zhruba každý druhý člověk v Německu považuje podle průzkumu islám za ohrožení. Na východě je podíl s 57 % větší než na západě, kde činí rovných 50 %, sdělila Bertelsmannova nadace. Autoři studie ale také varují před zjednodušenou interpretací výsledků průzkumu.
Jedná se o velmi „poměrně rozšířenou skepsi vůči islámu“, která ale „nutně nemusí představovat nepřátelství vůči islámu“, sdělila religionistka Bertelsmannovy nadace Yasemin el-Menouarová. Z bližšího průzkumu vyplývá, že v mnoha případech byly vyjádřeny předsudky vůči islámu, aniž by byly spojeny s politickými požadavky nebo obecně s protidemokratickými pozicemi.
„Mnoho lidí zřejmě v současné době vidí v islámu méně náboženství, ale dívá se na něj především jako na politickou ideologii a vyjímá ho tedy z náboženské tolerance“, říká el-Menouarová. K tomu podle jejího názoru přispěly i celospolečenské diskuze a zprávy médií uplynulých let, které často zobrazovaly islám v negativních a kritických souvislostech.
Pouze třetina spatřuje v islámu obohacení
Podle tzv. „náboženského monitoru“ spatřuje podle nadace v islámu obohacení pouze třetina dotázaných. U jiných náboženství jako křesťanství, judaismus, hinduismus a buddhismus je to podle studie vždy většina.
Jak z analýzy rovněž vyplývá, existuje mezi přívrženci všech náboženství v Německu téměř stejně velký kladný vztah k demokracii. Přepočítáno na celkový počet obyvatel to je 89 %. Mezi křesťany tato hodnota činí 93 %, mezi muslimy 91 %. U osob, které se nehlásí k žádnému náboženství, to je 83 %.
Vztah mezi náboženstvím a politickou kulturou tvořil těžiště letošního pravidelného výzkumu nadace. Důvodem je 70. výročí ústavy. Data pochází z reprezentativního mezinárodního průzkumu z r. 2017, během kterého bylo v Německu dotázáno 1.500 osob. K tomu byla přibrána letošní data z dodatečného reprezentativního průzkumu, při kterém bylo dotázáno 1.000 osob.
