V uplynulém roce se více než 112.000 cizinců stalo novými občany Německa. Z následujích zemí pochází nejvíce naturalizací.
V r. 2018 se stalo 112.300 cizinců německými státními občany. Podle údajů německého Spolkového statistického úřadu žili před získáním občanství v průměru 17,3 let v Německu a průměrně jim je 34,8 let.
Celkový počet naturalizací stoupl oproti předchozímu roku pouze o 100 osob. Došlo ovšem k výrazným změnám v regionálním rozdělení mezi východem a západem. Většinu nových spolkových občanů přivítali v Berlíně, Hamburku a Brémách (ve všech těchto městech došlo k nárůstu o 2,3 %).
Vyšší nárůst na západě
Západní spolkové země zaznamenaly nárůst o 1,2 %. Ve východních spolkových zemích se oproti tomu snížil počet naturalizací o 2,5 % „oproti už tak nižšímu počtu případů“, jak sdělil spolkový úřad. V rozmezí let 2000 až 2008 poklesl počet nových spolkových občanů téměř o polovinu (Z 187.000 na 94.000). Do roku 2011 se skoro vrátil na původní úroveň.
Jak atraktivní je Německo jako nová vlast? Pro nalezení odpovědi na tuto otázku nemá pro statistiky celkový počet naturalizací valnou vypovídací hodnotu. „K tomu se lépe hodí míra čerpání naturalizačního potenciálu, protože dává počet naturalizací do relace s počtem cizinců, kteří v Německu žijí 10 let nebo déle a tím pádem zpravidla splňují všechny předpoklady pro získání německého občanství“, sdělil Spolkový statistický úřad.
Lidé z jiných členských zemí EU zřejmě nemají velký zájem o změnu občanství. Jejich naturalizační potenciál byl pouze 1,7 %. Zcela jiná je situace u lidí mimo Evropskou unii.
Z těchto zemí pochází nejvíc nových občanů:
10. místo: Sýrie
8 let po začátku války v Sýrii se stále více uprchlíků v Německu vzdává svého starého občanství. Počet naturalizací vzrostl o 16,2 % na 2.880 osob. To představuje 10. místo v žebříčku. U žádné jiné národnosti nebyl vyčerpaný naturalizační potenciál vyšší než mezi Syřany. S 16 % vedli jasně statistiku před Afghánci (12,4 %) a Íránci (12,2 %).
9. místo: Írán
Německými občany se stává stále více Íránců. V r. 2018 jich bylo naturalizováno 2.880. To představovalo nárůst o 14,5 %.

8. místo: Řecko
Následky finanční krize vyhnaly mnoho Řeků do Německa. Počet naturalizací ale v r. 2018 poněkud poklesl. Německé občanství přijalo pouze 3.253 Řeků (pokles o 5,5 %).
7. místo: Kosovo
Statistikové zaznamenali pokles i u občanů Kosova, které skončilo na 7. místě. Počet naturalizací poklesl o 1,8 % na 3.840 osob.
6. místo: Itálie
V uplynulém roce přijalo německé občanství 4.050 Italů. Bylo to o 4,8 % méně než předchozí rok a představuje to 6. místo. Vyčerpaný naturalizační potenciál činí 0,87 %. To je mezi 15 nejvíce zastoupenými zeměmi původu nejnižší hodnota.

5. místo: Irák
Kvůli politické a hospodářské situaci hledá v Německu svou novou vlast stále více Iráčanů. Počet naturalizací se zvýšil o 17,2 % na 4.800 osob. To představuje 2. nejvyšší nárůst v „top 15“ za Srbskem na 12. místě (nárůst o 26,9 % na 2.475 nových občanů). Irák se tak dostal na 5. místo.
4. místo: Rumunsko
Mezi občany EU je zájem o německý pas poměrně malý. Neplatí to ale pro Rumunsko. Počer Rumunů vzrostl v r. 2018 o 2,1 % na 4.325 osob. Hodnota vyčerpaného naturalizačního potenciálu tak ležela u 6,85 % a byla čtyřikrát vyšší než průměr EU.
3. místo: Polsko
V r. 2018 se snížil počet nových občanů pocházejících z Polska. Naturalizovat se nechalo už jen 6.220 osob. Představuje to pokles o 5,9 %, přesto to stačilo na 3. místo v žebříčku.

2. místo: Velká Británie
Opadá pomalu panika z brexitu? Mohl by tomu nasvědčovat počet naturalizací britských státních příslušníků. V r. 2018 klesl o 11,5 % na 6.640 osob. Pokračoval tak sestupný trend z r. 2017. Bilance brexitu je však přesto působivá. Podle statistik Spolkového statistického úřadu se od r. 2016 do r. 2018 nechalo naturalizovat celkem 17.000 Britů. V předchozích 15 letech to bylo celkem pouhých 4.800 osob.
1. místo: Turecko
Většina nových spolkových občanů pochází z Turecka. Statistikové napočítali 16.700 naturalizací, 11,5 % více než v předchozím roce. Počet naturalizací tureckých občanů tak poprvé od r. 2013 opět vzrostl.