Podle důvěrné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) představují násilničtí pravicoví extremisté stále větší nebezpečí. Skupiny jsou ale málo organizované a mezi jejich záměry a realizací jsou velké mezery.
Potenciálně násilničtí pravicoví extremisté představují v Německu vzrůstající nebezpečí. Spolkový úřad pro ochranu ústavy v důvěrné analýze, kterou má k dispozici Welt am Sonntag, mluví o „teroristických náznacích a ambicích“. Ty se vyvíjí „v nejrůznějších proudech a spektrech extrémně pravicové scény, ale také na okraji a zcela mimo organizovanou extrémně pravicovou scénu“. Jako nejčastější aktéři dnes vystupují „zejména málo organizované skupinky a jednotlivci“.
Mnoho pravicových extremistů jsou mimo to „aktivní teprve několik měsíců nebo let, částečně se jedná o zcela neznámé osoby“. Řeč je převážně o mužích ve věku kolem 30 let.
Sotva nějaký vliv oproti tomu mají klasické větší extrémně pravicové organizace, ve kterých se shromažďují potenciální pachatelé trestných činů. Z těchto důvodů se v posledních letech stalo pozorování a dohled „personálně a časově výrazně náročnější“.
K heterogennímu okolí patří také tzv. extrémně pravicoví „preppeři“ – lidé, kteří se připravují na kolaps civilizace a často ho i vzývají – a také extrémně pravicoví vojáci a policisté. Takové neukotvené a často se překrývající sítě jsou typické pro dnešní extrémně pravicovou scénu. Výměna informací mezi malými skupinkami a jejich radikalizace se odehrává primárně v online prostředí, pravicoví extremisté se spojují prostřednictvím sociálních sítí nebo messengerových služeb. Na internetu hrozí „vysoké riziko radikalizace, mobilizace a konspirace“. Zpravodajská práce tedy spočívá především ve sledování internetových aktivit.
Hnacím motorem pravicově teroristických idejí jsou dnes především společenská témata jako „azyl“, „migrace“ a „islám“. Pravicoví extremisté se připravují převážně na „improvizované útoky výbušninou“. Kromě toho našla rozvědka indicie, že se radikálové připravují na „občanskou válku a na kolaps veřejného pořádku“. To nevylučuje ani použití střelných zbraní.
Za jeden z nejdůležitějších procesů v oblasti pravicového terorismu považuje Spolkové státní zastupitelství případ skupiny „Revolution Chemnitz„, která v r. 2018 plánovala atentáty na cizince, politiky a novináře. V současné době se nachází 8 obžalovaných ve vyšetřovací vazbě. Také případ příslušníka Bundeswehru Franca A. a jeho extrémně pravicové sítě, který čelí dva roky podezření z terorismu, nadále zaměstnává vyšetřovatele. Franco A. se vydával za Syřana a podle přesvědčení vrchního státního zástupce chtěl spáchat teroristický útok, ze kterého by byli obviněni cizinci. Byl také členem chatovací skupiny, ve které se diskutovalo a důsledcích migrační politiky a která připravovala možný konec státního pořádku.
Absolutní čísla jsou v porovnání se zhruba 760 radikálně islamistickými potenciálními pachateli spíše nízká, výrazně však rostou: podle Spolkového kriminálního úřadu (BKA) bylo v oblasti „extrémní pravice“ v lednu 33 potenciálních pachatelů, ze kterých může kdykoliv vyjít nebezpečí, před dvěma lety jich bylo jen 22. Počet osob v jejich okolí, které by je mohly podporovat, oproti tomu vzrostl pouze nepatrně. Do kategorie extrémně levicových potenciálních pachatelů zařadil BKA v létě 2017 pouze 4 osoby.
Analýza Spolkového úřadu pro ochranu ústavy ale také ukazuje, že aktivity pravicových extremistů – vyjmenovány jsou delikty improvizovanými výbušninami, útoky nožem a žhářství – jsou nedostatečně organizované. Panují „velké mezery mezi záměry a realizací“.
„Dnes představují extrémně pravicové struktury největší nebezpečí od r. 1945“, uvedl Konstantin von Notz, člen parlamentního kontrolního grémia Spolkového sněmu magazínu Welt am Sonntag. Jejich kontakty sahají až do vlád evropských sousedů, zemských parlamentů, německého Spolkového sněmu, do bezpečnostních složek a do Bundeswehru. „Tento vývoj, i jeho možné řízení ze zahraničí, byl nedostatečně sledován i vyšetřován“.
Jeho kolegyně a vnitropolitická mluvčí Zelených Irene Mihalic doplňuje: „V centru zájmu musí stát sledování souvislostí extrémně pravicových aktérů, které ale nevyplývají z členských seznamů stran nebo spolků, ale převážně z toho, jakými cestami mobilizace se ubírají.“
