Německá kancléřka vyvolala svou řečí k památnému Dni obětí útěku a vyhnání v sousední České republice vlnu rozhořčení. Prezident Miloš Zeman prostřednictvím svého tiskového mluvčí vyjádřil „hluboký nesouhlas„. Premiér Andrej Babiš zase projev považuje za „naprosto nepřijatelný“. „Je velice nešťastné, že jsou jitřeny staré rány“, dodal předseda vlády.
Kritika se konkrétně týká věty, podle které pro vyhnání neexistovalo „morální ani politické ospravedlnění“. Angela Merkelová dále doslova uvedla: „Vyhnanci byli oběti, které zažily hořké bezpráví.“ Kancléřka ale také zdůraznila: „Vůbec ale nepřehlížíme příčinu a následek. Vyhnání a útěk Němců byly bezprostředním důsledkem Německem započatou 2.světovou válkou a nevýslovných zločinů během národně socialistické diktatury.“
O více než třech milionech sudetských Němců, kteří byli po válce v Československu zbaveni práv, vyvlastněni a vyhnáni, neztratila kancléřka ani slovo. Pojmy jako „Československo“ a „sudetští Němci“ vůbec nevyslovila. Merkelová mluvila hlavně o současné uprchlické krizi a zasazovala se o evropské řešení.
Tvrdá slova odsudku z Prahy, která rezonovala v denním tisku, působila o to znepokojivěji. „Merkelová píchla do vosího hnízda Benešových dekretů„, tvrdil například největší český deník Mladá fronta dnes, jehož komentátor projev Merkelové zřejmě ani neviděl, stejně jako celá politická fronta. Benešovy dekrety, které tvořily právní základ odsunu, Merkelová nezmínila ani jediným slovem. Komentátor se tím však nenechal zmást: „Brojit proti Benešovým dekretům je stejné, jako by Češi při každém kontaktu s Němci poukazovali na krev na jejich rukách.“
Merkelová – jak tvrdí pisatel – promarnila příležitost mlčet. To měla udělat už jen proto, že jí 70 % Čechů nedůvěřuje, čímž je na tom dokonce ještě hůř než Putin nebo Asad.
Našly se i jiné hlasy
Tento a další podobné komentáře jakožto i vyjádření politiků však nezůstaly zcela bez odezvy. Jiný komentátor, tentokrát veřejnoprávního Českého rozhlasu, projevil odvahu se politickému a veřejnému mínění postavit. Připomněl znění Česko-německé deklarace z r. 1997, ve které se česká strana hlásí ke svému dílu historické viny slovy:
„Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány.“ (Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, pozn. překl.)
A komentátor dodává: „Angela Merkelová tedy neřekla nic, co by bylo nad rámec deklarace. Mluvila spíše obecně o principu vyhnání a řekla daleko, daleko méně, než si sami Češi v tomto mezinárodním dokumentu přiznali.“
Reakce na projev Angely Merkelové „odhaluje povrchnost a hysteričnost českého veřejného diskursu“, uzavírá komentátor. „Odhaluje frustrovanou a nevyrovnanou společnost, plnou předsudků.“
