Nový rozpočet EU předpokládá zřetelně vyšší příspěvky Německa. Berlín bude muset převést do Bruselu až o 12 miliard euro ročně navíc, sdělil eurokomisař Oettinger německé veřejnoprávní televizní stanici ARD.
Německo bude kvůli EU čelit masivním vícenákladům. Příslušný eurokomisař Günther Oettinger na německé televizní stanici ARD prohlásil, že při svých rozpočtových plánech pro roky 2021 až 2027 počítá s vyššími platbami z Berlína. Jde o „maximálně 11 – 12 miliard euro ročně“.
3,5 – 4 miliardy ročně budou třeba k pokrytí výpadku způsobeného brexitem a k financování nových úloh při ochraně vnějších hranic, řekl Oettinger. Zbytek připadá na vyrovnání inflace.
Německo zatím do Evropské unii odvádělo 35 miliard euro ročně. Berlín už oznámil, že v zásadě s vyššími příspěvky souhlasí. Tento slib je ale podmíněn tím, že se EU bude soustředit na „úlohy budoucnosti s evropskou přidanou hodnotou“.
Vyšší rozpočet navzdory brexitu
Dnes představený návrh rozpočtu Evropské unie zohledňuje i důsledky vystoupení Velké Británie z EU. Předpokládá roční rozpočet v celkové výši 150 – 160 miliard euro, což je více, než doposud. Jako důvod jmenoval Oettinger inflaci a růst cen v mnoha odvětvích.
Většina zemí je podle Oettingera ochotna platit více než doposud. Pouze Holandsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko se vyslovily proti navýšení svých příspěvků. „Všichni ostatní vidí nové úlohy, vidí mezeru, která vznikla po brexitu, vidí inflaci a jsou ochotni platit více.“ Podle Oettingerových propočtů chybí kvůli brexitu roční příjmy ve výši minimálně 12 miliard euro.
O rozpočtu budou na základě Oettingerova návrhu v následujících měsících jednat členské země Evropské unie. Jeho schválení musí proběhnout jednohlasně.
Zemědělci dostanou méně
Oettinger také oznámil moderátní krácení zemědělské a strukturální politiky. Na zemědělce připadne zhruba 5% snížení části jejich příjmů, které ročně získávali nezávisle na produkci. Krácením by mohly vzrůst ceny potravin. Naopak by se měla více podpořit věda. Evropa se zároveň musí v mnoha oblastech stát „efektivnější a lepší“, ale měla by také šetrně investovat do oblastí, jakými jsou obrana, migrace, nebo ochrana hranic.
Podpora pouze s garancí dodržování zásad právního státu?
Spory by také mohly vzniknout kolem Oettingerova požadavku, aby podmínkou pro obdržení finanční pomoci bylo dodržování zásad právního státu. „Když dáváme peníze – na vědu, infrastrukturu, do sociální oblasti, na projekty – musíme zaručit, aby v případě sporu o schválení položek nebo o jejich navrácení rozhodli nezávislí soudci.“
O tom, jestli má být zrušení podpory skutečně použito jako páka k tomu, aby se členské země zavázaly k dodržování demokratických standardů, se uvnitř Unie vedou spory. Někteří členové doufají, že se země jako Polsko nebo Maďarsko vrátí na cestu právního státu použitím tlaku tam, kde je to obzvlášť bolestivé – v otázkách financí.
