Kriminalita mladistvých v Německu výrazně klesla. V letech 2007 až 2015 se počet podezřelých ve věku 14 až 18 let snížil o polovinu, přesně o 50,4 %. Autoři právě zveřejněné studie to označili za „historicky ojedinělý pokles“. Zároveň však upozornili na nová nebezpečí, především na nefyzické násilí prostřednictvím počítačů a mobilních telefonů.
Za snížením stojí podle autorů studie především 9 faktorů. Mezi ně patří snížení nezaměstnanosti mladistvých, výrazně nižší konzumace alkoholu a vyšší úroveň vzdělání. Vědci vidí i souvislost mezi zanedbáváním školní docházky a násilným chováním. Počet mladistvých, kteří ale často zanedbávají školu, také klesá.
Mladiství také tráví daleko méně času nestrukturovanou zábavou a bez dohledu dospělých, např. po hospodách nebo na diskotékách. Podle studie klesl v uplynulých letech tento čas o 1/3, přesně z 67 na 42 minut denně.
Podle všeho souvisí ústup násilí mezi mladistvými i se změnou výchovných metod. Přibývá počet mladistvých, kteří ve svém dětství nezažili násilí. Rodiče se také snaží více než v minulosti o emocionálnější vztahy se svými dětmi. I mladiství mezi sebou více pohrdají násilím a zároveň mají méně kontaktů s přáteli, kteří by se sami násilí dopouštěli.
Jiná je však situace při pohledu na emoční násilí nebo negativní zkušenosti ve virtuálním prostoru. I v intimních vztazích dochází podle studie častěji k agresi. Tzv. „teen dating violence“ sahá od urážek přes šíření pomluv až po sexuální násilí.
Proto autoři poukazují na zvýšenou potřebu prevence v těchto oblastech, které na rozdíl od fyzického násilí nebo loupeží ještě nejsou dostatečně podchyceny. To samé platí i v další oblasti, na kterou studie poukazuje: vysoká míra souhlasu s různými formami politického extremismu. Podle dat z r. 2015 zastává každý 5. německý mladistvý nepřátelské postoje proti uprchlíkům, každý 14. souhlasí s levicově-extremistickými názory a každý 9. zastává fundamentální islamistické pozice.
Do studie byla vedle statistik kriminální policie zahrnuta i data zdravotních pojišťoven, poukazující na počet zranění ze strkanic a školních šarvátek a rovněž výpovědi z pohovorů se samotnými studenty.
Mezi lety 2015 a 2016 ale opět došlo k nárůstu násilí mladistvých o 12,3 %. Důvodem je podle autorů studie příchod migrantů. Podíl cizinců podezřelých z násilí se během roku zvýšil o 21,4 %, podíl Němců zůstal při zvýšení o 3,1 % téměř konstantní.
Autoři zároveň nabádají k opatrnosti při interpretaci těchto čísel, není totiž jasné, nakolik se během sledovaného období změnilo složení populace. Autoři studie Pfeiffer, Baier a Kliem ale politikům doporučují, aby se ještě více snažili o integraci migrantů a především uprchlíků a předešli tak dalšímu nárůstu násilí.
