V Paříži, Londýně, Berlíně a na dalších místech zavraždila hrstka zbabělých vrahů desítky nevinných lidi a stovky dalších zranila. Do svých obětí najížděli vozidly nebo je napadli noži. O tom, jak se účinně bránit, píše Sebastian Christ na Huffington Post Deutschland (aktualizováno).
Jsou to útoky, které zastihnou lidi bez předchozího varování. V sobotu večer, na koncertě, na fotbale, nebo na vánočním trhu, kdy lidé hledají odpočinek od starostí běžného života.
I proto se cítí napadeni občané všech zemí: ke stejnému útoku mohlo stejně tak dobře dojít v Madridu, Amsterdamu nebo v Praze.
Západ vynaložil obrovské úsilí – přesto je bezbrannější než kdy dřív
Naše reakce jsou stejné, jako už při útoku na koncertě americké zpěvačky Ariany Grande v britském Manchesteru: smutek, vztek a zloba. Už jen proto, že podobným útokům téměř nelze zabránit – a to právě tehdy, když jsou provedeny primitivními prostředky.
Přes 16 let je Západ konfrontován s nebezpečím islamistického teroru. Přes obrovské úsilí – protiteroristické zákony, policejní kontroly, pátrání tajných služeb, dokonce několik válek proti převážně muslimským zemím – během celé této doby jsme nenašli způsob, jak s tímto nebezpečím efektivně zacházet.
Teror oslovuje střed naší společnosti. A my jsme bezbrannější než kdykoliv předtím. Na Facebooku se píše o teroristických útocích, politici vyjadřují svou solidaritu, muslimové jsou vyzýváni, aby se distancovali od násilí. Dokud není zasaženo další město, za které se budeme modlit a vyjadřovat solidaritu.
Točíme se v kruhu
Sledujeme stále stejné reflexy, točíme se v kruhu. Hrozí, že se boj proti teroru zvrhne v politiku symbolů. A právě tato vnímaná bezmoc otevírá dveře pro jednoduchá řešení. Všem těm Trumpům, Le Penovým, Wildersům a Okamurům, kteří paušálně ženou k zodpovědnosti muslimy, kteří hanobí islám jako „ideologii“ (Topolánek) a požadují zákaz vstupu proti osobám z určitých zemí.
Je v pořádku, když se nechceme podvolit teroru. Násilí nesmí vést k tomu, že se zbavíme naší svobody. V Německu s tím máme dobrou tradici, když jistý Helmut Schmidt v pozdních 70. letech prohlásil, že stát „není vydíratelný“.
Tvrdohlavý odpor nestačí – musíme sami něco dělat
Tvrdohlavý odpor ale sám o sobě nestačí. Islamistickým terorismem není ohroženo jen naše vnímání státu, ale i společnosti. V takové situaci není žádána jen aktivita našich politiků, ale i nás samotných. Pokud budeme pouze čekat na odpovědi, místo abychom se je sami snažili nalézat, dále se nedostaneme.
Jak to může vypadat, předvedla právě Theresa Mayová, které je často vyčítán nedostatek inspirace. V sobotu 3. června 2017 představila čtyřbodový plán, obsahující dobré podněty.
Nejdříve musíme islamismu porozumět
Premiérka Mayová říká: „Islamistickou ideologii musíme potírat. To je v pořádku, i když je třeba dodat, že napřed musíme této ideologii porozumět.“
Ideologie je do sebe uzavřený světonázor. Vysvětluje sám sebe a přispívá k odcizení lidí od celospolečenských cílů. Není to náboženský ale politický koncept. A to i v případě, kdy k radikalizaci slouží zdánlivě náboženské vzorce.
Víra je v boji proti islamismu nejdůležitější zbraní
Musíme se naučit chápat, kdo je vůči těmto alternativním realitám obzvlášť zranitelný. Nejdůležitější zbraní v boji proti islamistickým extremistům je samotné náboženství. Islám není naším nepřítelem, ale nejdůležitějším spojencem v boji proti vrahům.
Zatím ještě podnikáme ve sjednocení s převážnou většinou umírněných muslimů příliš málo. Místo toho je stále k něčemu vyzýváme. Jako by nám tito rovněž nevinní lidé něco dlužili. Tak to nefunguje.
Jak bychom my Němci reagovali, kdyby nás někdo vyzval, abychom se napřed distancovali od nacistických vrahů NSU, než se s námi začne bavit o migrační politice?
Je třeba izolovat extremisty, ne muslimy
Naším cílem musí být extremisty izolovat, abychom je mohli pokořit. Tak jak jsme nad RAF zvítězili až poté, co se jejich okruh sympatizantů smrskl na několik squatterů v Brémách v Západním Berlíně.
K tomu také patří odhalení prolhaného zneužívání náboženství tzv. Islámským státem. Co dělají miliony Němců? Hrají hru islamistů tím, že házejí teroristy a islám do jednoho pytle.
Fascinace je tvrdou měnou zločinců
Theresa Mayová požaduje napadení „zázemí teroristů v internetu“. To je rovněž správný požadavek. My ovšem neseme spoluzodpovědnost za to, že se internet stal tak důležitým propagandistickým nástrojem islamistů. Tím, že naším strachem pomáháme vrahům ke slávě, jim poskytujeme uspokojení. Z kolika ubohých existencí se již „v boji proti teroru“ stal Super Star?
Vzpomeňme si jen na neúspěšného berlínského rappera Deso Dogga, který si v Sýrii za přátelské pomoci bulvárního tisku vybudoval druhou úspěšnou existenci. Naše mrazivá fascinace jeho bizarními hesly je nejtvrdší měnou, kterou tohoto zločince můžeme platit.
Nic si nenalhávejme: boj proti teroru bude trvat ještě dlouho. Jak dlouho, závisí rozhodující měrou na nás: je v naší moci, jestli naši společnost necháme rozdělit, nebo ne. Je to na každém z nás.
